Svět zaspal a bojí se nástupu elektroaut z Číny. Pekingu chce házet všemožné klacky pod nohy
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Evropa a Spojené státy se připravují na nápor levných čínských elektromobilů, které se postupně dostávají na Západ. Politici se obávají závratných ekonomických dopadů, ale také možných narušení bezpečnosti a chystají všemožné nástroje na regulaci trhů. Naposledy USA oznámily, že uvažují o zavedení cel na čínská elektroauta. Odborníci přitom upozorňují na to, že si za situaci můžou především samy západní státy.
Bílý dům už koncem února oznámil, že Spojené státy se rozhodly prošetřit, zda dovoz automobilů z Číny nepředstavuje hrozbu pro národní bezpečnost. Důvodem vyšetřování je podle něj skutečnost, že automobily shromažďují velké množství citlivých údajů o řidičích a pasažérech a využívají své kamery a senzory k zaznamenávání informací o americké infrastruktuře.
Nyní se podle agentury Bloomberg schyluje k zavedení cel plánované patrně na příští úterý. Vedle představení nových cel by měla Bidenova administrativa oznámit zachování řady existujících, která mají ochránit americké firmy a tím přispět k zachování pracovních mít. Ochranná opatření se mají týkat i baterií či solární techniky.
„Biden se snaží dát svůj přístup do kontrastu s přístupem republikánského kandidáta Donalda Trumpa, který navrhl plošná cla, jež představitelé Bílého domu považují za příliš tvrdá a náchylná k vyvolání inflace,“ uvádí agentura Reuters.
Americký prezident se také půl roku před volbami snaží oslovit mimo jiné lidi pracující v amerických automobilkách. Několik amerických senátorů jej již vyzvalo, aby zavedl embargo na dovoz levných elektromobilů z Číny.
Biden prohlásil, že nechce obchodní válku s Čínou, i když podle něj země vstoupily do nové fáze konkurence. Oba kandidáti se v roce 2024 ostře odklonili od konsensu o volném obchodu, který kdysi ve Washingtonu panoval a který byl završen vstupem Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001.
Evropská unie se zase obává o svůj trh. Vloni například Evropská komise oznámila, že zahájila vyšetřování státních subvencí, které dostávají čínští výrobci elektromobilů. Pokud by Brusel dospěl k závěru, že Čína udržuje ceny elektromobilů na uměle nízké úrovni, mohl by zavést cla. V postupu vůči Číně v této oblasti však nejsou unijní státy jednotné, píše Reuters.
Například Francie se chce na vlně čínských investic svézt. „Při nedávné státní návštěvě francouzský prezident Emmanuel Macron hostil čínského prezidenta jako málokoho jiného. Francie má totiž značný zájem o čínské investice v zemi,“ míní ekonom Lukáš Kovanda.
„To vše v době, kdy čínský režim pohrozil, že pokud EU a obecněji Západ bude do vzájemného obchodu klást překážky, třeba novými cly EU na čínská elektroauta, náklady boje s klimatickými změnami globálně stoupnou o 20 procent, čili o 6 bilionů dolarů. Dostatečné snížení emisí se tak podle Pekingu citelně opozdí,“ dodává Kovanda.
Přitom v Maďarsku se již čínská továrna na automobily BYD staví, stejně tak jako produkce čínských baterií a další čínská automobilka má do Maďarska nakročeno. Tím samozřejmě padne problém celních opatření.
Růst Číny
Hodnota dovozených elektromobilů vyrobených v Číně do Evropské unie vloni podle listu Financial Times (FT) dosáhla 11,5 miliardy dolarů (zhruba 270 miliard Kč). Prudce tak vzrostla z 1,6 miliardy dolarů v roce 2020. Údaje zahrnují kromě aut čínských značek rovněž automobily zahraničních značek vyrobených v Číně.
A čínské firmy dál expandují. Například největší automobilka BYD zvažuje výstavbu další továrny v Evropě. Na konferenci o budoucnosti automobilového trhu to ohlásil šéf evropských aktivit podniku Michael Shu. Dodal, že BYD se do roku 2030 hodlá stát předním výrobcem elektromobilů v Evropě.
Shu rovněž oznámil, že automobilka BYD uvede na evropský trh levný elektromobil založený na jejím čínském modelu Seagull, který by se měl prodávat za méně než 20 000 eur (zhruba půl milionu Kč). Seagull se v Číně prodává za méně než 10 000 eur (zhruba 250 000 Kč). Tedy o dost méně, než za kolik se prodávají evropské značky.
Expanze už nastala
V České republice situace ještě tak dramatická není. Zatímco na evropském trhu je každý pátý elektromobil čínský, v České republice zůstávají počty registrovaných v Číně vyrobených vozů nízké, uvedl Svaz dovozců automobilů (SDA).
V České republice bylo za první tři měsíce letošního roku z celkem 1293 registrovaných BEV pouze 184 vyrobených v Číně, tedy s VIN začínajícím písmenem L, což mezi bateriovými elektrickými vozy znamená tržní podíl 14,23 procenta. Při celkovém počtu registrací 221 422 vozů činil v loňském roce podíl v Číně vyrobených automobilů 1,59 procenta.
„Český trh zatím není nijak zásadně ovlivněn přílivem čínských vozů, ani těch čistě elektrických. Drtivá většina vozů vyrobených v Číně a prodaných v České republice nese loga tradičních zavedených značek. Jedná se o automobily, které sjíždějí z výrobních linek v Číně, neboť čínské společnosti vlastní nebo spoluvlastní některé značky jako jsou MG (SAIC) nebo Volvo (Zhejiang Geely Holding),“ komentuje SDA.
Experti se nicméně shodují, že nástup Číny už začal a nejde mu zabránit. „Čínské automobilky jsou tu už i přítomné, akorát rozšiřují svoje portfolio. Čili nemyslím si, že v roce 2024 najednou zjistíme, že to bouchlo, ale půjde o postupný proces v průběhu dvou tří let, a je otázkou, do jaké míry na to evropští výrobci budou schopni reagovat,“ říká Vít Havelka z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, který se elektromobilům věnuje několik let.
Podle něj si nechaly evropské automobilky ujet vlak. „Myslím si, že ta hra je v současné době už dohraná a půjde už spíš o minimalizaci ztrát. Velký automobilový průmysl byl poměrně konzervativní a do jisté míry přesvědčen o tom, že Číňané nebudou schopni přijít s něčím revolučním. Zkrátka a dobře jednou za čas dochází u některých produktů k úplné změně a je otázka, jak to jsou firmy schopny zachytit,“ vysvětluje Havelka.
Druhým problémem je výroba baterií, která se v minulých letech masivně přesunula do Asie, zatímco západním firmám nepřipadalo perspektivní do ní investovat, dodává. „Je to tedy taková kombinace arogance a neschopnosti si připustit, že svět se mění,“ uvedl.