Sporná vládní reforma penzí je ve Sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla v dnešním druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.

Nynější kolo projednávání penzijní novely trvalo tři dny a zabralo zhruba 26 hodin čistého času, z toho asi 20,5 hodiny o předloze. Více než pět hodin vyplnilo ve středu jednání o návrhu programu mimořádné schůze, kterou nechal svolat vládní tábor. Na jejím programu byla také další sporná novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Poslanci ji neprojednali, schůzi dnes odpoledne na návrh předsedy poslanců ODS Marka Bendy ukončili. Na příští řádné schůzi se Sněmovna sejde 22. října.

Sněmovní sociální výbor doporučil už dřív schválení reformy penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných až dvou měsíců podle průměrného věku dožití. Skupina koaličních poslanců kolem Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) chce tento pozměňovací návrh doplnit úpravou, podle které by lidé odcházeli do penze nejpozději v 67 letech. Opoziční ANO a SPD jsou proti, jejich návrhy míří k ponechání současné hranice 65 let.

Obě opoziční hnutí chtějí z novely vyškrtnout také pasáž, podle níž by se měl mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Toto opatření, stejně jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, mají podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému.

Skupina koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) navrhla upravit výchovné. Podle reformy by se mělo dál vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Poslanci chtějí vložit do novely pravidlo, podle níž by výchovné činilo i v takovém případě nejméně 500 korun na dítě.

Předsedové vládních frakcí TOP 09 a ODS Jan Jakob a Marek Benda navrhli výrazné omezení okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profesí odcházet do starobní penze předčasně bez jejího krácení. Zatímco vládní návrh by se týkal podle odhadů kolem 120 000 lidí, úprava by tento počet snížila podle předkladatelů na nejvýše 15 000 osob.

Celkem se k důchodové reformě sešly tři desítky pozměňovacích návrhů. Poslanci ANO chtějí například vrátit do zákona původní pravidla pro běžné valorizace penzí se započítáním poloviny růstu reálných mezd místo třetiny a přidat penzistům od ledna 500 korun nad pravidelnou valorizaci. Další z pozměňovacích návrhů navrací i pravidla mimořádných zvyšování penzí při vyšší inflaci, které nahradil dočasný přídavek, a zmírňují pravidla pro předčasné důchody.

Pozměňovací návrhy SPD míří například k ponechání nynějších podmínek takzvaných odložených důchodů, když vláda navrhuje jejich zmírnění. Jiné úpravy tohoto hnutí se týkají obnovy valorizace zásluhové části předčasných důchodů a jejího nižšího či žádného krácení v případě, že lidé odpracovali aspoň 40 či 45 let.

Nyní už opoziční Piráti chtějí vložit do důchodové reformy valorizaci rodičovského příspěvku podle stejných pravidel, jaká platí pro penze. Individuální návrh Vojtěcha Munzara (ODS) upravuje doplňkové penzijní spoření. Jde například o některý hlediska investování v účastnických fondech a o podmínky nakládání s penězi účastníků před blížícím se důchodovým věkem.