Tvrzení, že se po eurovolbách úplně zruší Green Deal, je samozřejmě nesmysl. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to říká lídryně hnutí ANO a místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová. Zároveň hovoří o tom, jak vnímá konflikt na Ukrajině, jak by měla Evropská unie nakládat s migrací nebo o tom, proč měl Green Deal v začátcích podporu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

Jak hodnotíte dosavadní průběh kampaně? V čem se třeba ta kampaň liší od voleb do sněmovny?

Musím říci, že věnujeme kampani do Evropského parlamentu hodně času, snažíme se to lidem vysvětlit. Protože v minulosti byly eurovolby vnímány – nechci říct jako druhořadé, ale určitě ne jako tak důležité. My se lidem snažíme vysvětlit, že v řadě oblastí jsou tyto volby možná poslední šance. A velmi mě překvapil i zájem médií, těch debat je opravdu hodně. Málokdo si totiž uvědomuje, že 70 procent legislativy, kterou Česká republika musí přijmout do svého právního řádu, vzniká na půdě Evropské unie. A když už to sem přijde, tak už je pak pozdě. To je pak takzvaná transpozice směrnice EU a s tím už Česká republika nic neudělá. Takže je potřeba vyslat do té Evropy lidi pokud možno se zdravým selským rozumem. Zkrátka někoho, kdo má zkušenosti s přípravou legislativy a neposílat tam samé teoretiky. Když je to parta teoretiků, tak vidíme, v jaké zelené šílenství se to teď zvrhlo. A je to možná tím, že nikdo není schopen dávat protinávrhy na základě reality.

Výrazným tématem je antikampaň. Zkrátka vzájemné okopávání místo reálného programu. Snažíte se podle vás dostatečně třeba i ve světle střelby na slovenského premiéra Fica antikampaň nedělat?

My na rozdíl od konkurence nejdeme do voleb s tím, že bychom chtěli porazit jinou politickou stranu, ale skutečně bránit zájmy České republiky jako takové. Mě mrzí, že některé strany se uchylují k podpásovým krokům a antikampani. To si myslím, že do evropských voleb vůbec nepatří a myslím si, že si to uvědomují i občané a těm stranám, které to dělají, to ve finále nepomůže. Já jsem doufala, že si po střelbě na premiéra Fica uvědomí, kam až může to nálepkování zajít. Doufala jsem, že uděláme krok zpátky a budeme se v dobrém smyslu slova mydlit na odlišných politických názorech, ale například v případě koalice Spolu to vypadá, že půjdou přes mrtvoly.

Je třeba odlišné to, že nemůžete do takové míry spoléhat na osobnost Andreje Babiše?

První část těch debat se věnuje samotným evropským volbám a jsem mile překvapena, že jsou ty sály plné a lidé pokládají i velmi fundované dotazy. Nicméně v té druhé části samozřejmě už padají dotazy na to, co tedy uděláme, pokud se dostaneme do vlády a jak se budou měnit důchody. Pan předseda mi velmi pomáhá, na ty debaty jezdíme spolu. V té první části mám prostor já a pak ta druhá část, to je pole pana předsedy, ale jezdí s námi i Karel Havlíček, Alenka Schillerová… A jezdíme i do regionů i jako stínová vláda. A samozřejmě v těch domácích tématech má pan předseda nezastupitelnou roli.

Pojďme k jednotlivým tématům. Velmi aktuální je samozřejmě bezpečnost. Čím dál více se skloňuje i mír na Ukrajině. Jakou roli podle vás z pohledu bezpečnosti EU bude hrát výsledek konfliktu?

