Alespoň zdánlivě největším strašákem posledních dní se stala otázka, kde ještě přestanou přijímat platební karty. Českou republiku totiž do značné míry ovládla diskuze o tom, jak z podniků mizí platební terminály a naopak se vrací hotovost. Češi přitom podle výzkumů odpor ke kartám zaznamenávají, ale spíše s ním nesouhlasí. Důvodů, proč se od karet ustupuje, může být několik – zatímco opozice nynější vlády spolehlivě sáhne po zrušení elektronické evidence tržeb (EET), jiní hovoří spíše o ekonomicky složité situaci, bankovních poplatcích nebo šedé ekonomice.

Podle červnového průzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet se každý čtvrtý Čech setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat platební karty. Hotovost používá alespoň jednou týdně 94 procent lidí, což je o pět procentních bodů více než v loňském roce.

„V minimálně týdenní frekvenci hotovostí platí téměř každý Čech. Podle našich interních dat vidíme, že lidé využívají dennodenně ke svým platbám hotovost. Větší potřeba hotovosti značí i to, že průměrná částka, které lidé vybírají, roste. Letos se vyšplhala až na 5000 korun,“ vysvětluje výkonný ředitel Euronetu Ondřej Kozák.

Češi mají karty rádi

Češi přitom nejsou nějací odpůrci platebních karet. V minulých letech naopak byli dáváni za vzor toho, jak rychle se dá na bezhotovostní platby adaptovat. Podle internetového průzkumu společnosti Merchant Machine, která zkoumala to, jak pozitivně, či negativně se o bezhotovostní budoucnosti hovoří na Twitteru, patří do většiny států, která by se vydala cestou bez mincí a bankovek. Celkem jich bylo 54 oproti 32 zemím, které byly v otázce spíše konzervativní.

Nejvíce pozitivně, asi z 63 procent, se ke kartám a terminálům stavěl Vietnam. Po něm následovaly Trinidad a Tobago, Polsko, Ukrajina nebo Maďarsko. Ani Česká republika si nevedla špatně. Pro bylo asi 31 procent lidí, přičemž daleko hůř na tom byly státy jako Velká Británie, Francie či Rakousko. Naopak vyloženě proti bezhotovostním platbám je v tuzemsku asi 23 procent lidí, vychází z průzkumu.

Šedá ekonomika a další

Proč tak terminálů ubývá? Opozice z toho viní vládu a zrušení EET. Podle šéfky poslanců ANO a exministryně financí Aleny Schillerové tím kabinet zdevastoval konkurenční prostřední mezi restauracemi a částečně i obchody. „Sledujeme objektivní úbytek platebních terminálů od Karlových Varů po Ostravu,“ prohlásila ve sněmovně při schvalování vládního balíčku a zpomalení valorizace důchodů.

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka pak poznamenal, že u platby kartou platí restaurace nebo obchody poplatek bance, který může podniky odradit od používání terminálů. „Spotřebitel sice zaplatí stejně při platbě v hotovosti i kartou. Podnikatel ale v případě platby kartou přichází o část marže. Logicky proto preferuje platbu hotovostí. Nabízí se řešení dodatečného poplatku při platbě kartou. To ale česká legislativa v případě koupě spotřebitelem zakazuje,“ uvedl. Motivací podle něj může být i snadnější přístup k hotovosti vzhledem k tomu, že v gastronomii je běžné platit část mzdy v hotovosti. Poukázal také na možnost platit přímo na účet pomocí QR kódu, kdy se podnik poplatkům vyhne.

Podle jiných analytiků ale za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou nemusí být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů, nýbrž snaha snížit daňové odvody.

„Za rozhodnutím obchodníka nepřijímat platební karty může být směs více různých motivů. Obchodník může mít pocit, že práce s hotovostí je pro něj levnější než provoz terminálu, nebo že zájem ze strany klientů o platbu kartou není dost velký. Ale také může jít o obchodníkovu snahu snížit svou daňovou povinnost,“ řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa.

„Byla by to opravdu zvláštní shoda okolností, kdyby restaurace a obchody ve zvýšené míře přestaly přijímat karty krátce po zrušení elektronické evidence tržeb. Zrušení EET byla zbytečná chyba,“ doplnil analytik Deloitte a ekonomický poradce prezidenta David Marek. Poukázal tím především na to, že podnikatelské prostředí je teď méně pod kontrolou.

To nepřímo potvrdil majitel jedné z chrudimských sídlištních restaurací. „Raději vezmu eura než karty,“ řekl pod podmínkou zachování anonymity a doplnil, že by po instalaci platebního terminálu „odkryl“ část příjmů možné kontrole finančního úřadu. Úhrada kartou by podle něj navíc znamenala nutnost dalšího technického zařízení a poplatky bankám, zákazníci platící kartou podle něj také dávají nižší spropitné.

Jinak ale okolo placení kartou panuje zmatek. Poplatky podle bank nerostou. Banky i karetní společnosti zároveň tvrdí, že počet míst přijímajících karty stále roste.

Z dat společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy v 8000 podnicích v zemi, zase vyplývá, že lidé při placení kartou v restauracích dávají nadstandardní spropitné, které dosahuje až deseti procent z placené částky. Společnost už dříve uvedla, že restaurace přijímající platební karty mají v průměru o 30 procent vyšší návštěvnost než podniky pouze s platbou hotovostí.

Podle ředitele společnosti Jonáše Menclíka mohou podniky využívat možnost takzvaného chytrého spropitného, kdy zákazníkům terminál přímo nabídne, jakou výši chtějí dát. Mohou zvolit přednastavený procentuální podíl nebo i zadat vlastní částku. „Může zvolit i možnost žádné spropitné, ovšem to se téměř neděje. Ve výsledku tak díky platbám přes terminál získávají podniky nadstandardní spropitné, leckdy až dvojnásobné,“ doplnil.