Pokoutně prosazený návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošel hladce Senátem a čeká na podpis prezidenta. Novela zákona o státní sociální podpoře přinese rozšíření výjimek z bankovního tajemství, jmenovitě pustí ministerstvo práce mezi hrstku „vyvolených“ ministerstev, které mají právo žádat jeho prolomení. Úřady práce tak dostanou možnost plošně „podezírat“ každého žadatele o dávky v hmotné nouzi. A organizace zabývající se právem na soukromí či ochranu osobních údajů varují, že nejasná právní úprava dává prostor ke zneužití, jelikož příliš volný výklad může umožnit ptát se banky prakticky na cokoliv včetně například toho, za co lidé utrácí své peníze.

Právě otázka proporčnosti nové výjimky a míry zásahu do práv žadatelů o dávky zvedla obočí některých neziskových organizací či také Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jde totiž především o způsob, jakým se výjimka do novely zákona o státní sociální podpoře a souvisejících zákonů dostala, tedy skrze komplexní pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně.

Zástupci zmiňovaných organizací tak kritizují, že předloha prošla legislativním procesem prakticky bez zdůvodnění a bez posouzení možných rizik a dopadů, které by poskytl standardní legislativní proces (více jsme o tom psali například zde či zde). Stejně tak to kritizovala část senátorů, kteří tak dostali ke schválení předlohu bez potřebných podkladů k jejímu zhodnocení.

Pro většinu senátorů to však nebyl problém a novela jasnou většinou prošla. Předsedkyně senátního výboru pro sociální politiku Miluše Horská pak na plénu zhodnotila, že se původní obavy podařilo rozptýlit. Ty zjevně na jednání výboru vyvracela vrchní ředitelka sekce legislativy ministerstva práce Dana Roučková. Pokud si podpis novely nerozmyslí prezident Petr Pavel, v posledních letech se rozšiřující seznam výjimek k prolomení bankovního tajemství se rozšíří o další ministerstvo. A další kompetence v tomto směru dostane i Úřad práce.

„Opravdu bankovní tajemství neprolamujeme, protože už dnes ten žadatel, který přichází – a teď chci podtrhnout, nikoliv jako žadatel, který by žádal o státní sociální podporu, ale žadatel, který žádá o podporu v rámci hmotné nouze, což je opravdu specifická oblast, řekněme, sociální podpory státu, že v oblasti hmotné nouze už dnes ten žadatel má zákonnou povinnost, aby dokládal své příjmy a příjmy členů dané domácnosti, aby nám také dal informace o tom, jaké on a členové domácnosti mají bankovní účty a jaké jsou zůstatky,“ obhajoval při hlasování v Senátu předlohu ministr Jurečka s tím, že dnes nemá stát mechanismy, jak ověřit, že žadatel dodal veškeré výpisy z účtů ať už svých, či členů domácnosti.

S takto „nevinným“ výkladem ale nesouhlasí někteří právníci či organizace. Vadí jim především to, že k takto zásadní změně zákona, která může potenciálně dopadat výrazně do práva na soukromí či ochranu osobních údajů, má dojít bez řádného legislativního procesu. A samotná úprava podle nich umožňuje příliš široký výklad toho, co si budou moci úředníci o žadatelích zjistit, aniž by to ke své práci potřebovali. Kvůli tradičnímu tématu zneužívání sociálních dávek, ke kterému podle expertů na sociální problematiku v žádném širokém měřítku nedochází, tak získají úřady možnost plošně kontrolovat každého žadatele o dávky v hmotné nouzi.

Institut bankovního tajemství počítá se zákonnými výjimkami (viz seznam níže), v kterých ho lze prolomit. Jde například o účely soudních řízení, trestních řízení či v případě souhlasu samotného klienta. Návrh tak obsahuje i změnu v zákoně o bankách, který do výčtu výjimek k prolomení bankovního tajemství přidává i žádost Úřadu práce a ministerstva práce právě za účelem „posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob“.

„Ochraně bankovního tajemství podléhají vedle informací o konkrétních bankovních obchodech, popř. o zůstatcích na účtech, též jakékoli informace související s bankovními obchody či s klientovým majetkem spravovaným bankou, informace o držiteli platební karty vystavené k příslušnému účtu klienta, informace o osobní situaci klienta získané v rámci vztahu s klientem, údaje o rodném čísle, pokud bylo přiděleno, o majetkových poměrech klienta, otisky prstů a jiné biometrické údaje, pokud je má banka k dispozici, případný videozáznam klienta a všechny další informace, ze kterých lze přímo či nepřímo identifikovat klienta banky nebo skutečnost, že určitá osoba je klientem banky,“ popisuje detailněji na svém webu Česká národní banka.

Úřad práce už přitom výjimku má, podobně jako například ministerstvo vnitra a ministerstvo financí. Nejde však o pravomoc vyžadovat údaje od bank preventivně ke kontrole, jako spíše specifičtější případy vymáhání finančních prostředků či vyšetřování. Debatu na počátku letošního roku zvedla i nová výjimka pro ministerstvo financí. I tehdy návrh zákona nepodpořil senátní ústavně-právní výbor. Ministerstvo financí získalo právo prolomit bankovní tajemství při spolupráci na vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Norma v návaznosti na unijní právo dala ministerstvu právo vyžádat si od bank a družstevních záložen výpis transakcí a získávat také informace v centrální evidenci účtů.