Děti a jejich rodiče čeká další boj o místa na středních školách. „Praskající“ kapacity v některých krajích, zejména v Praze, čeká nápor nejsilnějšího ročníku od roku 1993. A ačkoliv došlo k určitým navýšením kapacit, lze očekávat velmi podobnou situaci jako v minulém roce. Příchod silných ročníků se roky očekával, situace se však řeší pozdě. V cestě tak stojí problémy, které nelze vyřešit příliš rychle.

Česko zažívalo roky slabých ročníků, které souvisely s propadem porodnosti v devadesátých letech. Při největším propadu z roku 1999 se narodilo jen 89 tisíc dětí. Oproti tomu ročník 2008, který má letos mířit na střední školy, patří na zcela opačný pól, narodilo se v něm přes 119 tisíc dětí. To je nejvíce za posledních 30 let. Při pohledu na data Českého statistického úřadu je patrné, o jak poměrně masivní nárůst jde. Zatímco mezi lety 2011 a 2019 počet žáků na středních školách neustále padal až na zhruba 420 tisíc, o tři roky později už bylo na středních školách o 26 tisíc žáků víc.

Jak vypadá taková situace, na níž se stát nepřipraví, bylo vidět názorně i v minulém roce. Rodiče začali se zoufalstvím zjišťovat, že převisy zájemců na některých školách jsou obrovské, to se pak opakovalo i při pokusech v druhých kolech. Situace byla dramatická zejména v Praze, kde docházelo až k trojnásobnému převisu zájemců na gymnáziích, roli pak hrál i příchod tisíců zájemců ze Středočeského či dalších krajů. Zatímco se v předpandemickém roce 2019 hlásilo v Praze na střední školy kolem 11 tisíc dětí, v minulém roce to bylo už přes 15 tisíc. Ze samotné Prahy bylo přitom jen 9,5 tisíce zájemců.

Nyní se tak řeší, jak najít alespoň částečná řešení, která lze provést rychle. Jak varovala například zpráva Národního pedagogického institutu, nárůsty zájemců spojené se silnými ročníky potrvají až do roku 2025. Problém s navýšením kapacit je však z krátkodobého pohledu poměrně zásadní. Například v těžce zatížené Praze, kam se k tisícům dětí přidávají i tisíce dětí ze Středočeského kraje, je problém se samotnými fyzickými prostory, do nichž by bylo možné kapacitu rozšiřovat. Výstavba je v současných podmínkách spíše běh na dlouhou trať. I v případě, že se prostory naleznou, nastává druhý problém. Nedostatek pedagogů i jejich samotný zájem například učit v některých krajích.

Mimo jiné se tak opět „na stůl“ dostala debata o rušení osmiletých gymnázií, které kritici považují za přežitek vedoucí k předčasnému rozdělování dětí a z toho plynoucí růst nerovnosti od raného věku. Kapacity osmiletých gymnázií by se tak mohly využít pro středoškolské třídy. Naopak podle kritiků rušení osmiletých gymnázií povede jen k určitému úpadku kvality ve výuce a situaci to nepomůže.

Jak vyplynulo z nedávné studie organizace EDUin, kapacity ve středních školách se všeobecným maturitním vzděláváním nerostou přiměřeně k počtu zájemců. Podle studie tak zvláště na gymnáziích potrvá „přetlak“ uchazečů až do roku 2030. „Rostoucí populační křivka budoucích středoškoláků by mohla napovídat, že budou zatíženy všechny obory vzdělávání. Není tomu tak. O učiliště klesá zájem od roku 2012 a na gymnáziích studuje 22 procent všech patnáctiletých v roce 2015 i v roce 2021. Tím pádem se zájemci o všeobecné vzdělání vytlačují do středních odborných škol,“ uvedl EDUin ve své analýze. Jinými slovy jsou tedy děti i jejich rodiče nuceni volit kvůli nedostatečným kapacitám záložní varianty.

Ke zvyšování kapacit však dochází alespoň do určité míry. Praha se například snaží ve spolupráci se Středočeským krajem řešit navyšování vzájemně, aby se tlak na Prahu snížil. Na střední školy, které nabízejí maturitní vzdělání a které zřizuje pražský magistrát, pak bude v září moci nastoupit zhruba o 600 prváků více než loni. Pro nový školní rok 2023/2024 chce hlavní město kapacitu maturitních oborů na svých středních školách navýšit tak, aby v nich pro prváky bylo 12 680 míst. To je více, než kolik žáků podle dat magistrátu v aktuálním školním roce navštěvuje deváté třídy základních škol v metropoli.

Vedení Prahy už dříve avizovalo, že hodlá změnit strukturu středních škol ve prospěch maturitních oborů. Od školního roku 2021/2022 se tak mohou zájemci o čtyřleté gymnaziální studium hlásit na osm škol, které do té doby svým studentům poskytovaly výhradně odborné vzdělání. Gymnázium tak vzniklo třeba na Hotelové škole Radlická nebo na Střední průmyslové škole zeměměřické.

Ministerstvo školství dlouhodobě argumentuje tím, že počet míst na středních školách převyšuje počet zájemců a problémy s přetlakem jsou jen v některých regionech a oborech. Celkově střední školy podle úřadu v lednu nabízely 687 512 míst, tedy nejvíce za poslední tři roky. Zhruba 200 000 míst bylo podle dat resortu neobsazených. Zájem je ale podle mluvčí resortu Anety Lednové zejména o gymnázia, zatímco o střední odborné školy klesá. Od roku 2019 se proto podle mluvčí navyšují kapacity hlavně u gymnázií. Jak ale ukazují obrovské převisy posledních let, tempo příliš nestačí.

Ministerstvo tak nyní plánuje do roku 2027 podpořit zvýšení kapacit škol tím, že nebude omezovat rozšiřování čtyřletých gymnázií, lyceí a oborů s výučním listem. Podmínkou pro rozšiřování některých oborů bude to, aby odpovídaly dlouhodobým potřebám trhu práce. Vyplývá to z připravovaného záměru rozvoje vzdělávání do roku 2027. Střední školy v Česku zřizují většinou kraje, které zároveň odpovídají za poskytovanou nabídku oborů. Ta by podle zákona měla odpovídat zájmu lidí i potřebám trhu práce. Při plánování středního školství mají krajské úřady zohledňovat mimo jiné vývoj počtu uchazečů a plánovaný rozvoj území. Ministerstvo podle Lednové s kraji na nabídce středoškolských oborů spolupracuje, zodpovědnost za dostupnost kapacit ale podle ní mají krajské úřady, které se kapacitám a struktuře středních škol věnují ve svých dlouhodobých záměrech vzdělávání.