ZISK AGROFERTU

Lovochemii skokově narostl zisk o 1225 %. Agrofert si za inflace navýšil marže, říká ekonom

ZISK AGROFERTU
Lovochemii skokově narostl zisk o 1225 %. Agrofert si za inflace navýšil marže, říká ekonom

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z holdingu Agrofert loni meziročně vzrostl zisk o 1225 procent na 424 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb společnosti vzrostly o 91 procent na 11,17 miliardy korun. Objem prodaných hnojiv společnosti loni meziročně klesl o 13,3 procenta na 758.100 tun. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to je dáno tím, že velké firmy, jako je Agrofert, si v době inflace navýšily marže a značnou část zátěže ze zdražování přenesly na koncového zákazníka. Agrofert je nyní v takzvaných svěřenských fondech expremiéra Andreje Babiše, kam je musel vložit, aby vyhověl české legislativě.

Vyplývá to z výroční zprávy uložené ve sbírce listin. Podle společnosti loni rostly ceny hnojiv hlavně kvůli zdražování energií a surovin. Oborové svazy i podniky loni uváděly, že hnojiva zdražovala v řádu stovek procent v meziročním srovnání. Spolu s růstem cen energií, pohonných hmot a dalších náklad se to promítalo do cen zemědělské produkce a následně i spotřebitelských cen potravin.

Čistý obrat Lovochemie vzrostl o více než 81 procent na 12,22 miliardy korun. Společnost uvedla, že na českém trhu prodá téměř 53 procent své produkce, zbytek směřuje do zahraničí, hlavně do Německa. Z objemu prodaných hnojiv největší podíl tvoří ledková hnojiva, kterých firma prodala 405 000 tun.

„Jde o další střípek do mozaiky toho, co se loni v Česku dělo: firmy napříč obory úspěšně přesouvaly břímě mimořádné inflace na konečné spotřebitele a ještě si při tom často navýšily marži nad rámec objektivního růstu nákladů. Jde o fenomén takzvané ziskové inflace,“ uvádí ekonom Kovanda.

Podle něj si teď pracovníci firem pod těmito velkými koncerny mají říci o vyšší mzdy, a to o 20 až 25 procent.

, jhr

24. července 2023