Bývalý šéf Googlu ztrhal home office. Kazí prý disciplínu a brzdí firmu

Bývalý šéf Googlu ztrhal home office. Kazí prý disciplínu a brzdí firmu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Bývalý generální ředitel Googlu Eric Schmidt se ocitl v centru pozornosti poté, co prohlásil, že Google prohrává závod v oblasti umělé inteligence kvůli své velkorysé politice práce z domova. Na nedávné přednášce na Stanfordské univerzitě uvedl, že Google ke své vlastní škodě dává přednost rovnováze mezi pracovním a osobním životem svých zaměstnanců před úspěchem firmy. Jeho prohlášení okamžitě zarezonovalo, píše například server Business Insider.

„Google se rozhodl, že rovnováha mezi pracovním a osobním životem a práce z domova jsou důležitější než vítězství,“ prohlásil Schmidt v nahrávce, která se rychle rozšířila po internetu. Schmidt také tvrdil, že startupy jako OpenAI, tedy autor umělé inteligence ChatGPT, dosahují úspěchu, protože jejich zaměstnanci „pracují jako šílení“ a nejsou omezeni na práci z domova jen několik dní v týdnu.

Schmidt však později své výroky zmírnil a prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že „se dopustil chyby“ a že litoval svého předchozího vyjádření ohledně pracovních hodin v Googlu. Jeho poznámky však upozornily na širší debatu o tom, zda práce z domova skutečně negativně ovlivňuje schopnost firem inovovat.

Tato debata rezonuje i v dalších technologických společnostech. Generální ředitel OpenAI, Sam Altman, v roce 2023 prohlásil, že „jednou z největších chyb“ technologického průmyslu bylo umožnit zaměstnancům plně vzdálenou práci. „Experiment s tímto uspořádáním je podle mě u konce a technologie ještě není na takové úrovni, aby lidé mohli pracovat na dálku navždy, zvláště ne ve startupech,“ řekl Altman.

OpenAI kombinuje hybridní a vzdálenou práci, přičemž zaměstnanci v kancelářích musí být přítomni alespoň tři dny v týdnu. Podobnou politiku zavedl i Google. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku a tvář společnosti Meta zase prohlásil, že „lidé, kteří pracují z domova, nejsou tak efektivní a inženýři, kteří přicházejí do kanceláře, odvádějí více práce,“ a to na základě interních údajů o výkonnosti společnosti.

Elon Musk, generální ředitel Tesly, šel ještě dál, když v roce 2023 označil práci z domova za „morálně špatnou“ během rozhovoru pro CNBC.

Vědecké studie na téma produktivity při práci z domova však nejsou jednoznačné. Některé výzkumy ukazují zvýšení produktivity, zatímco jiné zaznamenaly negativní dopady. Jedna studie analyzující 20 milionů vědeckých studií a 4 miliony patentových přihlášek však ukázala, že práce v kanceláři více podporuje inovace. Carl Benedikt Frey, ekonom z Oxfordské univerzity, který se na této studii podílel, uvedl: „Pokud se zaměřujete čistě na vývoj průlomových technologií, měli byste být co nejvíce na místě.“

Tento spor o efektivitu práce z domova a její vliv na inovace zůstává nevyřešený, přičemž různé společnosti se snaží najít optimální model pro svou budoucnost v neustále se měnícím technologickém prostředí.

Češi a home office

Například potřeba dobré rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem je pro 30 procent mladých Čechů nejdůležitějším faktorem, podle kterého si vybírají nového zaměstnavatele. Až na druhém místě jsou s 21 procenty plat a finanční výhody. Vyplývá to z červencového průzkumu poradenské společnosti Deloitte.

Přes 30 procent mladých v ČR, konkrétně 31 procent z tzv. generace Z a 34 procent mileniálů, se podle průzkumu rozhodlo nepokračovat ve vysokoškolském studiu. Mezi nejčastějšími důvody uvádějí rodinné nebo osobní okolnosti, chybějící finance a také hledání kariéry, která nevyžaduje vysokoškolské vzdělání. Dále zmiňují i nezájem o tradiční vzdělání nebo dojem, že vysokoškolské vzdělání neposkytuje dovednosti pro rychle se vyvíjející technologie.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, tzv. work life balance, je hlavní pro 30 procent lidí z generace Z a 28 procent mileniálů. „To, že je pro mladé Češky a Čechy důležitější rovnováha mezi pracovním a osobním životem ještě více než jejich plat, mě příliš nepřekvapuje. Oni si velmi dobře uvědomují, jak velký vliv na ně práce má, a že nevhodná pozice nebo zaměstnavatel mohou mít velmi negativní dopad na kvalitu jejich života,” uvedla expertka na HR v Deloitte Andrea Černá.

Jan Hrdlička