Pražský okruh nevyřeší dopravu v centru, tvrdí Hřib. Posunul začátek jeho stavby
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
První náměstek primátora Prahy Zdeněk Hřib uvedl na Twitteru, že dostavba vnitřního Městského okruhu sama o sobě neodkloní dopravu z centra a že situaci v Praze budou muset pomoct další projekty. Odvolával se na data Technické správy komunikací (TSK), podle které jen 12,6 % cest projíždí po Severojižní magistrále (SJM) širším centrem města, zbytek je vnitroměstská doprava. Hřib se za interpretaci těchto dat setkal s kritikou.
„Představa, že většina řidičů vjíždí na magistrálu u Kačerova a vyjíždí z ní u Vychovatelny při cestách napříč Prahou, je tedy mylná. Průjezdy přes centrum jsou převážně vnitroměstskou dopravou. Žádný okruh prostě neumí konvertovat zdrojovou/cílovou dopravu na tranzitní a výrazně ulevit svou samotnou existencí magistrále,“ napsal na Twitteru.
Městský okruh posouváme. V minulém volebním období jsme podali žádost o územní rozhodnutí na zbývající část. Změnili jsme také jeho trasování, aby vedlo z větší části pod zemí. Díky tomu nebude zbytečně rozdělovat město. Teď se připravují změny v územním plánu a posouzení vlivu…
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) September 11, 2023
„Městský okruh posouváme. V minulém volebním období jsme podali žádost o územní rozhodnutí na zbývající část. Změnili jsme také jeho trasování, aby vedl z větší části pod zemí. Díky tomu nebude zbytečně rozdělovat město. Teď se připravují změny v územním plánu a posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Je ale nutné, aby se na této klíčové infrastrukturní stavbě spolupodílel také stát, stejně jako to bylo například v Brně. Samotná realizace okruhu by pak mohla začít v roce 2029,“ řekl.
Svá slova o úlevě dopravě Hřib podpořil úryvkem dat TSK. Z nich vyplývá, že rozbor vozidel projíždějících po SJM se zaměřil jen na ta projíždějící kolem budovy Národního muzea. Sledované období bylo mezi roky 2004 a 2017. „Z cest, které se tohoto území týkají, jsou necelé 2/3 cest mající na tomto území zdroj nebo cíl a téměř 1/3 cest má uvnitř této části města oba konce cesty; pouze 12,6 % cest širším centrem projíždí,“ uvádí úryvek.
Hřiba uživatelé Twitteru kritizovali například s tím, že otevření tunelu Blanka v roce 2015, součásti Městského okruhu, dopravě v centru pomohlo.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) September 11, 2023
Hřib se na Twitteru dostal dále do sporu na sociálních sítích ohledně možného zpoplatnění průjezdu centrem Prahy. Toto opatření by mělo podle Hřiba právě pomoct zpoždění MHD.
Průměrné zpoždění tramvají v oblasti ve špičce je téměř 2 minuty. Vynásobte si to krát ty desetitiscíe cestujících, které tudy denně tramvaje převezou, a kolik je to promarněných člověkohodin. 🙂
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) September 11, 2023
„Průměrné zpoždění tramvají v oblasti ve špičce je téměř 2 minuty. Vynásobte si to krát ty desetitisíce cestujících, které tudy denně tramvaje převezou, a kolik je to promarněných člověkohodin,“ napsal.
Připravujeme velké kroky k polidšťování magistrály! 👍
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) May 23, 2023
Společně s @Hlavacek_P a @Spravazeleznic jsme dnes představili 3 ideové studie k proměně severojižní magistrály a jejího okolí v samotném centru Prahy.
🧵 (1/11) pic.twitter.com/dcH1CjYiQp
Hřib také připomněl plány na „polidštění“ magistrály. „Dlouhodobá představa vyhlíží do roku 2035 a dál,“ uvedl. „Připravujeme ale i další stavby, které zlepší dopravní podmínky v Praze. Například chystaný tunel Hloubětín pod Kbelskou ulicí mezi křižovatkami s Poděbradskou a Kolbenovou zlepší prostupnost oblasti, která je nyní úzkým hrdlem dopravy,“ dodal.