Určitě to bude role zcela zásadní. Protože my jsme samozřejmě byli vždy pro to Ukrajině vojensky i humanitárně pomáhat, co nejvíce to jde. Ale Evropskou unii to zároveň vysiluje. Je jasné, že z pohledu bezpečnosti EU by letitý konflikt na Ukrajině nepomohl nikomu. Já jsem pozitivně kvitovala slova prezidenta Pavla, že je potřeba zasednout k mírovým jednáním. Jen mě mrzí, že my jsme to říkali řadu měsíců nazpět a dostali jsme tolik nálepek, že je nedokážeme spočítat. Jakmile to řekne pan prezident nebo paní ministryně Černochová, tak je klid. Každopádně ale každým dnem, kdy se nedaří zasednout ke jednacímu stolu, to stojí Ukrajinu hrozně moc, ať už na lidských životech, tak i na majetku. Já věřím tomu, že se lídři pokusí dojednat nejprve příměří a pak mír.

A umíte si představit, za jakých podmínek by k tomu mohlo dojít?

Já nejsem žádný expert na válečné konflikty. Čerpám z médií a z názorů specialistů. A řada těchto lidí se shoduje, včetně pana prezidenta, že bude muset dojít ke kompromisnímu řešení, se kterým ale musí souhlasit hlavně samotná Ukrajina. Asi nebude jednoznačného vítěze a jednoznačného poraženého a je potřeba, aby z toho Ukrajina vyšla co nejlépe, protože samozřejmě Rusko agresor je.

Společná evropská armáda je nesmysl

Ukrajina má pochopitelně velký zájem stát se členským státem EU. Jak se k tomu stavíte?

Jsem pro, ale stejně jako u všech ostatních zemí musíme trvat na splnění podmínek pro vstup, tedy ta takzvaná Kodaňská kritéria – právní stát, ekonomika, aby tam nebyla korupce, aby se přijaly závazky Evropské unie a tak dále. Nad tím zkrátka nemůžeme přimhouřit oči, protože pak budeme jedno společenství. Já jsem velkým zastáncem dokončení Schengenského prostoru, to znamená Rumunsko, Bulharsko, státy západního Balkánu. To je i z důvodu bezpečnosti, protože my musíme ohraničit Evropu, mít vnější hranice a tam napřít všechny síly, abychom vnější hranice ochránili. Je zároveň potřeba říci, že při rozšiřování se Česko stane čistým plátcem. Jak jsem četla zprávu z Rady EU ohledně rozšiřování, tak ty státy zatím nenaplnily daná kritéria, takže to není rozhodně otázkou nejbližších dní či měsíců.

Z hlediska bezpečnosti se řeší dvě různé instituce, které dosud EU nemá. Pojďme je rozdělit. Co říkáte na vznik eurokomisaře pro obranu?

Já si nemyslím, že to je nutné, obranný pakt je NATO, ne EU. Rozumím potřebě koordinace členských zemí, ale drtivá většina z nich je i součástí NATO a není potřeba, aby se Unie pokoušela tu roli suplovat. Česká republika neplní své závazky ani v rámci NATO, protože my máme mít těžkou brigádu a úplně není naším úkolem mít excelentní letectvo, a teď by měli přibýt závazky v rámci EU? Nedokážu si to představit.

A co evropská armáda?

Společná armáda je nesmysl. To je neproveditelné a hlavně nepotřebné, protože jsme členy NATO. Ale pokud bude někdo, kdo bude koordinovat zakázky a tak, tak to může být ku prospěchu, ale společná armáda určitě ne. Je otázka, zda by to byly vyloženě vojenské záležitosti, tedy obrana a nebo i bezpečnost členských zemí včetně třeba boje s uprchlickými krizemi, které jsou čím dál větší. To je nicméně v neznámých vodách.

Dalším tématem je Green Deal, okolo kterého panuje ale určitá hysterie. Je vaším cílem ho úplně zrušit nebo jen změnit?

