S důrazným prohlášením přišlo afghánské radikální hnutí Tálibán. Tamní islamistická vládní garnitura ostře odsoudila krvavé řádění teroristů v koncertní síni Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy. „Co nejdůrazněji odsuzujeme nedávný teroristický útok v Moskvě a považujeme ho za hrubé porušení všech lidských norem,“ uvedlo podle Rádia Svobodná Evropa uskupení, které se násilně ujalo vlády a zavedlo v zemi znovu totalitní systém.

Tálibán, jenž je silně propojený s teroristickou skupinou Al-Káida, vydal oficiální prohlášení k tragickým událostem v Rusku. Podle zástupců afghánské vlády, která se násilně ujala moci během léta 2021, když Afghánistán opustila americká vojska, se jedná o „hrubé porušení všech lidských norem“.

Místní ministerstvo zahraničí uvedlo v prohlášení, že se jedná o provokaci a pokus o hanobení islámské víry. „Skrze tento odsouzeníhodný incident se jistá skupina lidí kolem zpravodajských služeb snaží hanobit a očernit islám. Jejich cílem je udělat z islámského náboženství hrozbu pro celý region,“ prohlásil Tálibán.

BREAKING:

The Afghan Taliban release a statement on the Moscow attack:

“We condemn in the strongest terms the recent terrorist attack in Moscow and consider it a blatant violation of all human standards”

🇦🇫🇷🇺 pic.twitter.com/2pdVJTAP1G

— Visegrád 24 (@visegrad24) March 24, 2024

Podle radikálního vládního uskupení islamistů a teroristů by se měl semknout arabský region se zeměmi Perského zálivu. „Regionální země musí zaujmout a představit koordinovaný, jasný a rozhodný postoj vůči podobným incidentům, které mají za cíl destabilizovat zdejší region.“

Mluvčí ministerstva zahraničí Abdul Quahar Balkhi na sociální síti X napsal, že Tálibán také hrubě odsuzuje další činy Islámského státu. Tálibán vede dlouhodobě spory s Islámským státem (IS), a proto není náhodou, že odsuzuje teroristický útok na periferii Moskvy. IS totiž často pořádá rozsáhlé útoky v Afghánistánu s cílem destabilizovat Tálibán a svrhnout nynější politickou garnituru.

Totalitní vláda Tálibánu a práva šaría

Tálibán vládl na většině území Afghanistánu mezi lety 1996 až 2001, přestože diplomatického uznání se mu dostalo pouze od Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Pákistánu. Dominance a diktát Tálibánu ukončila až americká okupace v roce 2001, jejichž vojska se v roce 2021 vrátila do USA. Od té doby je u vlády znovu diktátorský režim Tálibánu, který vládne tvrdou rukou a uplatňuje právo šaría.

Spojené státy vojensky vstoupily na afghánské území kvůli tomu, že Tálibán odmítl vydat teroristického vůdce a šéfa Al-Káidy Usámu bin Ládina, jenž byl podezříván z organizace 11. září 2001. Americké jednotky od té doby působily v Afghánistánu až do léta 2021, kdy se začaly postupně stahovat zpět do Washingtonu.

Během stahování amerických jednotek ze země v létě roku 2021 zahájil Tálibán velkou ofenzívu a k 23. červenci 2021 ovládal více než polovinu z 421 afghánských okresů. Tálibán, jehož ideové založení vychází z radikálního islámu a paštunského nacionalismu, následně vyhnal oficiální afghánskou vládu do azylu ve Spojených arabských emirátech a v Tádžikistánu. Tálibánci následně ovládli prezidentský palác v Kábulu, vyhlásili Islámský emirát Afghanistán a ujali se vlády.

Většina prominentních členů Tálibánu patřila k váženým učitelům na islámských náboženských školách, jejichž paštunští studenti (bývalí i současní) tvořili jádro jejich stoupenců a ozbrojených sil. Ozbrojené složky Tálibánu pak byly posíleny mudžáhidy z mnoha arabských států a od bohatých Arabů pak pocházela i štědrá finanční podpora, která mnohonásobně předčila vládní zdroje. Nemalou finanční i vojenskou podporu pak Tálibánu poskytoval vůdce mezinárodní teroristické organizace Al-Káida Usáma bin Ládin, který od roku 1996 sídlil přímo v Afghánistánu.