Kurská jaderná elektrárna funguje v téměř normálních podmínkách, ale hrozí riziko jaderného incidentu. Uvedl to v úterý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, jenž elektrárnu na západě Ruska navštívil v souvislosti s ukrajinským vpádem do příhraniční Kurské oblasti. Atomová elektrárna se podle agentury Reuters nachází asi 40 kilometrů od míst bojů.

Rusko Ukrajinu minulý týden obvinilo z pokusu o dronový útok na atomové zařízení a tvrdí, že na něj ukrajinští vojáci útočí. Kyjev se k obviněním nevyjádřil. Grossi podle Reuters uvedl, že mu Rusové ukázali trosky bezpilotních letounů a stopy po jejich dopadu, nicméně neřekl, kdo byl za ně zodpovědný.

V případě vnějšího zásahu do této atomové elektrárny existuje riziko jaderného incidentu s možným únikem radiace, upozornil v úterý šéf MAAE podle ruské služby BBC. Je však podle něj těžké říct, zda by potenciální incident mohl mít „stejný rozsah jako havárie v Černobylské jaderné elektrárně“. Toto zařízení nacházející se na severu Ukrajiny se stalo v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy.

Grossi hovořil o Černobylské jaderné elektrárně v souvislosti s atomovou elektrárnou v Kurské oblasti z toho důvodu, že obě zařízení mají stejný typ reaktoru, konkrétně RBMK, což je grafitem moderovaný jaderný reaktor. Tato technologie ze sovětské éry je zranitelná, pokud by ji zasáhla dělostřelecká nebo raketová palba, řekl už dříve Grossi agentuře Bloomberg.

Na rozdíl od moderních zařízení nemají reaktory RBMK ocelové a betonové ochranné kopule, které podporují základní bezpečnostní systémy a jsou navrženy tak, aby v případě havárie zadržely radiaci, píše Bloomberg, podle něhož žádná další země mimo Rusko reaktory RBMK neprovozuje.

Aktivní zóna reaktorů v Kurské jaderné elektrárně se podle Grossiho nachází v téměř běžné budově a je tudíž velmi zranitelná vůči dělostřelectvu, dronům nebo střelám. Blízkost elektrárny k frontové linii je podle něj závažný fakt, který MAAE bere velmi vážně. Přirovnat Kurskou jadernou elektrárnu k té černobylské by však podle něj bylo přehnané. „Ale je to stejný typ reaktoru a nemá žádnou zvláštní ochranu,“ dodal.

Kurská jaderná elektrárna je stále v provozu, což podle Grossiho může situaci učinit v případě nějaké akce proti ní ještě závažnější. V elektrárně jsou v provozu dva reaktory, další dva jsou ve výstavbě, aby nahradily ty nejstarší, už odstavené bloky. Obavy ohledně bezpečnosti elektrárny vzrostly poté, co ukrajinská armáda 6. srpna pronikla do Kurské oblasti. Atomové zařízení leží v Kurčatovu několik desítek kilometrů od rusko-ukrajinských hranic.

Ruská armáda se v prvních dnech své invaze na Ukrajinu v roce 2022 za dramatických okolností zmocnila ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, která je považovaná za největší v Evropě. Ukrajinští činitelé tehdy upozorňovali, že Rusko atomovou elektrárnu ostřelovalo a vypukl v ní požár. Moskvou vyslaná vojska ji ovládla a obě strany se od té doby navzájem obviňují z jejího ostřelování. MAAE kvůli tomu opakovaně varovala před hrozbou jaderné havárie v tomto zařízení.

Ruská vojska zkraje invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vstoupila přes Bělorusko také do ochranné zóny kolem Černobylské jaderné elektrárny a obsadila ji. Zařízení v současné době už neslouží k výrobě energie, ale chladí se tam stále jaderné palivo. Z místa se ruští vojáci stáhli na konci března 2022, po dobu jejich okupace však ukrajinští představitelé opakovaně varovali, že se tam invazní armáda chová nezodpovědně.