Druhá Evropská komise sestavená Ursulou von der Leyenovou dostala zelenou. Výbory Evropského parlamentu podpořily i poslední sporné kandidáty a dá se očekávat, že Komise nebude mít problém ani příští týden na plénu. Sestava, kterou dala von der Leyenová dohromady, projde navzdory tomu, že jednotlivé frakce mají zásadní výhrady proti některým kandidátům. Ukazuje se, jak moc se především evropští lidovci a socialisté drží pod krkem.

Uplynulý týden prošli schvalováním ve výborech i zbylí členové Komise, tedy místopředsedové a také maďarský kandidát Olivér Várhelyi. Největší problémy způsoboval právě tento kandidát a dále především španělská socialistka Teresa Riberaová, která má mít na starosti zelenou tranzici a konkurenceschopnost a dále kandidát italské premiérky Giorgie Meloniové Raffaele Fitto.

S Riberaovou měla problém největší europarlamentní frakce evropských lidovců (EPP) či Evropští konzervativci a reformisté (ECR). V EPP se proti ní ostře vymezovali španělští lidovci mimo jiné kvůli tomu, že má být spoluzodpovědná za nedostatečnou reakci španělských úřadů na ničivé záplavy na jihovýchodě země, které zabily přes 220 lidí. Předsedkyně vlivného zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ODS, ECR) pak deníku Echo24 řekla, že Riberaová podala špatný výkon při tzv. grilování a vyhýbala se otázkám, které jí Vrecionová položila.

Zástupci liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce socialistů a demokratů (S&D) měly zase výhrady k italskému kandidátovi Fittovi. Meloniová, respektive europoslanci za její stranu Bratři Itálie nepodpořili von der Leyenovou při kandidatuře na předsedkyni Evropské komise. Politické problémy, spojené především s působením tamního premiéra Viktora Orbána, měl při schvalování před těmito frakcemi i zmíněný maďarský kandidát.

Sňatky z velmi chladného rozumu

Socialisté podle všeho velmi výrazně tlačili na to, aby se o kandidátech na místopředsedy hlasovalo v balíčku, tedy ne jednotlivě. Mohlo totiž hrozit, že by právě zmíněná Riberaová neprošla, čímž by byla narušena křehká rovnováha v Evropském parlamentu. EPP by totiž mohla hlasovat společně s ECR a v případě narušení tzv. cordon sanitaire také s europoslanci z Patriotů pro Evropu. K tomu ale nakonec nedošlo a po náročném vyjednávání byli skutečně všichni místopředsedové spolu s Várhelyiem schváleni společně.

U EPP totiž zřejmě panovala obava, aby socialisté „nezařízli“ celou Komisi a tím pádem i von der Leyenovou, která by následně už další EK nesestavovala. Podle zákulisních odhadů by navíc kandidát nemusel být ani z Německa, takže by došlo k výraznému problému.

To, jak se jednotlivé frakce drží pod krkem, jim může nakonec uškodit. „Proces schvalování Komise ukázal, že EP je po volbách více fragmentovaný a politizovaný – potvrdil se tak trend, který ukázaly už předchozí volby,“ řekl pro Echo24 expert na evropskou politiku z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok.

„Ne příliš vášnivá spolupráce EPP a SD pak kopíruje to, co vidíme z národních politik – tzv. velké koalice, pomocí kterých se mainstreamové strany pravého a levého středu snaží udržet si vliv a bránit se nástupu alternativních sil jsou sňatky z velmi chladného rozumu a skřípe to mezi nimi. Jak pravý střed, tak levý střed tuší, že si tím vlastně ubližuje, protože strany se stávají voličsky nerozlišitelné, ale strach je zkrátka silný fenomén,“ dodal Kaniok.