Česku hrozí deficit elektřiny a drahota. Vláda spěchá na odklon od uhlí, tvrdí vědci
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích.
Spolek, který sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti, k plánům vlády uvedl, že jde o cestu do trvalého deficitu a drahoty energie. Omezení využití uhlí je podle zástupců spolku uspěchané a ideologicky motivované. „Musíme přestat šířit ideologické poučky a místo toho se soustředit na fakta, čísla, přírodní zákony a naslouchat těm, kdo přinášejí racionální řešení,“ řekl předseda spolku Jaroslav Čížek.
Situaci podle zástupců spolku nevyřeší možné nahrazení uhlí velkým množstvím nových solárních elektráren. Upozornili především na problémy v zimě, během níž je podíl fotovoltaiky na celkové výrobě minimální a řešením nejsou ani baterie. Obnovitelné zdroje, zejména pak fotovoltaika, je podle spolku v našich podmínkách vhodná spíše jako doplňkový zdroj. Jako vážné riziko pak spolek vidí i možné nahrazení uhlí plynem, protože by bylo nutné zajistit velké množství komodity, které by se na současném trhu shánělo jen obtížně.
Do budoucna je podle spolku přechod k nízkoemisní energetice důležitý, musí však respektovat geografické podmínky země. V této souvislosti vidí jako hlavní řešení rozvoj jaderné energetiky.
„Moderní jaderné zdroje s možností provozování až 100 let jsou klíčové pro základní zatížení země,“ řekl jaderný vědec Vladimír Wagner. Podle něj Česko potřebuje postupně postavit dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně a případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory.
„Na úrovni EU je třeba prosadit v taxonomii možnost finanční podpory výstavby jádra jako pro Česko klíčové cesty dosažení nízkoemisní energetiky a ekonomiky,“ dodal Wagner. Náklady na výstavbu nových jaderných zdrojů budou podle jaderného energetika Jiřího Marka výrazně nižší než u jiných nízkoemisních zdrojů.