V Polsku mají sečtenu polovinu okrsků. Vítězná PiS vládu asi nesestaví
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Polská opozice má podle odhadů výsledků nedělních voleb do Sejmu, dolní komory parlamentu, šanci sestavit vládu. Nejsilnější stranou sice zůstává národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), na většinu potřebnou pro sestavení vlády však zřejmě nedosáhne. Účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989, uvedla státní volební komise. V pondělí kolem 14:00 byla sečtena polovina okrsků. Právo a spravedlnost (PiS) má asi 38procentní podporu, opoziční Občanská koalice (KO) získala 27,8 procenta hlasů, středová Třetí cesta a Nová levice, dostaly podle průběžných výsledků asi 14,4 procenta, respektive 8,2 procenta hlasů. Do Sejmu, dolní komory parlamentu, se dostane zřejmě ještě Konfederace, kterou podpořilo 7,3 procenta voličů.
Podle odhadů institutu Ipsos pro televizi TVN24 obsadí opoziční Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice ve 460členném Sejmu 248 křesel. Právu a spravedlnosti připadne 200 mandátů. Ultrapravicová Konfederace bude mít 12 poslanců. Tento exit poll byl zveřejněn po skončení hlasování v neděli v 21 hodin.
„Vyhráli jsme demokracii, svobodu, vyhráli jsme naše milované Polsko,“ řekl rozjásaný šéf Občanské koalice a polský premiér z let 2007 až 2014 Donald Tusk. „Jsem nejšťastnější člověk na zemi,“ zopakoval několikrát. „Tolik let se to nedařilo …. Ale dnes můžeme říct: to je konec špatných časů. To je konec PiS,“ dodal také někdejší předseda Evropské rady.
Právo a spravedlnost během osmi let u moci zavedlo v Polsku kontroverzní justiční reformy, které podle Evropské komise narušují princip právního státu. Ovládlo státní firmy a veřejné instituce, včetně veřejnoprávních médií a omezilo práva žen. Opozice slibuje, že sporná opatření nynější vlády zruší.
Zároveň se vláda ve Varšavě po ruské invazi na Ukrajinu rozhodně postavila na stranu napadené země a Polsko dlouho patřilo k jejím nejpevnějším spojencům.
„Nedovolíme, aby Polsko ztratilo to, co je nejcennější, tedy nezávislost, právo rozhodovat o vlastním osudu,“ řekl předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který byl doposud považován za nejvlivnějšího politika v Polsku. Připustil přitom, že není jisté, zda se jeho strana udrží u moci. „Vyhráli jsme. PiS je vítězem parlamentních voleb 2023,“ uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „Pokud nám prezident dá šanci, pokusíme se sestavit stabilní vládu,“ řekl také. Prezident Andrzej Duda je spojencem vládnoucí strany. Agentura DPA píše, že Duda už před volbami dal najevo, že sestavením vlády podle tradice pověří zástupce nejsilnější strany. Pravděpodobně to bude Morawiecki.
PiS podle exit poolů získalo 36,8 procenta hlasů, Občanská koalice 31,6 procenta. Na třetím místě se 13 procenty skončila podle odhadů Třetí cesta, v níž se spojili lidovci se stranou Polsko 2050. Čtvrtá je Nová levice s 8,6 procenta a jako poslední se do Sejmu dostala Konfederace, kterou podpořilo 6,2 procenta voličů.
Lidé rozhodovali i o novém složení 100členného Senátu. Současná vláda prosadila, aby se současně s volbami konalo referendum, v němž voliči odpovídali na otázky ohledně migrace, bariéry na hranici s Běloruskem, zvýšení věku odchodu do důchodu a privatizace státního majetku.
Hlasovat přišlo rekordních 72,9 procenta oprávněných voličů. Ještě po oficiálním závěru voleb stály u některých volebních místností ve Varšavě nebo v Krakově fronty. V jedné z varšavských čtvrtí se podle televize TVN24 čekalo 5,5 hodiny. Chyběly volební lístky a ve volebních urnách už nebylo místo.