Chorvatsko se od nového roku vrátí k povinné vojenské službě. A nejsou sami. K povinné vojně se postupně vracejí i další země. Zjišťují, že profesionální armáda nemusí v případě konfliktu velkého rozsahu stačit. Naposledy se od letoška k povinné službě v armádě vrátilo Lotyšsko. Stejný krok zvažuje v souvislosti s aktuální bezpečnostní situací v Evropě po švédském vzoru také Německo. Debaty o probíhají i ve Francii nebo Srbsku. Služba v chorvatské armádě potrvá dva měsíce, řekl ministr obrany Ivan Anušić.

Chorvatsko přešlo na systém založený na dobrovolnosti v roce 2008. Tehdy povinné odvody pozastavilo. Od příštího roku se však rozhodlo k povinné službě v armádě vrátit. Rozhodnutí souvisí zejména s napětím v Evropě po ruském útoku na Ukrajinu. V rámci Evropy nejde o ojedinělý krok.

A i když například česká ministryně obrany návrat povinné vojny odmítá, přibývá států, které se k původnímu systému vracejí. Naposledy tak učinilo od letošního roku Lotyšsko. To po všech mužích s lotyšským občanstvím požaduje, aby ve věku mezi 18 a 27 lety absolvovali roční vojenskou službu. Země přitom původně základní vojenskou službu po vstupu do NATO v roce 2004 zrušila, stejně jako Česko.

Debaty o návratu vojenské služby probíhají dále také v Srbsku nebo i Francii a Německu. Naši západní sousedé aktuálně zvažují zavedení takzvaného „švédského modelu“. Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) letos uvedl, že Německo podle něj udělalo chybu, že odvody zrušilo. „Jsem přesvědčen, že Německo potřebuje nějaký druh vojenské branné povinnosti,“ prohlásil.

Švédský model spočívá v tom, že všichni muži a ženy musejí po dovršení plnoletosti vyplnit vojenský dotazník a armáda si pak vybere nejlepší a nejvhodnější jedince, ostatním službu odpustí. Samo Švédsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2010. Už o sedm let později ale přešlo na zmíněný výběrový systém. Naposledy v roce 2023 povolalo do služby ze 110 tisíc Švédů, kteří dovršili plnoletosti, 28 tisíc vhodných jedinců.

Ke zrušení povinné vojenské služby se neodhodlalo po konci studené války pouze šest současných členů NATO. Mezi nimi například Turecko, Finsko nebo Estonsko. Ze zemí EU platí povinnost „jít na vojnu“ nadále třeba v Dánsku, Rakousku a také v Norsku, kde odvodům podléhají stejně jako ve Švédsku (a třeba také Izraeli) nejen muži, ale i ženy.

Zajímavostí je, že zrušení povinné vojny odmítli před několika lety v referendu i neutrální Švýcaři, a to ještě v době, kdy na Ukrajině nezuřila válka.