Green Deal je obecný rámec, ale není to žádná smlouva. Je to soubor asi padesáti nařízení, to je potřeba, abychom si uvědomovali. Nejde zrušit Green Deal jako jednu smlouvu. Nicméně tedy je postaven na třech pilířích. Ten první se týká ochrany přírody – mokřady, výsadba stromů, zadržování vody – proti tomu nemůže nikdo nic mít. To podporujeme všichni. Ale pak jsou ty dva pilíře, které se týkají průmyslu a zemědělství. U průmyslu bohužel i přičiněním českého předsednictví byla schváleno mnoho nařízení, které podlamují konkurenceschopnost Evropy, koneckonců i českého průmyslu. Často totiž nebyly udělány ani dopadové studie, typickým příkladem je zákaz spalovacích motorů. Přitom už teď se vědci zabývají tím, že když se vezme celý životní cyklus elektromobilu, tedy od těžby lithia po likvidaci baterie, tak se přichází na to, že mají větší emisní dopad, než celé slavné auto se spalovacím motorem. Evropa se musí chytnou za nos a nesmí procházet nařízení bez dopadových studií.

A jaký je váš plán? Co s tím chcete reálně dělat?

Každé to nařízení v sobě má revizní klauzuli. My jako nový Evropský parlament musíme využít těch revizních klauzulí a musíme v době grilování eurokomisařů je chytit a aby na mikrofon dali závazek, že budou revizní klauzule využívat. A kdy jindy, než když budou slibovat všichni všechno, aby byli zvoleni. To je pro nás ideální čas, abychom ty věci změnily. Budeme se snažit kromě zrušení toho zákazu spalovacích motorů zrušit i emisní povolenky na domácnosti. Není nic horšího, než když budou nespokojení občané v EU, to je pak cesta k jejímu konci. Takhle se to dělat nemá, lidé se mají motivovat, můžeme k tomu využívat kohezní prostředky, plány obnovy a tak dále… Ale nemůžeme jim to nařizovat pod hrozbou pokuty s tím, že když na to nebudou mít, tak jim na to dáme prostředky ze Sociálního klimatického fondu.

Ale zmiňovala jste i to zemědělství…

Zemědělci rychle pochopili, o co jde. Velmi dobře načasovali ty protesty krátce před evropskými volbami, takže Evropská komise vzala zpátečku. Celá řada těch opatření je navíc ještě v šuplíku, nejsou přijatá. Takže v takových případech pro nás bude ta revize snazší.

Nicméně Andrej Babiš Green Deal v minulosti podpořil. Proč jste tedy teď tak silně proti?

Ano, tehdy souhlasil s obecným závazkem chránit životní prostředí, se kterým by předpokládám souhlasil i dnes. Problém je, že Evropská komise se ale úplně odchýlila od toho původního záměru Green Dealu, kde bylo napsáno, že snižování emisí o 55 procent má být průměrem všech zemí EU, ne v každém členském státě. Protože si Rada tehdy byla vědoma toho, že každá země má jiné startovací podmínky. Bylo pro nás velmi důležité, že tehdy pan premiér Babiš prosadil jádro do té obecné deklarace jako bezemisní zdroj. A hlavně tam stálo, že se mohou přijmout pouze ta opatření, která neohrozí konkurenceschopnost. No a to jsme teda hlavně vinou českého předsednictví vlády Petra Fialy úplně mimo ten rámec. Pan předseda s tím tehdy souhlasil za podmínek, které on tam protlačil. A pak přišlo české předsednictví a začaly procházet šílené věci.

Dalším velmi důležitým tématem je migrace. Vy jako hnutí ANO migrační pakt ostře kritizujete. Jaké nabízíte řešení?

Migrační pakt, jak byl připraven panem ministrem Rakušanem a následně schválen, tak je od počátku špatně. I paní eurokomisařka Ylva Johanssonová uvedla, že nejvíce se udělalo za českého předsednictví, takže z toho se pan ministr Rakušan nevykroutí. Znění toho paktu řeší uprchlíka, až když je fyzicky v Evropě. Teď je to tak, že stojí vyloděný uprchlík na pláži s přednostním právem k řízení v EU, veškeré právní služby má zdarma. To je prostě horor. A to je špatně. To tam může být cokoliv, ale ten uprchlík se na půdu Evropské unie nesmí dostat. Musíme bojovat s pašeráky, musíme mít efektivní návratovou politiku. Ti lidé se tam objeví bez dokladů a řeknou, že jsou z té a té země a vy to nemáte jak ověřit. Odeberou jim otisk prstu, chcete ho vrátit do té země a ta země řekne, že ho nechce a co pak? Naštěstí je tam dvouletá odkládací lhůta a my musíme přijmout novou legislativu, kterou takzvaně vytlučeme klín klínem, tedy že nová legislativa zabrání tomu, aby se naplňoval ten už schválený pakt. To je naše taktika, jak na to.

