ÚHEL POHLEDU: „Gender pay gap“ (genderový rozdíl v příjmech) samozřejmě neexistuje už proto, že gender je fantazmagorický výmysl s nulovou oporou v realitě. Pro náš účel tedy ztotožníme gender s biologickým pohlavím, jak to navíc v případě údajně neférového odměňování mužů a žen básník myslel, byť tím sám sebe střelil do nohy.

Podle Eurostatu je unijní průměr takzvaného gender pay gapu třináct procent. O tolik jsou nižší hrubé hodinové výdělky evropských žen oproti mužům. V Česku dokonce o šestnáct. Potíž je, že výpočet je skutečně hrubý; ignoruje všechny proměnné jako typ práce, počet pracovních hodin za týden, zkušenosti, riziko povolání, výkonnost, schopnost říct si o peníze. A nemá logiku: pokud by podnikatelé mohli ušetřit třináct procent nákladů tím, že propustí muže a najmou si čistě ženské týmy, proč by to neudělali? Copak neumějí počítat? Takto podané numero zavádí a sugeruje, že jsou na tom muži oproti ženám prostě zase líp. Co když si srovnatelní zástupci obou pohlaví v realitě sáhnou na stejné peníze – a co když naše výdělky odrážejí osobní životní volby a přírodu v nás, ne systémový sexismus?

Zaprvé: řidiči byli zkušenější než řidičky a u společnosti zůstávali déle. Zajetý řidič Uberu vydělá asi o patnáct procent víc než začátečník, protože se naučí pracovat strategičtěji (což platí pro každou profesi). Muži také za týden najezdili v průměru víc hodin než ženy. Zadruhé: muži brali nebezpečnější – a tím pádem lukrativnější – zakázky (na rozdíl od kolegyň zajížděli do vyloučených lokalit nebo do oblastí s nočními podniky, za což dostávají přirážku). A konečně zatřetí: muži jezdí rychleji. Ale na to jsme, ehm, nepotřebovali studii. Seděl vedle řidiček na sedadle spolujezdce nějaký mizogynní démon a našeptával jim, ať zpomalí? Asi těžko.

Rozdílné soubory výdělků a soft-skills našla také zubařská studie z Kanady. Ze srovnání necelé tisícovky zubních doktorů obou pohlaví vyšlo, že muži vlastní ordinaci dvakrát častěji než ženy a že důvěra ve své vlastní obchodnické schopnosti toto vlastnictví významně předpovídala. Zubní lékařky byly naopak vnímány jako empatičtější, lépe komunikující, lidštější. Pokud jde o rozhodování, dentistky se dle studie rozhodují spíš „intuitivně“, dentisté podle snahy o „absolutní objektivitu“.

Už studentky zubního lékařství mají lepší sociální dovednosti, jsou citlivější a lépe reagují na potřeby pacienta, zatímco muži v ordinaci emocemi nehýří. Nic z toho není špatně. Ukázalo se také, že kanadské zubařky si na své pacienty vyhrazovaly více času a ve výsledku jich ošetřily méně, což se promítlo do jejich příjmů. Perlička: zubaři muži podle pacientů moc neřešili, jestli je zákrok bude bolet, respektive dávali pacientům najevo, že to zvládnou. Jistě. Od foukání na bebíčko je tu maminka. Táta říká: Zvedni se a jdeme dál. Nebo by měl.

Debata o údajné příjmové nerovnosti se soustředí jen na povolání kýžená (vysoké platy, ty se závidí) a ignoruje jejich stín – co takový život obnáší. Kolik žen chce pracovat šedesát a víc hodin týdně, nemoci vypnout, pořád někam jezdit a furt s někým soutěžit? Malé procento, těm to upřímně přejme. Ale z výjimky nelze udělat pravidlo. Je menší zastoupení žen v nejvyšších pozicích vážně skleněný strop, nebo spíš rozumná vnitřní brzda? Všechno totiž mít nemůžeme a rozhodně ne zadarmo.

V amerických právnických firmách roky řeší masové odchody nadějných právniček kolem třicítky. Chtějí víc času na rodinu – a také utíkají z maximálně zátěžového prostředí. Zjistily, že je pro vlky. Dává evoluční smysl, že muži jsou na lov vlků lépe vybaveni. Muži v zásadě vykonávají všechna nebezpečná povolání a umírají v práci desetkrát častěji než ženy. Když udělá chybu voják, pokrývač, hasič, pracovník na ropné plošině, může to stát život nejen jeho, ale také spoustu lidí okolo. Kompetence se cení zlatem, ale ropné plošiny pod náporem adeptek nepraskají, byť přihlášku jistě poslat můžou.

Muži také studují lukrativní technické obory a přes všechnu brutálně sociálněinženýrskou snahu to tak zůstává. Většinu mužů totiž odmala zajímají spíš věci, zatímco většinu žen vztahy. Perlička: norský mladík se letos v srpnu přihlásil na místní technickou univerzitu jako dívka, aby v rámci „narovnávání genderové nerovnováhy“ získal víc bodů při přijímačkách. Díky „sebeidentifikaci“ to prý nebylo složitější než změnit mobilní tarif.