Práce na dálku je od pandemie covidu pod drobnohledem personálních agentur i sociologických průzkumů. Původní „boom“ z donucení se po pandemii vytratil poměrně rychle, další korekce však s postupem času přichází i od dříve vstřícnějších firem či od samotných zaměstnanců. Zdá se, že v obou případech pak začíná vítězit postupné prosazování hybridního modelu práce, tedy možnosti částečně trávit práci jinde než v kanceláři.

Zájem o práci na dálku jak ze strany zaměstnanců i firem se značně liší podle řady faktorů, ať už jde logicky o typ práce či o například o věk zaměstnanců. V Česku pak, zdá se, hraje například roli i specifické regionální rozdělení, kdy se podle průzkumu společnosti Microsoft s agenturou STEM/MARK ukazuje mnohem vlažnější přístup zaměstnanců k možnosti pracovat na dálku na Moravě než v Čechách, kde vnímá větší počet lidí home office jako benefit zlepšující kvalitu života.

Podle průzkumu nepřekvapivě nejvíce zaměstnavatelů nabízí home office v Praze či Středočeském kraji a to až 80 %, oproti tomu jen kolem 50 % zaměstnanců dostává tuto možnost v Karlovarském a Ústeckém kraji. Podle respondentů z většiny zaměstnavatelé práci na dálku odmítají s tím, že není možná, případně se vedoucí pracovníci obávají ztráty výkonu zaměstnanců či dopadů na pracovní kolektiv.

I z pohledu zaměstnanců však práce na dálku přináší některá negativa, ti, kteří o ni nejeví zájem, uvádí nejčastěji ztrátu osobního kontaktu s kolegy či sníženou produktivitu. Naopak opačný „tábor“ vidí pozitivně ušetřený čas či lepší skloubení rodinných a pracovních povinností.

Podle dalšího z nedávných výzkumů částečnou práci z domova nabízí 39 procent zaměstnavatelů, naopak polovina se jich na zavádění home office nechystá. Přitom mezi mladými do 34 let mají o tento způsob práce zájem téměř dvě třetiny zaměstnanců. Lidé ve věku 54 do 65 let jsou v této otázce zdrženlivější a zájem o home office má 41 procent z nich. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro společnost Scott.Weber Workspace, která provozuje flexibilní kanceláře.

„Z našich zkušeností víme, že zaměstnanci v otázce práce z domova nebo v kanceláři většinou preferují střední cestu. Hybridní model jim dovoluje podle potřeby volit mezi prací doma nebo v kanceláři a naplno využívat výhody, která jednotlivá prostředí přináší,“ uvedl zakladatel Scott.Weber Workspace Adam Zvada.

Hledání kompromisu mezi prací na dálku a prací v kanceláři je však postupem času patrné i v oborech, které mají zdánlivě pro tento typ práce ideální podmínky. „Nejnovější data společnosti No Fluff Jobs jasně ukazují, že pracovní model v IT sektoru se mění. Přechod od plně distančního modelu k hybridnímu modelu je zjevný. V prvním čtvrtletí roku 2022 pracovní inzeráty nabízely práci na dálku (remote work) ve 27,53 % případů. Letos, o rok později, remote work nabízí už jen 13, 64 % inzerátů. Jde tedy téměř o 50% pokles,“ uvedla společnost, která provozuje portál s nabídkami pracovních pozic v IT.

„Trend přechodu od práce na dálku k hybridnímu modelu nebo práci v kanceláři je už jasně patrný v zahraničí. Společnosti, které provedly pandemický přechod na vzdálený režim zavádějí politiku ,back to the office‘. Jde o firmy jako Twitter, Snap, Disney a Apple,“ uvedl Tomek Bujok, spoluzakladatel a CEO společnosti. I zde patří k důvodům zejména potřeba kolektivu či problémy s nastavováním hranic pracovního a soukromého života.

Dalším pozůstatkem pandemie covidu je i snaha upravit práci na dálku legislativně. Vládní novela zákoníku práce nyní prochází Poslaneckou sněmovnou. Lidé, kteří pracují z domova či na dálku, by mohli dostávat náhradu nákladů. Tvořil by ji vedle prokazatelných výdajů i paušál za plyn, elektřinu, vodu či odvoz odpadu, když se upraví v dohodě o home office či ve firemních předpisech. Hodinovou částku má stanovit ministerstvo práce podle údajů statistiků vždy od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. V navrhované novele je teď 2,80 koruny za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel může ale platit i víc.

Střídavá práce z domova a kanceláře je podle zmiňovaného průzkumu, který Ipsos provedl mezi 1000 zaměstnanců a 100 zaměstnavatelů, běžnější u středních a velkých firem především v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Například v Praze nebo Brně pracuje z domova každý třetí zaměstnanec, naproti tomu ve Zlínském kraji devět procent a v Libereckém šest procent pracujících. Více než polovina zaměstnanců pracuje z kanceláře také v jihočeském a karlovarském regionu.