Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) jedná o vyplacení minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ, řekl v pondělí v Sokolově ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na setkání s občany při Debatě bez cenzury. Na dotaz, kdy český stát odkoupí ČEZ, uvedl, že doufá, že to ještě současný kabinet stihne. Na síti X později napsal, že uvedl nesprávnou informaci a že "žádné takové kroky neprobíhají".

Rakušan na debatě podotkl, že odkoupení ČEZ není úplně jednoduchá transakce. "Ale o tom tahle vláda jedná, připravuje se to, jsou tam minoritní akcionáři, ti se nějakým způsobem samozřejmě musí vyplatit, já doufám a myslím si to dlouhodobě, že to ještě naše vláda stihne," řekl.

Později informace dementoval: "Během debaty s občany v Sokolově jsem řekl, že naše vláda chystá stoprocentní ovládnutí energetické společnosti ČEZ. Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí společnosti v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají. V zápalu debaty jsem uvedl nesprávnou informaci a za to se omlouvám," napsal.

Během debaty s občany v Sokolově jsem řekl, že naše vláda chystá stoprocentní ovládnutí energetické společnosti ČEZ. Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí společnosti v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají. V zápalu debaty jsem…

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) January 29, 2024

Premiér Fiala loni v říjnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) uvedl, že transformace energetické společnosti ČEZ je nezbytná mimo jiné kvůli rozvoji jaderné energetiky a že vláda hledá vhodný model i čas, každopádně ale nechystá vytěsnění minoritních akcionářů, zestátňování nebo kroky, které by byly pro někoho nevýhodné. Otázku, zda na podzim 2025, kdy má končit mandát Fialovy vlády, bude výrobní část ČEZ pod stoprocentní kontrolou státu, nechal tehdy premiér bez odpovědi.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Podle analytiků návrh usnadní možné rozdělení a zestátnění části skupiny ČEZ.

Dále Rakušan na debatě také zmínil, že vládu požádá o tři miliardy korun na posílení vnitřní bezpečnosti. Peníze by měly jít i na vrácení stravovacího příspěvku pro policisty, který letos v lednu nedostali. "Ve středu na Bezpečnostní radu státu ponesu návrh na posílení vnitřní bezpečnosti o tři miliardy korun. Jedna z těch věcí je i návrat stravovacího příspěvku policistům. Letos v lednu je jediný měsíc, kdy ho nedostali," řekl. Dodal, že, mezi navrhovanými opatřeními jsou i další kroky k posílení ochrany takzvaných měkkých cílů, tedy lidí, a provozní výdaje pro policii a hasiče. Podle Rakušana by vláda v případě, že to podpoří bezpečnostní rada, měla návrhy posuzovat v únoru.

Do Malého sálu Hornického domu v Sokolově se vešla sedmdesátka lidí, asi stejný počet jich zůstal před dveřmi. Debata byla hlavně zpočátku značně emotivní. Poté, co odešlo několik nejhlasitějších odpůrců, se uklidnila. Podle Rakušana byly sály vybírány ještě před debatou v Karviné a organizátoři nepočítali s tak velkým zájmem. Po debatě řekl, že v Sokolově byla akce klidnější možná i proto, že se zde sedělo a nepodávalo se pivo.

Dotazy, často spíše formulované jako prohlášení, se týkaly například migračního paktu a toho, že Rakušan zradil vlast, když ho podepsal. Na to reagoval ministr tím, že samotný pakt ještě schválen nebyl. Osobně považuje za výhodné, že by si státy EU mohly vybrat, zda migranty přijmou, odmítnou po příslušné finanční kompenzaci, nebo poskytnou logistickou pomoc na hranicích. Dokument má Evropský parlament schvalovat podle Rakušana za dva až tři měsíce.

Řada dotazů se týkala Ukrajinců. Nesly se v duchu toho, proč Česko živi ukrajinské migranty na úkor českých občanů. Rakušan oponoval tím, že sedm z deseti ukrajinských uprchlíků už v Česku pracuje, a tak naopak přinášejí na daních více, než jaká je sociální pomoc od státu.