Německý kancléř Olaf Scholz a americký senátor Chris Coons pobavili internet. Politiky totiž spojuje velká vzájemná podoba a i oni sami o sobě mluví jako o dvojnících. Scholz do Washingtonu zamířil na setkání s prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, předtím se ale setkal i s americkými senátory. Účelem jeho návštěvy bylo zejména jednání o dění na Ukrajině a na Blízkém východě.

Čtvrteční večerní setkání kancléře Scholze s americkými senátory z řad demokratů i republikánů prý potvrdilo, že zahraničněpolitičtí a bezpečnostní experti v americkém Kongresu chápou nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. "Bylo dobré si znovu promluvit se členy amerického Senátu z obou stran uličky. Ukrajina potřebuje veškerou naši podporu, aby se mohla bránit ruské agresi," uvedl Scholz na sociální síti X.

Kromě jednání o zahraniční politice došlo ale ve čtvrtek večeři k setkání dvojníků. Německý kancléř Olaf Scholz se totiž setkal s i s americkým senátorem Chrisem Coonsem, se kterým vypadají jako dvojčata. Ze setkání sdíleli oba politici i fotografie na sociálních sítích, které se velmi brzy staly terčem vtipů a humorných poznámek.

Wer ist wer? https://t.co/TNlG3c9kuO pic.twitter.com/wEkY5LZgRo

— Senator Chris Coons (@ChrisCoons) February 9, 2024

S Bidenem o neschopnosti Kongresu i postupech Izraele

Americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz na začátku jednání v Bílém domě vyzvali americký Kongres, aby schválil pomoc Ukrajině. "Neschopnost amerického Kongresu pomoc Ukrajině je skoro zločinnou nedbalostí. Je to skandál," řekl Biden před jednáním s německým kancléřem. Scholz k podpoře, o které jednal s americkými zákonodárci ve čtvrtek, rovněž vyzval. "Bez pomoci Spojených států a evropských států by Ukrajina neměla žádnou možnost se ubránit," řekl Scholz na začátku schůze v Bílém domě.

.@POTUS and I agree that the US Congress should release financial aid to Ukraine. And we are confident that it will happen. Dear Joe, thanks for having me! pic.twitter.com/m5EWT2vGHv

— Bundeskanzler Olaf Scholz (@Bundeskanzler) February 9, 2024

Zatímco Evropská unie před týdnem schválila další balík finanční pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), v americkém Senátu navzdory dlouhým jednáním krachuje dohoda mezi republikány a demokraty o imigračních restrikcích a podpoře Ukrajiny a Izraele. Balík projednávaný v Senátu počítá mimo jiné s vyčleněním 60 miliard dolarů (téměř 1,5 bilionu korun) na podporu Ukrajiny. O peníze požádala vláda prezidenta Joea Bidena loni v říjnu, kvůli postoji republikánů již více než měsíc nemá peníze na vyzbrojování Ukrajiny. V Evropě Německo patří mezi státy, jež poskytly největší vojenskou, humanitární či finanční pomoc Ukrajině.

Kromě situace na Ukrajině byla tématem jednání i situace na Blízkém východě. Politici se během něj shodli, že Izrael má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, ale zároveň je nutné zajistit ochranu civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy a zvýšit dodávky humanitární pomoci. "Způsob vedení války musí odpovídat požadavkům, které na sebe Izrael klade, ale také těm, které vyplývají z mezinárodního práva," poznamenal Scholz. Biden dal už o den dříve najevo, že postup Izraele v Gaze považuje za přehnaný, což agentura Reuters označila za jeho dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády.

Izrael nyní hlavní část svých vojenských operací směřuje na jih Gazy do oblasti Rafáhu, kde se tísní odhadem 1,3 až 1,5 milionů Palestinců, z nichž tam velká část uprchla z jiných regionů úzkého pobřežního pásma, v němž žije celkem 2,3 milionu Palestinců. Obavy z izraelských plánů vyjádřily OSN i Spojené státy. Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby prohlásil, že vojenská operace v Rafáhu v tuto chvíli "není něco, co bychom podpořili".

Izrael na úzké pobřežní pásmo útočí v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců ze 7. října, při němž v Izraeli zemřelo přes 1100 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. V Gaze od té doby zahynulo přes 27.000 lidí a drtivá většina obyvatel musela opustit své domovy.