Ukrajinská strana nabízí ruským vojákům „poslední šanci na přežití“. Vyzývá je, aby dezertovali, dokonce si mohou objednat dron, který je zavede na ukrajinskou stranu, kde se vzdají. Projekt „Chci žít“ poskytuje ruským zběhům záchranu života a slibuje jim dodržování Ženevských úmluv o zacházení s válečnými zajatci. Zájemci si mohou „lístek“ k útěku na druhou stranu objednat telefonicky, píše rakouský deník Der Standard.

Ti ruští vojáci, kteří nechtějí bojovat ve válce, mohou na webu hochuzhit.com (v překladu „chci žít“) najít informace a telefonní čísla, jak se bojům vyhnout a bezpečně se vzdát do ukrajinských rukou. Po objednání na telefonním čísle se domluví na konkrétním času a místě, kam je přiletí vyzvednout ukrajinský dron. Ten musí „kontaktovat“ zamáváním a poté jej pěšky následovat. Dron je zavede k ukrajinské pozici, kde se Rusové oficiálně vzdají.

Instructions on how the Russian military can safely surrender to the Ukrainian quadcopter. pic.twitter.com/FHTJBQLlL4

— Paul Jawin (@PaulJawin) December 12, 2022

Videonávod vznikl v minulých týdnech poté, co se v polovině listopadu rozšířilo video, na kterém se ruský voják stejným způsobem vzdává a intuitivně následuje dron směrem k ukrajinské armádě. Na frontě prošpikované minami a pod dohledem ostřelovačů je dezerce velmi náročný úkol. O to důležitější je pro zběhy mít možnost bezpečného doprovodu z bojiště za pomocí dronu, podotýká deník.

Podle Petra Jacenka, který je ze strany Ukrajiny zodpovědný za válečné zajatce, se v posledních týdnech přes nový web „Chci žít“ objevilo přes 4300 žádostí o informace ohledně útěků. Jacenko tvrdí, že Kyjev denně přijímá kolem 100 takových hovorů. Dodává ale, že zda telefonáty odpovídají skutečnosti a opravdovému zájmu o útěk, je obtížné nezávisle ověřit.

Dlouhodobě se ale mluví o tom, že je morálka ruských vojáků špatná, a to zejména mezi těmi, kteří byli mobilizováni proti své vůli. Ti si často stěžují na nedostatek výbavy, špatnou logistikou při zásobování a pokulhávajícím vedením.

Z vojensko-taktických důvodů Jacenko nechtěl veřejně sdělit, kolik ruských vojáků se dosud skutečně vzdalo. Projekt slibuje, že se řídí Ženevskou úmluvou o zacházení s válečnými zajatci z roku 1949, která upravuje ochranu zajatců před ponižováním a zveřejněním, a to bez ohledu na propagandistické účely. Většina ruských válečných zajatců je ubytována severně od Lvova na západě Ukrajiny, píše Der Standard.