Zmínila jste grilování eurokomisařů. Zatím není jasné, kdo to bude za Česko, ale mluví se o Danuši Nerudové, Marcelu Kolajovi či Jozefu Síkelovi. Bude mít někdo z nich vaši podporu?

Málo lidí si uvědomuje, že eurokomisaře sice nominuje vláda, ale on tam potom nezastupuje Českou republiku, nehájí její zemi. Eurokomisaři často jdou třeba i proti zájmům své vysílatelské země. Já jenom doufám, že vláda České republiky si je vědoma toho bruselského prostředí a toho, že to musí být lidé se zkušenostmi. A při vší úctě ani paní Nerudová, ani pan Kolaja nic takového nesplňují. Pan ministr Síkela je ministr. Tam se na tuto politickou notu hraje a šanci by mít mohl. Nicméně stejně je třeba počkat, jaké portfolio by mohl dostat. Pan premiér už avizoval, že o portfoliu vyjednává, tak uvidíme.

Jaké máte osobní ambice po případném zvolení do EP? Měla byste zájem dostat se do předsednictva?

Pro nás je důležité voličům vysvětlit naši strategii. Každá strana je pak součástí nějaké frakce a je zásadní, abychom byli takzvaně bohatou nevěstou. Protože když máte třeba šest nebo sedm mandátů v jedné frakci, tak je to velmi silný subjekt v rámci té frakce. A pak bychom měli lepší pozici jednat o tom, jaké výbory jsou v zájmu České republiky. Chceme výbor, kde se řeší Green Deal, chceme ochranu spotřebitele, migraci, kohezní politiku a je pro nás zajímavý i rozpočtový výbor. To jsou oblasti, kterými se chceme zabývat.

Předsednictvo je politická funkce. My jsme postavili tým spíše výkonných lidí, ale uvidíme. Všechno je hratelné, nicméně uvidíme. Slyšela jsem, že se připravují úplně nové frakce. Ale když budeme mít hodně mandátů, tak budeme mít lepší výchozí pozicí.

V předsednictvu jste i tady ve sněmovně. V té nicméně skončíte, že?

To je velmi jednoduché. Mandát českého poslance zaniká složením slibu evropského poslance. Není to dnem voleb, jako jsme zvyklí třeba v České republice. My předpokládáme, že tak do konce června bychom fungovali, aby se předala ta agenda, nicméně pak už bychom třeba i sami rezignovali, aby mandát zanikl. Protože to pak hodně bude o cestování do Bruselu a vyjednávání, což zabere hodně času.

A víte, kdo by vás mohl v předsednictvu sněmovny nahradit?

To je na hnutí ANO a bude záležet na tom, zda se dojede ta schůze, nicméně ke konci června bychom měli vědět, kdo by mě měl v předsednictvu sněmovny nahradit.

Průzkumy ukazují, že by tento EP mohl být výrazně více konzervativní, dokonce by mohl složit i většinu za přispění extrémní pravice. Jak to vnímáte?

Já věřím tomu, že zvítězí pragmatismus. Hlášky toho typu, že zrušíme celý Green Deal, to je prostě nesmysl. Pojďme revidovat ty hlouposti, to je jasné. Nicméně sílí hlasy na vznik nových frakcí a zajíci se sčítají opravdu až po honu a je hrozně těžké předvídat, jak to bude. My v rámci frakce Renew Europe patříme spíše k tomu konzervativnímu křídlu. Dříve třeba něco bylo pro Renew nemyslitelné, ale teď třeba vydali manifest k tomu, že má být zachováno právo veta… Takže se vyvíjí i ty samotné frakce. Počkejme po těch volbách, pro nás je důležitý ten silný mandát, což znamená, že budeme mít silné karty v rukou.