VYŠETŘOVACÍ KOMISE

Ostře sledovaná komise ke střelbě na FF UK: Většina rodin si jí nepřála, teď chtějí odpovědi

VYŠETŘOVACÍ KOMISE
Ostře sledovaná komise ke střelbě na FF UK: Většina rodin si jí nepřála, teď chtějí odpovědi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

„Aby ta událost v Klánovickém lese a na filozofické fakultě aspoň dodatečně měla trochu smysl, je nutné zjistit, co se opravdu stalo,“ říká otec jedné ze studentek Filozofické fakulty UK, která přišla při prosincovém útoku střelce na univerzitě o život. I další rodiče si pochopitelně chtějí být jistí, že všichni udělali maximum pro záchranu jejich dětí a že policie pátrání po vrahovi nepodcenila. Navíc, když se objevují závažné rozpory ve vyjádřeních zasahujících policistů a jejich vedení.

S objasněním přetrvávajících otázek kolem průběhu policejního zásahu má pomoci sněmovní vyšetřovací komise složená ze zástupců vládních a opozičních stran v poměrném zastoupení. Na vyhodnocení všech detailů a postupů bude mít komise půl roku. Podle zadání má zmapovat události od rána 21. prosince 2023 do konce zásahu policie a dalších složek integrovaného záchranného systému a celou operaci vyhodnotit. Se závěrem by měla přijít do konce roku, možná symbolicky právě u příležitosti výročí tragédie 21. prosince.

V souvislosti s komisí často zaznívá argument, že žádná vyšetřovací komise u nás nikdy nic nevyšetřila. Kromě státních zástupců, kteří by se do vyšetřování vražd z Klánovic, Hostouně a Filozofické fakulty UK mohli stále ještě vložit, jde však o jeden z posledních instrumentů, jenž by mohl přinést odpovědi na nezodpovězené otázky. Závěry lednové vnitřní kontroly policejního prezidia stejně jako šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) jsou totiž doteď tajné.

Komise má také připravit náměty legislativních změn pro účelnější nasazování policejní a zpravodajské techniky s cílem rychlejšího odhalení možného pachatele podobných činů v budoucnu.

Samotné vyšetřování případu trvalo do poloviny letošního června a rodiny obětí byly do té doby ohledně zřízení vyšetřovací komise ve sněmovně značně nejednotné. Zatímco část z nich komisi chtěla, druhá část byla nejistá, nebo jí odmítala, protože se obávala, že dojde k politizaci probíhajícího policejního vyšetřování.

Policie už první šanci vyčerpala

„Když jsme se jako rodiny poprvé setkaly, tak většina z nás si žádnou vyšetřovací komisi nepřála. Ani já jsem tenkrát tu komisi nechtěl, protože jsem se bál, že dojde k politizaci a bude to pro nás psychicky ještě těžší. A v normální zemi je policie od toho, aby vyšetřovala, proto měla první pokus to vyšetřit. Je to mimořádná věc a každý jsme omylný, i policie, a proto je normální, že práci policie bude teď někdo překontrolovávat,“ řekl pro Echo24 otec zavražděné dívky z filozofické fakulty.

Aby událost v Klánovickém lese a na filozofické fakultě měla alespoň dodatečně trochu smysl, je podle něj nutné zjistit, co se opravdu stalo. „Aby se z toho policie i další poučili a aby tímto způsobem už nedocházelo k tak tragickým událostem.“

„Teď se politici dohodli, že to překontrolují v rámci sněmovní vyšetřovací komise a zároveň i někteří pozůstalí se rozhodli, že také chtějí práci policie překontrolovat. Byl bych rád, kdyby poslanecká vyšetřovací komise své zjištění a závěry nejdříve citlivě sdělila pozůstalým a až pak veřejnosti, aby se pozůstalí nedozvídali závěry vyšetřovací komise z médií,“ dodal.

Pod přísahou

Na zřízení desetičlenné komise se poslanci konečně dohodli až minulý týden, z podnětu opozičního hnutí ANO. V pátek by měla zvolit svého předsedu. Tím by měl být podle předběžných informací Pavel Kašník z ODS. Poslanci by mohli předvolat třeba jednotlivé zasahující policisty, pražského policejního ředitele Petra Matějčka nebo i policejního prezidenta Martina Vondráška. Účast je pro všechny předvolané povinná. Budou navíc muset vypovídat pod přísahou.

Pro vznik komise nakonec hlasoval i poslanec bezpečnostního výboru a jeden z možných členů komise Martin Exner (STAN). Ačkoli se domnívá, že policie zvládla zásah dobře. „Byli jsme pod velkým tlakem, že něco skrýváme, proto jsem nakonec hlasoval pro,“ vysvětloval poslanec.

Členka bezpečnostního výboru Jana Mračková Vildumetzová (ANO), která policejní práci ostře kritizuje, pro Echo24 řekla, že podle jednacího řádu je vyšetřovací komise zpravidla veřejná. „Ale může samozřejmě přijmout usnesení, že některé části budou probíhat neveřejně. Příští týden se mají schvalovat členové komise, pak předseda, místopředseda a harmonogram činnosti,“ uvedla.

„Podle mě by měla být komise maximálně ve veřejném režimu. Všichni by měli dostávat informace a každý, kdo by projevil zájem komisi cokoliv sdělit, by měl dostat tu možnost. Výstupem by měly být odpovědi na všechny otázky, nesmí zůstat žádné bílé místo, musí být odpovědi na všechny nejasnosti, ale zároveň by popřípadě měla definovat návrhy na změnu legislativy,“ dodala Vildumetzová.

Mezi nevyjasněné otázky patří například to, po kom a jakým způsobem policie v osudný den pátrala a proč se v klíčové chvíli rozhodla hlavní budovu se stovkami studentů neevakuovat. Policejní funkcionáři totiž dlouhé měsíce tvrdili, že až do vypuknutí střelby hledali pouze sebevraha. Policejní verzi o sebevrahovi dlouho obhajoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Protokoly však ukázaly, že policejní hlídka už při prvním vstupu do hlavní budovy Filozofické fakulty UK hodinu a půl před střelbou pátrala po nebezpečném a ozbrojeném studentovi, věděla navíc, že je podezřelý z vraždy.

Ministr poté sám nesrovnalosti připustil. „Rozumím tomu, že veřejnost extrémně zajímají skutečné nebo zdánlivé nesrovnalosti v tom, co policie v průběhu uplynulého půlroku o věci říkala, a doufám, že policie tyhle věci vyjasní. Nic z toho ale podle mě nemá vliv na to, jak policisté k celé věci přistupovali a jak ji řešili,“ řekl Rakušan.

Za hnutí ANO mají být v desetičlenné komisi Jiří Mašek a Helena Válková, za ODS Pavel Kašník a Karel Haas, za STAN Martin Exner a Petr Letocha, za KDU-ČSL Michael Kohajda, za SPD Radek Koten, za TOP 09 Michal Zuna a za Piráty Klára Kocmanová. Šestici nominantů pojí členství v bezpečnostním výboru a trojici v ústavně-právním výboru. Předsedou komise by se mohl stát Kašník.