Zákonodárci ruské Státní dumy ve středu schválili pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Jde už o několikátou změnu stavu v krátkém čase – prezident Vladimir Putin v úterý oznámil odstoupení od smlouvy podepsané v Praze, ruská diplomacie ale následně ohlásila, že ji dodržovat bude. Teď však Putinovo rozhodnutí potvrdila ruská dolní komora.

„Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude smlouva brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“, uvedl ruský prezident v úterý.

„Než se vrátíme k projednání této otázky, musíme vědět, o co jde takovým zemím Severoatlantické aliance, jako jsou Francie a Británie,“ dodal. Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za „absurdní drama“.

Ruská diplomacie ale večer oznámila, že Rusko bude dál dodržovat limity ukotvené v úmluvě, které omezují jaderné arzenály dvou mocností maximálně na 1550 „strategických“ jaderných zbraní a 700 mezikontinentálních střel či bombardérů.

Nový START má kořeny na začátku 90. let, kdy první smlouvu START podepsali prezidenti USA a Sovětského svazu George Bush starší a Michail Gorbačov. Smlouvu Nový START pak v dubnu 2010 uzavřeli Obama a Medveděv, čímž stanovili limit pro arzenály svých zemí na úrovni 1550 „strategických jaderných zbraní“, neboli zbraní delšího doletu. O prodloužení smlouvy, která má zatím platit do roku 2026, i o jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat už v roce 2021. Rusko však jednání odložilo, aniž navrhlo nový termín.