Druhá Evropská komise Ursuly von der Leyenové míří navzdory velkým výhradám, které vůči některým členům mají jednotlivé frakce, ke schválení v Evropském parlamentu. Po rozpravě s von der Leyenovou o tom budou hlasovat europoslanci, ale s ohledem na patovou situaci mezi největšími frakcemi, je nepravděpodobné, že by Komise neprošla.

Pro podporu nové unijní exekutivy je potřeba získat při hlasování prostou většinu, tedy nadpoloviční většinu ze všech platných odevzdaných hlasů. Europarlament má nyní 720 členů. Nová komise by se po schválení měla ujmout svých povinností 1. prosince. Ve středu bude EP po rozpravě s šéfkou komise von der Leyenovou potvrzovat novou EK. Českým zástupcem v komisi se v pozici evropského komisaře pro mezinárodní partnerství má stát Jozef Síkela.

Europarlamentní frakce mají k jednotlivým kandidátům poměrně zásadní výhrady. Největší skupina v EP – Evropská lidová strana (EPP) – také Evropští konzervativci a reformisté (ECR) měli velké výhrady vůči španělské socialistce a kandidátce na místopředsedkyni EK Terese Riberaové, která má mít na starost zelenou tranzici. Ta jednak čelí ve Španělsku ostré kritice kvůli svému postupu v době ničivých povodní, zároveň ale také třeba podle šéfky vlivného zemědělského výboru EP Veroniky Vrecionové (ODS) podala velmi slabý výkon při tzv. grilování. ODS označuje Riberaovou kvůli jejím zeleným postojům za „Timmermanse v sukních“.

Problémy ale způsobovali při zmíněném grilování i další kandidáti. Mezi nimi nominant maďarského premiéra Viktora Orbána Olivér Várhelyi, který má být eurokomisařem pro oblast „zdraví a pohody zvířat“. Někteří levicoví europoslanci ale nebyli spokojení s jeho odpověďmi, které se týkaly sexuálního a reprodukčního zdraví. Vadilo jim, že během slyšení Várhelyi například tvrdil, že interrupce je primárně ústavní a lidskoprávní spíše než zdravotní záležitostí. Nově by tak měla mít tzv. reprodukční a sexuální práva na starosti eurokomisařka Hadja Lahbibová.

Podle zákulisních informací však jeho pozici komplikoval především postoj části europoslanců právě vůči Orbánovi a jeho postoji k Rusku. Dalším, kdo měl problémy, byl kandidát na místopředsedu ze strany italské premiérky Giorgie Meloniové Bratři Itálie Raffaele Fitto. I v jeho případě šlo zřejmě spíše o politické problémy v pozadí.Slabí byli podle jednotlivých frakcí i další kandidáti. Navzdory tomu, že třetí nejsilnější frakce – Patrioti pro Evropu (včetně ANO a Motoristů) – minulý týden oznámila, že novou komisi nepodpoří, stejně nakonec projde. Jednotlivé frakce se totiž drží pod krkem a vzájemně se potřebují k tomu, aby mohli nadále nadále fungovat. EPP se obávala o budoucnost von der Leyenové (která by v případě neúspěchu už Komisi neskládala), zatímco socialisté se obávají, že EPP bude při klíčových hlasováních hlasovat s ECR a Patrioty.

Telička: EPP to při slyšení Riberaové přehnala

Proces schvalování Komise podle experta na evropskou politiku Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že EP je po volbách více fragmentovaný a politizovaný – potvrdil se tak trend, který ukázaly už předchozí volby. „Ne příliš vášnivá spolupráce EPP a SD pak kopíruje to, co vidíme z národních politik – tzv. velké koalice, pomocí kterých se mainstreamové strany pravého a levého středu snaží udržet si vliv a bránit se nástupu alternativních sil jsou sňatky z velmi chladného rozumu a skřípe to mezi nimi. Jak pravý střed, tak levý střed tuší, že si tím vlastně ubližuje, protože strany se stávají voličsky nerozlišitelné, ale strach je zkrátka silný fenomén,“ uvedl Kaniok.

Bývalý eurokomisař a lobbista Pavel Telička pro Echo24 řekl, že nelze říci, že by ho něco zásadním způsobem překvapilo. „Snad jsem byl jen překvapený, jak opatrní někteří kandidáti na komisaře a komisařky byli. Až na výjimky se výlučně drželi podkladů, nešli do rizika, plnili zadání a tak dále. Mnozí prostě nezaujali, byli příliš opatrní,“ uvedl Telička.

Co se týká rozložení sil, nevnímá Telička letošní proces grilování jako něco výjimečného. „V EP je pohodlná většina, oproti přání některých českých komentátorů se neposiluje vliv krajních politických sil. Pokud říkám, že v EP je pohodlná většina, to neznamená, že se do slyšení nepromítne národní politika a že do sebe frakce z „koalice“ nejdou. Stalo se to i tentokrát, ale řekl bych, že každý tušil, jak to skončí. Jinými slovy, frakce nepřekročily hranici, která by představovala hrozbu pro kandidáty na komisaře, pro Komisi. Osobně si myslím, že frakce EPP to přístupem při slyšení Ribera přehnala. Tuším nějakou dohru v budoucnu,“ uvedl Telička.

Podle něj šlo o celkem standardní proces. „Snad až na tu přehnanou opatrnost a na to, že se výsledek dal lépe předvídat než možná jindy,“ dodal bývalý eurokomisař.