Energie zlevňují, katastrofické scénáře z loňského roku jako by byly zapomenuty. Ceny elektřiny a plynu se dostaly hluboko pod vládní stropy a zdravá konkurence na trhu znovu ožívá, obchodníci přicházejí s výhodnými nabídkami. Také vzkazují, že pokud budou velkoobchodní ceny energií nadále klesat, jsou připraveni ještě zlevňovat. Nelze sice predikovat další výrazný pokles cen a předpokládá se, že na tak nízké hodnoty jako před třemi lety se už nevrátí, platí však, že fixovat si odebíranou elektřinu a plyn na příliš dlouhou dobu se nyní nemusí příliš vyplatit. Na co zákazníky lákají větší i menší dodavatelé?

Spotová cena elektřiny se v těchto dnech pohybuje pod úrovní 100 eur za  MWh a kontrakt na příští rok se prodává za zhruba 145 eur za MWh. Plyn se nyní na hlavní burze v Nizozemsku prodává za cenu lehce přes 40 eur za MWh a s dodáním na příští rok za necelých 60 eur za MWh. Oproti loňskému srpnu, kdy cena elektřiny atakovala hranice téměř 1000 eur a plyn dosahoval hodnoty přes 300 eur za MWh, je to opravdu prudký pokles.

Šlo tehdy hlavně o reakce na obavu z možného nedostatku plynu z důvodu snižování dodávek z Ruska. Stejně tak táhly cenu vysoko (nadále) drahé emisní povolenky a také tehdy kritická situace ve Francii, kde bylo několik jaderných reaktorů odstavených a objem vyrobené elektřiny tak silně klesl. Stejně tak hrály roli obavy ze zimy a z toho, že plynové zásoby nebudou dostačující. To se nakonec nepotvrdilo, situace s dodávkami plynu se uklidnila, což vytvářelo tlak na pokles cen.

A současné ceny jsou také výrazně pod vládou stanovenými stropy. Ty jsou u elektřiny nastaveny na 5000 korun za MWh bez DPH, tedy zhruba na 200 eur. U plynu je to pak 2500 korun za MWh, tedy zhruba 100 eur. Se započtením DPH je strop u elektřiny na 6000 korunách, tedy 240 eur za MWh, plyn pak za 3000 korun, tedy 120 eur za MWh.

Dodavatelé už nějakou dobu nabízejí ceníky s elektřinou i plynem často levnějšími, než jsou vládní stropy. Především ti velcí dodavatelé však podmiňují výhodnější ceny zafixováním, tedy upsáním se k odběru elektřiny či plynu za dohodnutou cenu na jeden až tři roky.

Velcí obchodníci typu ČEZ či PRE mají totiž spíše konzervativní obchodní strategie. Když má někdo produkt na dobu neurčitou, nakupují pro něj letos energie na příští rok. Například ČEZ nakupuje průběžně každý měsíc mezi lednem a říjnem stejný podíl objemu elektřiny pro zákazníky na další rok. Na konci roku se ceník pro produkt na dobu neurčitou podle toho upraví. Co se týče smluv s fixovanou cenou, energie se nakupují už v okamžiku fixace, aby cenu bylo možné skutečně garantovat po celou dobu fixace.

ČEZ tlačí k fixaci, menší dodavatelé zlevňují i bez ní

Například ČEZ tedy zlevňuje jen fixované produkty. Nové zákazníky láká hlavně na postupně výhodnější ceny plynu. Ten, kdo si sjedná tříletou fixaci, bude letos platit cenu rovnající se vládnímu stropu, postupně ale zlevní na 1500 korun za MWh bez DPH, tedy o 40 procent níž než strop. Tarify bez dlouhodobého závazku tedy největší energetický hráč nezlevní. Nevylučuje ale, že další pokles velkoobchodních cen to změní.

Při fixovaném odběru elektřiny je u ČEZ pokles cen nižší než u plynu. Při fixaci jeden rok se v běžných sazbách D02d a D25d platí 4850 korun bez DPH, tedy jen o něco méně než stropovaná cena. Při delší fixaci se pak cena každý rok mění. Například u tříleté fixace postupně klesne na 4332 korun bez DPH.

Také PRE nabízí cenu pod úrovní stropu jen u fixací. V sazbě D02d je o necelých tři sta korun levnější, zákazníci zaplatí 4740 korun za MWh bez DPH.

Levnější tarify bez dlouhodobého závazku naopak nabízejí E.ON, Innogy či MND. E.ON přišel s elektřinou fixovanou jen na jeden rok o 1543 korun levnější než strop. Za plyn zákazníci zaplatí 1324 korun bez DPH, tedy podstatně nižší než stropovanou cenu. Například MND ve svém ceníku uvádí u plynu cenu 2179 korun bez DPH a u elektřiny v sazbě D02d 4689 korun bez DPH.