Nadužívání urgentních příjmů, kam často přicházejí i lidé, jejichž stav okamžité ošetření nevyžaduje, nebo kteří by své potíže mohli vyřešit se svým praktickým lékařem, je tématem, které dlouhodobě trápí české zdravotnictví. Na častokrát banální případy, se kterými se v ordinacích urgentního příjmu setkávají, upozorňují sami lékaři. Řešením by podle nich mohlo být zvýšení regulačních poplatků. Některé pacienty by ale ani to nemuselo odradit, nemocnice totiž již nyní evidují dlužné částky na regulačních poplatcích, někde přesahují až hranici 2 milionů korun, jejich vymáhání je ale velmi náročné, často až nemožné.

Rýma, kašel, teplota, dlouhodobé potíže pohybového aparátu, přisáté klíště, zaražená tříska nebo únava. To jsou podle lékařů oslovených redakcí Echo24 potíže, se kterými lidé vyhledávají péči lékařů na urgentním příjmu. "Nejsou to ale většinou nemocní, kteří nemají nebo nemohou sehnat praktického lékaře, případně jen projíždějící nebo cizinci. Těch je v zásadě málo a mnohdy jinou možnost než urgentní příjem nemají. Nejvíce je těch, kteří svého praktického lékaře mají, ale z různých důvodů ho obcházejí. Nebo si zvykli, že s každou bolístkou se v jakoukoliv denní nebo noční dobu chodí ošetřit na urgent," uvedl pro Echo24 zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc Hynek Fiala s tím, že takových pacientů je zhruba 30 procent.

Takový poměr pacientů uvedl po dotazu redakce Echo24 i Jiří Karásek, primář Urgentního příjmu dospělých Fakultní nemocnice v Praze-Motole. Pacienty vyžadující ošetření na urgentním příjmu dokonce většinou neodradí ani dlouhé čekací doby v čekárnách. "S ohledem na to, jak je poskytované vyšetření kvalitní a rozsáhlé, jsou vlastně velmi přijatelné," uvedl Fiala. V čekárnách také často může docházet ke konfliktům. "Musíme preferovat pacienty, kterým opravdu něco je a potřebují naši okamžitou pomoc. Nejsme pak schopni se ihned věnovat pacientům, u kterých došetření jejich problému může proběhnout mimo urgentní příjem," uvedl v tiskové zprávě zaslané médiím Michal Pisár, primář Urgentního příjmu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně.

Lékaři se shodují, že řešením toho, aby lidé urgentní příjem nezneužívali k řešení dlouhodobých potíží nebo neakutních stavů, by bylo zvýšení regulačních poplatků. Podle Karáska z FN Motol by se ošetření na urgentním příjmu mělo pohybovat okolo 500 korun. Podle Fialy z FN Olomouc by bylo kromě paušálu 500 korun za návštěvu řešením i zavedení pokladního systému, "kdy by pacienti, kteří nejsou následně hospitalizováni, platili ošetření v celém rozsahu a následně by po uvážení zdravotní pojišťovny měli celou nebo část platby zpětně proplacenou," uvedl zástupce primáře olomouckého urgentního příjmu s tím, že případná realizace takového opatření by byla obtížná.

Vybírání poplatků a milionové dluhy

Zda by více než pětinásobné navýšení regulačních poplatků bylo skutečným řešením je ale otázkou. Někteří pacienti se totiž i při částce 90 korun za ošetření rozhodnou, že regulační poplatek nezaplatí, a to i přesto, že nemocnice většinou nabízí několik způsobů úhrady. Dlužné částky, které na regulačních poplatcích eviduje většina zdravotnických zařízení, jsou pak velmi často nevymahatelné.

Nemocnice po neuhrazení částky za poskytnutí pohotovostní služby posílají pacientům upomínky, pokud na ně do uplynutí určité doby nezareagují, jsou nemocnice nuceny přistoupit na vymáhání dlužné částky právní cestou. Tisková mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavlína Hořicová ale pro Echo24 uvedla, že ve většině případů jsou poplatky nevymahatelné.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na nezaplacených regulačních poplatcích eviduje dluh ve výši 2,1 milionu korun. "Nejstarší pohledávky jsou z roku 2008, kdy se ještě vybíraly regulační poplatky za hospitalizaci. Při neuhrazení zasíláme upomínku, větší částky vymáháme soudně, to jsou především ty nejstarší. Při úmrtí pacienta přihlašujeme pohledávku do řízení o dědictví," uvedla pro Echo24 Marie Heřmánková, vedoucí Odboru PR a marketingu VFN.

Ještě větší dlužnou částku eviduje plzeňská fakultní nemocnice. "K 31.12. 2023 FN Plzeň eviduje za regulační poplatky dlužnou částku ve výši 2 241 000 korun," uvedla tisková mluvčí Fakultní nemocnice v Plzni Gabriela Levorová. V liberecké nemocnici za ošetření na urgentním příjmu v minulém roce nezaplatily čtyři procenta pacientů. Pacientů s povinností zaplatit regulační poplatek 90 korun podle mluvčího Krajské nemocnice Liberec Václava Říčaře liberečtí lékaři v minulém roce ošetřili více než 54 tisíc.

Zvýšením regulačních poplatků by mělo pro nemocnice znamenat snížení počtu pacientů urgentního příjmu, ubýt by tak mohlo i dlužných částek na těchto poplatcích. Lékaři si od radikálního zvýšení poplatku slibují zejména to, že si dospělí lidé třísku vyndají sami a teplotu se pokusí srazit v lékárnách volně prodejnými léky. "Dosud si naše společnost neuvědomuje, že si bude muset vybrat: bezbřehou péči za extrémně vysokých nákladů, tedy spojenou s citelným zvyšováním daní nebo plateb zdravotního pojištění, nebo změnu dosavadních návyků," dodal pro Echo24 k nadužívání urgentních příjmů Fiala z FN Olomouc.