Současná povodňová situace se zřejmě stane hlavním tématem voleb v příštím týdnu. Ty mohou nakonec být mnohem více referendem o „kompetentnosti stávajícího hejtmana“ než „referendem o vládě“. Představitelé krajů mohou mít nyní výhodu díky tomu, že jsou častěji v médiích, zatímco jejich konkurenti přerušili kampaně. Pokud se jim ale nepovede krizi zvládnout, může to pro ně také znamenat před volbami velký problém. Pro Echo24 to řekli oslovení experti.

Především v krajských volbách se může výrazně projevit současná povodňová situace. Hejtmani totiž přepnuli do krizového režimu, neustále vystupují v médiích, zatímco jejich političtí konkurenti přerušili kampaň. I samotní představitelé krajů uvádí, že předvolební klání musí jít teď úplně stranou.

„Neřekl bych, že mají hejtmani automaticky výhodu, spíš to znamená, že z povodní se stane hlavní téma voleb a minimálně v krajích, které jsou jimi postiženy, budou teď volby ještě mnohem míň ‚referendem o vládě‘ a mnohem víc ‚referendem o kompetentnosti stávajícího hejtmana‘,“ uvedl pro Echo24 politolog z Insitutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek.

„Toto téma už teď bylo v kampani přítomné, ale s tím, že úkolem hejtmana (a v Praze primátora) skutečně je koordinace záchranných prací v rámci integrovaného záchranného systému a během událostí, jako je tato, má řadu povinností dle zákona, ještě nabude na významu,“ uvedl Chytilek.

„Není to přitom rozhodně tak, že možnost zvládat přírodní katastrofu je pro politika ve funkci ‚dar‘. Naopak je to obtížná role, jak například ukazuje případ chabé reakce Bushovy administrativy na hurikán Katrina v roce 2005, která zcela dramaticky a trvale reputaci tehdejšího americká prezidenta poškodila,“ připomněl Chytilek.

I voliči, kteří se zajímají o politiku málo, touto nešťastnou událostí dostanou podle něj příležitost udělat si obrázek o kompetentnosti hejtmanů, což může nějakým způsobem ovlivnit jejich volbu. „Co se týká vlivu přírodních katastrof na podporu různě ideologicky ukotvených stran, někdy se uvažuje o tom, že může pomáhat stranám, které akcentují téma klimatické změny. Jak ale ukazují povodně v Německu v roce 2021 a současné chabé výsledky Zelených, efekt je v nejlepším případě krátkodobý​​​​​,“ poukázal Chytilek.

Politolog Petr Just z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že v této aktuální kulminující situaci lidé na jednání hejtmanů nepohlížejí optikou voleb. „Chtějí od nich, aby efektivně řídili krizový štáb, preventivní akce i následné řešení případných následků, a aby jasně a napřímo komunikovali všechny potřebné a praktické informace. Nemyslím si tedy, že by to, že jsou třeba častěji v médiích, muselo automaticky znamenat výhodu,“ dodal Just s tím, že s odstupem času, až bude i jasné, jak jednotliví hejtmani zvládli celou akci, to může mít dopad na obecný profil hejtmanů. „Ale v tuto chvíli myslím, že ani hejtmani ani lidé v postižených oblastech to nepojímají politicky,“ dodal Just.

Podle politického experta z Masarykovy univerzity v Brně Otto Eibla kampaně jsou určitě zasažené. „Některé kandidující subjekty již kampaně přerušily. Výhodu v tuto chvíli opravdu mají ti, kteří jsou součástí příprav protipovodňových opatření – ať už jde o hejtmany nebo starosty obcí, kteří třeba nyní také kandidují. Těší se teď bonusu ve formě přítomnosti v médiích. Nicméně tato publicita může posloužit i negativně – v okamžiku, kdy se něco nepovede, jejich tváře budou s případným selháním spojovány,“ souhlasí Eibl se svým kolegou.

Podobně to podle něj může být i se samotnou účastí. „Spíše bych ale čekal, že minimálně v nejhůře postižených oblastech bude mírně nižší – lidé budou řešit následky řádění živlu,“ dodal s tím, že záleží, jak vážné budou následky a jak se vodu podaří zvládnout. „Čím lépe se to povede, tím lépe pro stávající vedení krajů. V okamžiku, kdy se to naopak nepovede, tím to pro ně může být horší. A času na případnou obhajobu už bude málo,“ míní politolog.