Česká vláda se snaží přesvědčit členské státy Evropské unie, aby společně zafinancovaly nákupy dělostřeleckých granátů od mimoevropských zemí a výrobců, přičemž takto získaný materiál by byl následně poskytnut Ukrajině jako vojenská pomoc. Píše to web Politico. Evropští zbrojaři totiž nejsou schopni dostatečně rychle navyšovat výrobní kapacity a již nyní je zřejmé, že členské státy EU nedokáží vůči napadené zemi naplnit své proklamované závazky.

V posledních měsících se ukrajinské ozbrojené síly potýkají se stále se prohlubujícím nedostatkem dělostřelecké munice. Zatímco v létě, v průběhu své protiofenzívy, Ukrajinci byli schopni denně vypálit 7 000 dělostřeleckých granátů oproti 5 000 ruských, nyní se tento poměr otočil výrazně v neprospěch bránící se země. V průběhu ledna tak Rusové v průměru vystříleli 10 000 granátů za den, kdežto Ukrajinci jen 2 000.

Jedním z hlavních důvodů tohoto vývoje je tenčící se zbrojní pomoc, kterou Ukrajině poskytují její západní partneři. Zatímco v Spojených státech další dodávky vojenského materiálu blokují v Kongresu republikánští poslanci, zásilky munice z evropských zemí jsou omezeny stavem místního vojenského průmyslu, který v desetiletích od konce studené války značně zakrněl. Většina dělostřeleckých granátů, kterou unijní státy Ukrajině zaslaly, tak pocházela ze stávajících zásob. Tento zdroj však již téměř vyschl. Evropané tak nenaplní svůj slib Ukrajině do března dodat jeden milion kusů této munice, který Unie vyhlásila v loňském roce. Objem skutečně dodaného materiálu zřejmě dosáhne zhruba poloviny deklarovaného čísla.

Možné řešení, jak nedostatek munice zmírnit, představují její nákupy v zahraničí. Členské země, které se k této variantě uchýlí, však nedosáhnou na kompenzaci ze společných evropských fondů, které byly pro pomoc Ukrajině zřízeny. Unie totiž doteď proplácela jen ty dodávky, které pochází buď z existujících armádních zásob nebo od evropských výrobců.

Podle informací Politica tak v reakci na tento vývoj česká vláda nyní apeluje na další členy EU, aby schválili společné zafinancování nákupu zhruba 450 tisíc kusů munice, které jsou v současnosti na světovém trhu k dispozici. Granáty by mohly jednotlivé evropské země nakupovat například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice.

Návrh na skupování munice ze zahraničí byl zřejmě poprvé přednesen ve středu na setkání unijních ministrů obrany. Ve čtvrtek jej měl následně podpořit premiér Petr Fiala přímo na mimořádném summitu EU v Bruselu, kde další pomoc Ukrajině byla ústředním tématem.