Dlouhé diskuze o zdanění takzvaného tichého vína neberou konce. Český svaz vinařů se totiž nyní rozhodl oslovit otevřeným dopisem Evropskou komisi s žádostí o otevření dialogu o budoucnosti vinařství v rámci Evropské unie a otázce zdanění vína. S prosbou o podporu se obrátil rovněž na premiéra Petra Fialu, jehož ministr financí Zbyněk Stanjura už několik měsíců usiluje o to, aby vinaři zdanění jako jediní neunikali.

„V letošním roce oslaví Česká republika 20 let od vstupu do Evropské unie. Na červen jsou zároveň naplánované volby do Evropského parlamentu. Jde o ideální čas, kdy lze bilancovat nad tím, jak si Česká republika stojí v rámci Evropské unie a jak se jí dařilo prosazovat její zájmy. Vstup do EU výrazně ovlivnil domácí vinařství, potažmo celé zemědělství,“ vysvětluje Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky, v tiskové zprávě, kterou má redakce k dispozici.

„Všechny tuzemské vinařské organizace se jednoznačně shodují, že až se budou na jaře vést debaty o schopnosti prosazovat národní zájmy a otevírat celoevropská témata, může být vinařství jedním z názorných příkladů a také příležitostí pro české politiky dokázat voličům, že umí být jen přikyvovači,“ dodává Chlad.

Nejvíce teď českým vinařstvím rezonuje otázka zavedení spotřební daně na tichá vína. V ní je potřeba usilovat o hledání evropského řešení, tvrdí svaz. „Ve vinařství platí extrémní protekcionismus a my se některými návrhy sami střílíme do nohy,“ zdůrazňuje Chlad. To ostatně potvrzují výsledky průzkumu mezi vinaři, podle kterého by zavedení spotřební daně na tichá vína v České republice vedlo k poklesu spotřeby a tržeb vinařů.

Průzkum mezi vinaři

U příležitosti dvacátého výročí vstupu do EU si svaz také dělal průzkum mezi svými členy. Členství ČR v EU vnímá pozitivně 80 procent z nich. Více než 90 procent vinařů hodnotí podle něj schopnosti českých politiků prosazovat tuzemské zájmy jako velmi slabé.

Za největší přínosy spojené se vstupem do EU vinaři považují volný pohyb zboží a přístup ke strukturálním fondům a novým technologiím. Mezi úskalí patří na druhé straně nejčastěji nárůst byrokracie a dovoz nekvalitních vín ze zahraničí. Valná většina, 88 procent dotázaných, pozoruje protekcionismus ze strany velkých vinařských zemí. Všichni se zároveň shodnou na tom, že by ve vinařských zemích EU měla platit jednotná pravidla pro zatížení spotřební daní.

Dlouhé boje

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vloni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.

Svaz pak ke konci loňského roku přišel s novým návrhem – daň nezavádět, ale místo ní stanovit minimální cenu za obsah ethanolu ve víně. Nápad, který zaštítil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), ale naráží u dalších podnikatelů, a poněkud kuriózně i u resortu financí.

Jenže to dle resortu ministra financí Zbyňka Stanjury naráží na platnou legislativu . „Dle zákona o cenách není možné cenově regulovat zboží z důvodu ochrany veřejného zdraví,“ sdělila deníku Echo24 Petra Vodstrčilová z odboru komunikace ministerstva.

„Primárním účelem zdanění alkoholu, tedy i tichého vína, je jeho negativní efekt na zdraví. Minimální výše ceny tuto skutečnost řeší jen u nejlevnějších produktů, které se stanou nekonkurenceschopnými, nikoliv u produktů ostatních. (...) Regulace cen obecně je nástroj, který má řešit selhání trhu, ne však odlišnosti v cenách výrobků a služeb na základě jejich odlišných charakteristik“ vysvětluje dále.

Daň na tiché víno v Evropské unii uplatňují většinou „nevinařské“ země, výjimkou je Francie, kde je ovšem tato daň velmi nízká (v přepočtu necelá koruna na litr). Nejvyšší spotřební daň v unii uvalují na tiché víno Irsko a Finsko (v přepočtu přes 100 korun za litr).