Krajské a senátní volby, které se mají konat už tento týden, se odehrají v dozvuku krizové povodňové situace, která uplynulý víkend zasáhla a ještě začátkem týdne zasáhne řadu oblastí v České republice. A i proto se řeší, zda volby neposunout. Už v minulém týdnu o tom mluvili někteří hejtmani, nyní se k nim přidal třeba exministr financí Miroslav Kalousek. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) uvedli, že doufají, že volby se nebudou muset posouvat. Vláda bude zajištění voleb řešit v pondělí večer.

Podle oslovených expertů nejsou volby během přírodních katastrof v nedávné historii až tak výjimečné. Pro Česko se ale paralela hledá obtížně. „Není to lehké rozhodnutí, ale já bych se přimlouval za názor autora komentáře. Nějak si neumím představit, jak radnice, přetížené likvidací následků povodně organizují volby a jak lidé z vytopených oblastí jdou k volbám. Dva týdny to počká,“ uvedl na sociální síti X Kalousek.

Už v pátek o tom v rozhovoru pro Echo24 hovořila hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). „Pakliže bude ta situace opravdu výrazně dramatická a bude třeba vyhlášen ze strany vlády nouzový stav, tak nevím, jestli je rozumné do toho pořádat volby. Ale to je opravdu jen můj povzdech, protože to opravdu není nakloněno k tomu, aby byla velká volební účast,“ dodala Pecková.

Ministerstvo vnitra podle mluvčí Hany Malé i v souvislosti s volbami vyhodnocuje možné situace a scénáře. „Volební legislativa žádné postupy na mimořádné situace neupravuje a případná ad hoc opatření bude třeba řešit v rámci možností, která nabízí volební zákon,“ řekla pro Echo24 Malá.

Podle oslovených expertů nejsou volby během přírodních katastrof v nedávné historii až tak výjimečné, nicméně pro příklady je potřeba jít daleko za hranice. Pro Česko se podle něj paralela hledá obtížně.

„Podle vývoje situace bude v příštím týdnu ve spolupráci se složkami IZS, Českým statistickým úřadem, krajskými úřady a obcemi vyhodnocován stav v území a případně budou předávána do území možná opatření, jak volby v konkrétních místech zajistit. V případě mimořádných postupů vždy bude kladen důraz na co nejširší informování veřejnosti v dotčené oblasti,“ dodala Malá.

Politolog z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek pro Echo24 uvedl, že dopad povodní na průběh voleb samozřejmě závisí především na rozsahu škod, které přírodní katastrofy způsobují. „Že nějak do voleb zasahují, není zase tak neobvyklá situace, za posledních 10-15 let bylo přírodními katastrofami velkého rozsahu ovlivněno asi dvacet volebních klání ve světě (třeba záplavy v Indonésii při místních volbách v roce 2020 nebo volby po zemětřesení v Turecku v roce 2023,“ uvedl pro Echo24 Chytilek.

„Situace přitom nemá jednotné řešení, vždy závisí na kontextu a úvaze dané země, zda dokáže volby i tak přesvědčivě zadministrovat. Pokud ano, tak častější řešení je je neodkládat. Typické problémy, které vznikají, jsou např. nepřístupnost volebních místností nebo neschopnost voličů prokázat u volby svou totožnost kvůli zničeným dokladům,“ dodal analytik.

Přesná paralela se současnou českou situací se podle něj hledá obtížně. „Ale například v roce 2022 se konaly volby v australském státě Victoria na území s obrovskou rozlohou, postiženém masivními povodněmi, které (i díky tomu, že Austrálie umožňuje volit poštou) proběhly v zásadě normálně a i volební účast poklesla jen minimálně. Jako důležitý důvod pro tento výsledek bývala uváděna úzká spolupráce složek záchranného systému a australských volebních komisí,“ vysvětlil Chytilek.

Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze se jedná z historického pohledu o bezprecedentní situaci, kdy vlastní mimořádná událost probíhá doslova těsně před volbami. „V minulosti byly volby, v nichž se třeba řešilo, jak dotyčný hejtman v určité dřívější situaci jednal a zpětně se tedy nahlíželo na to, jak tedy postupoval,“ uvedl Just. V této aktuální kulminující situaci ale lidé podle něj na jednání hejtmanů dle mého názoru nepohlížejí optikou voleb.

„Chtějí od nich, aby efektivně řídili krizový štáb, preventivní akce i následné řešení případných následků, a aby jasně a napřímo komunikovali všechny potřebné a praktické informace. Nemyslím si tedy, že by to, že jsou třeba častěji v médiích, muselo automaticky znamenat výhodu,“ uvedl Just s tím, že s odstupem času, až bude i jasné, jak jednotliví hejtmani zvládli celou akci, tak to může mít dopad na obecný profil hejtmanů. „Ale v tuto chvíli myslím, že ani hejtmani ani lidé v postižených oblastech to nepojímají politicky,“ dodal.

Co se týká vlivu přírodních katastrof na podporu různě ideologicky ukotvených stran, někdy se podle Chytilka uvažuje o tom, že může pomáhat stranám, které akcentují téma klimatické změny. „Jak ale ukazují povodně v Německu v roce 2021 a současné chabé výsledky Zelených, efekt je v nejlepším případě krátkodobý,“ míní analytik.

Podle jeho kolegy z Masarykovy univerzity v Brně Otto Eibla mohou mít povodně vliv na samotnou účastí. „Spíše bych ale čekal, že minimálně v nejhůře postižených oblastech bude mírně nižší – lidé budou řešit následky řádění živlu,“ míní expert.

„Záleží, jak vážné budou následky a jak se vodu podaří zvládnout. Čím lépe se to povede, tím lépe pro stávající vedení krajů. V okamžiku, kdy se to naopak nepovede, tím to pro ně může být horší (a času na případnou obhajobu už bude málo),“ vysvětlil politolog.