Členové vlády Petra Fialy (ODS) se vrací z tzv. vládních prázdnin a hned na prvním středečním zasedání je čeká několik klíčových změn. Tou asi největší je flexibilní reforma zákoníku práce. Nejsilnější vládní subjekt ODS nadále trvá na zahrnutí výpovědí bez udání důvodů, což ale odmítají lidovci. Novela se týká například výpovědní a zkušební doby, na pořadu dne by mělo být také zvyšování platů ve státní správě.

Podle ministerstva práce je cílem novely zvýšit flexibilitu na trhu práce a uvolnit „příliš rigidní nastavení“ zákoníku. Podle návrhu by se zkušební doba mohla prodloužit ze tří až na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků z šesti až na osm měsíců. Zaměstnavatel by musel matkám či otcům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Smlouvu na dobu určitou je nyní možné uzavřít nejvýš na tři roky, a to maximálně dvakrát. Při zastupování za rodiče na rodičovské by počet nebyl omezený, celková doba by ale nesměla přesáhnout devět let.

Výpovědní lhůta by se počítala od doručení výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc. Nejméně měsíc by musel zůstat i pracovník, který podal výpověď po převzetí firmy jiným zaměstnavatelem. Pokud by zaměstnanec dostal neplatnou výpověď, do vyřešení či řádného ukončení pracovního poměru by měl dostávat náhradu mzdy či platu a mít nárok na dovolenou.

Součástí je také možnost, že na brigádu o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let, potřeba by byl písemný souhlas rodičů. Vykonávat by se mohly jen lehké práce. U mladých pod 15 let a u žáků a studentů do 18 let by směna mohla trvat nejvýš sedm hodin a týdenní pracovní doba maximálně 35 hodin. Novela upravuje i doručování písemností či pokuty za porušování pravidel.

Odbory s řadou změn nesouhlasí. Podle nich zajistí flexibilitu hlavně zaměstnavatelům a oslabí pozici zaměstnanců. Odmítají výpověď bez udání důvodu, hrozí protesty. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) opakovaně ujistil, že toto opatření v novele není. Výhrady mají i některé resorty, žádají třeba rozvolnění vyplácení výdělků v eurech. O tom, v jaké podobě připravovaný kodex dostane sněmovna, rozhodne vláda.

Místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček o víkendu na CNN Prima News uvedl, že o doplnění změn o výpověď bez udání důvodu budou poslanci ODS usilovat pozměňovacím návrhem, až návrh projde do podrobné rozpravy sněmovny ve druhém čtení. Český zákoník práce je podle Skopečka velice rigidní a zaměstnavatelé ho obcházejí, když se nechtěných zaměstnanců zbavují reorganizací. Novinka by zaměstnancům měla v takové situaci pomoct zavedením vyššího odchodného. Jak velký násobek měsíčního platu by to měl být, by měla sněmovna prodiskutovat, míní.

Skopeček v diskusi odmítl jako „nesmysl“ názor poslance Jana Hrnčíře z SPD, že ODS se návrhem chystá před koncem volebního období na čistky ve státní správě. Podle Hrnčíře by zavedení výpovědi bez udání důvodu jednoznačně zhoršilo pozici zaměstnanců. Přitom už podle dosavadních pravidel může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít dohodu s odstupným, na kterém se shodnou, uvedl.

(Ne)zvyšování platů

Vláda by se navíc měla dostat k podnětu ministra Jurečky, který má ambici zvýšit platy vybraných státních zaměstnanců. Plánované zvýšení by znamenalo zvýšení platového základu buď o sedm, nebo deset procent, což by do konce roku představovalo náklady ve výši 4,57 miliardy korun, respektive 6,53 miliardy korun.

To se ale nelíbí například TOP 09. „Je to poměrně jednoznačné – ti, kdo prosazuji zvýšení platů ve státní sféře, by měli zároveň určit zdroj finančních prostředků na toto navýšení. Pokud by jím měl byt vyšší dluh, je to pro TOP 09 nepřijatelné,“ sdělila redakci předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Není v tom sama. Ministerstvo financí ve svých připomínkách k návrhu novely zákona uvedlo, že rozpočtová rezerva vlády je vyčerpána a z podkladů není jasné, z čeho by se navýšení mělo financovat. „Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace základní stupnice platových tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru o sedm procent a deset procent zásadně nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,“ uvedl úřad.

Posun nastal také u Pirátů. Jejich šéf Ivan Bartoš má stále za to, že veřejný sektor je dlouhodobě nekonkurenceschopný a jeho odborníky je třeba adekvátně odměňovat. Současně ale už strana uznává, že pouhé nesystémové pokrytí problém neřeší.

„Současný návrh MPSV vnímáme jako nekoncepční, nezahrnuje všechny pracovníky ve státní správě, pouze plošně zvyšuje části z nich základní tabulkový výměr, zcela opomíjí další prioritní oblasti celého systému zaměstnávání, jako jsou sociální služby nebo školství a vzdělávání, a navíc chybí dopadová studie na státní rozpočet. Kvůli tomu ani není jasné, jak se ke zvýšení platů budou nuceni některé resorty či organizace postavit,“ napsal Bartoš.