Odváděli během pracovního života do důchodového systému velmi podobné částky. Přesto jedni dostanou výrazně vyšší důchody, druzí budou po zbytek života znevýhodněni. Jediným rozdílem je, že jedni „uměli“ odejít do důchodu ve správnou chvíli. Podle některých odborníků nynější situace kolem vysoké inflace ukazuje, že je třeba systém valorizací změnit a to nejen kvůli enormním dopadům do státního rozpočtu.

Po letech nenaplněných očekávání se chystá další pokus o reformu důchodového systému. Tentokrát se o to pokusí vláda premiéra Petra Fialy (ODS). A jednou z oblastí, které jako nepříliš vhodně fungující obnažila nynější inflační krize je systém valorizací. Odborníci tak volají po změnách a poukazují na to, že systém evidentně s podobnými výkyvy nepočítal. To se ukázalo už na přelomu roku, kdy i po pokynutí ze strany ministerstva práce požádal enormní počet lidí o předčasný vstup do důchodu, aby stihl zápočet mimořádných valorizací.

Podobně se to pak podle některých odborníků může ukázat u nových důchodů od roku 2024. Podle sociologa Daniela Prokopa může čekat na nové důchodce překvapení, že ačkoliv pracovali a odváděli do systému velmi podobně jako jen o několik let starší důchodci, jejich vypočtený důchod bude bez několika vysokých valorizací výrazně zaostávat. Vysoká inflace se jich přitom týká také.

Situace na přelomu minulého a letošního roku se podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy opakuje běžně a někdo může vnímat úkorně, pokud nestihne využít správného momentu pro žádost o výpočet důchodu, jde však spíše o rozdíly v jednotkách procent. Navíc s tím, že lidem v tomto případě zůstávala možnost přihlásit se s předstihem a valorizace tak stihnout.

Nyní však může nastat zřejmě poněkud jiná situace, jak uvedl sociolog Daniel Prokop, kvůli zcela mimořádné situaci kolem inflace a s tím spojených valorizací podle něj může nastat „propad“ ve výraznějším měřítku, kdy lidé, kteří vstoupili do důchodu například v roce 2021 „naberou“ na valorizacích i přes 20 % navíc. Půjde podle něj o „stav lidí, kteří pracovali ve stejném období za stejné mzdy, a jeden bude mít důchod 20 000 a druhý 16 500 (hrubý příklad). Jen podle doby odchodu, ačkoli byli stejně poškozeni inflací,“ uvedl Daniel Prokop s tím, že může jít o situaci, která způsobí „politické a sociální problémy“.

Při mimořádné valorizaci se navyšuje zásluhový díl penzí, v němž se odráží výše odvodů z výdělků, odpracované roky a od letoška také počet potomků. Řada mimořádných valorizací tak kvůli vysoké inflaci přidala současným důchodcům výrazně na té části důchodu, která není všem společná a vychází z odvodů do důchodového pojištění. Současný systém mimořádných valorizací tak čelí kritice některých odborníků, podle kterých v tomto případě vyvolává nespravedlnost, která následně ovlivňuje lidem celou „důchodovou“ etapu.

„Ten systém nelze navrhnout tak, aby byl stoprocentně spravedlivý, to je třeba si říct. Ty ekonomické podmínky jsou různé, nejsou konstantní, různým tempem rostou mzdy, různým tempem se vyvíjí inflace a nelze, pokud to má být univerzální, v nějakých letech to prostě vychází příznivěji, v nějakých méně. Je to dáno tou situací, kdy nikdo nepočítal, že se takhle vysoká inflace projeví, celou řadu let se uvažovalo spíše, jak inflaci uměle zvýšit na dvouprocentní hranici, nyní je ta situace úplně jiná. Tohle nás všechny zaskočilo a bohužel se to pak promítá i v důchodových nerovnostech,“ řekl deníku Echo24 ekonom Lukáš Kovanda. Podle něj se však nemusí budoucí senioři obávat, že by v případě, že nastanou takto výrazné propady, vláda nezasáhla nějakým mimořádným opatřením a situaci nekorigovala.

„Je to ale spíš další impulz, aby se experti podívali na tu celou valorizační legislativu, způsob výpočtu a více zakomponovali do legislativy momenty, které souvisí s vysokou inflací. Protože to zjevně ošetřeno není,“ dodal Lukáš Kovanda. Podle něj lze očekávat, že tu může být výraznější inflace častěji, než jsme byli zvyklí v posledních patnácti letech a nelze vyloučit, že „meziroční“ nerovnosti v rozmezí pěti či deseti procent se budou důchodů týkat i v dalších letech.

O úpravě systému valorizací se uvažuje kvůli vysokému zásahu do rozpočtu i například kvůli situaci, kdy mimořádné valorizace ze své podstaty mířící na zásluhovou složku přidávají více peněz těm, kteří mají vyšší důchody. Minulý rok se důchody navyšovaly celkem třikrát. Poprvé se zvedly v lednu v řádném termínu a dvakrát pak rostly kvůli vysoké inflaci, a to v červnu a v září. Průměrný mužský starobní důchod se tak za loňský rok meziročně zvýšil o 2855 korun a ženský o 2424 korun. Další mimořádná valorizace se očekává letos v létě. Zatímco v prosinci 2021 byla průměrná výše starobního důchodu 15 425 korun, letos v lednu už vystoupal v průměru na 19 438 korun.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) pak například v loňských doporučeních vládě kvůli rostoucímu zadlužení státu navrhla mimo jiné systém valorizace penzí zpomalit. O potřebě změnit systém valorizací mluví například i ekonom IDEA Cerge-EI a člen poradního sboru ministerstva práce a sociálních věcí Filip Pertold.

„Pokud dojde i příští rok k nižšímu růstu nominální mzdy oproti inflaci, tak zde vzniká časově velmi privilegovaná skupina důchodců, kteří stihli letošní valorizace a i všechny další. Lidé, kteří vstoupí do důchodu v roce 2023 a pravděpodobně i 2024, budou na tom v průměru celý život hůře než ti letošní,“ řekl v před časem v rozhovoru se serverem Aktuálně.cz ekonom Filip Pertold.