ENERGETICKÁ BEZPEČNOST

Chceme, aby se České přidalo k jaderné renesanci a stalo se velmocí, říká Síkela

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST
Chceme, aby se České přidalo k jaderné renesanci a stalo se velmocí, říká Síkela

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zájmem naší vlády je, aby se Česko přidalo k evropské jaderné renesanci a stalo se minimálně technologicky jadernou velmocí. Na semináři Energetická bezpečnost v kontextu ruské agrese to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Jedním z kroků má být zrovnoprávnění investic do obnovitelných zdrojů a jádra. Síkela očekává, že některé státy EU podají k unijnímu soudu žalobu proti státní podpoře, kterou chce stát poskytovat při chystané výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech.

Ministr Síkela na semináři pořádaném předsedou stále komise pro hybridní hrozby Lukášem Vlčkem (STAN) je českým cílem je zrovnoprávnit investice do obnovitelných zdrojů a jádra. „Potřebujeme stabilní bezemisní a bezuhlíkový zdroj k výrobě elektřiny – a to je jádro,“ řekl Síkela. „Naším zájmem je, abychom se stali součástí jaderné renesance ve světě, abychom se stali alespoň technologicky jednou z jaderných mocností,“ řekl Síkela

Dodal, že stát má ve spolupráci se společností ČEZ snahu urychlit tendr ke stavbě bloku v Dukovanech. Do konce letošního roku tak chce vyhodnotit nabídky tří zájemců o stavbu. V příštím roce by podle ministra měla být podepsána smlouva s vítězem. Síkela očekává, že některé státy Evropské unie, například Rakousko nebo Lucembursko, podají žalobu proti státní podpoře, kterou chce stát poskytovat při chystané výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Podle něj by to však projekt nemělo ohrozit.

Nový jaderný blok v Dukovanech by podle současných plánů měl být hotový do roku 2036. Polostátní energetická společnost ČEZ, která má projekt na starosti, v současnosti jedná s uchazeči o stavbu o jejich nabídkách. Loni na podzim je podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Projekt by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020.

Více jaderných inženýrů

Síkela na semináři mluvit také o malých modulárních reaktorech. „První provoz malého modulárního reaktoru zahájíme v současné jaderné lokalitě,“ řekl ve Sněmovně. Další místa pro provoz malých modulárních reaktorů budou v lokalitách brownfieldů po bývalých uhelných elektrárnách, řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu za Piráty Petr Třešňák. O modulárních reaktorech vede vláda intenzivní jednání s britskou vládou, která finančně podporuje firmu Rolls-Royce při vývoji těchto menších reaktorů. MPO zároveň již nyní komunikuje s jednotlivými kraji, aby vytipovaly místa, kde by mohly modulární reaktory být umístěny.

Síkela se shoduje s odborníky na tom, že Česko by se mělo stát velmocí nejen technologickou, ale také jako vývozce know-how. Vláda proto chce podporovat školství tak, aby z něj vycházelo větší množství jaderných inženýrů, kteří by mohli vyjíždět do zahraničí. „Rozvoj jádra u nás pochopitelně bude znamenat zásah i do univerzitního trhu,“ řekl Síkela. Podle Síkely má jaderná energetika mnohem větší komplementární investiční potenciál než jiné zdroje s tím, že může generovat pracovní místa a tak dále.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.

Příkladem české firmy, která by podle Síkely mohla sloužit jako inspirace pro budoucí rozvoj, je Škoda Jaderné strojírenství (JS). Ta už vyrobila a dodala pro jaderné bloky v ČR, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Německu, na Ukrajině a ve Finsku přes 1200 kusů vložených tyčí původního designu. Poslední dodávka šla do maďarské elektrárny Paks 1, jejíž reaktory byly také vyrobeny v Plzni a na jejímž provozu, údržbě a modernizaci se plzeňské strojírny desítky let podílejí.

Jan Křovák