Prezident Miloš Zeman udělil milost Janě Nečasové. Manželka bývalého premiéra Petra Nečase byla podmínečně odsouzena v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Zeman Nečasové prominul zkušební dobu. Na zákaz činnosti se milost nevztahuje, uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. S informací jako první přišla Česká televize.

„Prezident republiky Miloš Zeman rozhodl cestou milosti o zmírnění trestu. Prezident republiky svým rozhodnutím o zmírnění trestu prominul omilostněné zbytek zkušební doby podmíněného trestu odnětí svobody, který jí byl uložen za dva přečiny zneužití pravomoci úřední osoby. Pan prezident přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem. Na současně uložený trest zákazu činnosti se milost nevztahuje,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček k udělení milosti na Twitteru.

Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman rozhodl cestou milosti o zmírnění trestu.

Prezident republiky svým rozhodnutím o zmírnění trestu prominul omilostněné zbytek zkušební doby podmíněného trestu odnětí svobody, který jí byl uložen za dva přečiny zneužití pravomoci úřední osoby.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) January 20, 2023

Soudy potrestaly Nečasovou v roce 2019 třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. U soudu vyšlo najevo, že Jana Nečasová, tehdy Nagyová, v době, kdy působila jako vrchní ředitelka kanceláře předsedy vlády Petra Nečase, úkolovala příslušníky Vojenského zpravodajství a požadovala, aby sledovali premiérovu tehdejší ženu Radku. K podmínečným trestům byli kromě Nečasové odsouzeni tehdejší šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a zpravodajci Milan Kovanda a Jan Pohůnek.

Všichni odsouzení po celou dobu procesu uváděli, že se cítí nevinni. Jejich odvolání odmítl v roce 2021 Nejvyšší soud a ke stejnému závěru došel v roce 2022 i Ústavní soud. „V podmínkách demokratického právního státu, respektujícího základní práva a svobody, při vázanosti veškeré státní moci zákonem, není možné, aby ozbrojené složky a tajné služby státu bez řádného zákonného procesu plnily příkazy jakkoliv vysoce postavených politických činitelů, natožpak osob, které takovými vysoce postavenými politickými činiteli nejsou (ač je mohou z různých důvodů fakticky ovládat),“ píše v nálezu soudce Jan Filip.

Další kauzy Jany Nečasové

Soudy řeší od roku 2013 několik kauz spojených s Janou Nečasovou a jejím manželem Petrem Nečasem. Na veřejnost se vyšetřování úřadu vlády a jeho okolí dostalo 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně Strakovy akademie. Policie zásah odůvodnila prošetřováním podezření o činnosti organizované skupiny. Policie a vrchní státní zastupitelství vyšetřovali jako skupinu lobbisty Romana Janouška, Tomáše Hrdličku, Iva Rittiga či Jiřího Tomana. Na tiskové konferenci tehdy vrchní státní zástupce z Olomouce Ivo Ištvan ukazoval zabavené peníze a zlato z bytu Ivo Rittiga.

Soudy také řešily, kromě vlivu Nečasové na Vojenské zpravodajství, také nezdanění darů, které získala od politiků a lobbistů či vynášení tajných informací Vojenského zpravodajství.

Stíhání za nezdaněné dary však soud v říjnu 2022 zastavil, protože je již promlčené. Předsedkyně trestního senátu Anežka Pudilová uvedla, že rozhodnutí je pravomocné.

Další větví vyšetřování bylo možné vynášení informací z Vojenského zpravodajství. Podle Vrchního státního zastupitelství Nečasová a tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) informovali Ivo Rittiga a jeho obchodního partnera Tomáše Jindru o utajené zprávě civilní rozvědky. Ta se týkala právě i Rittiga. Podle obžaloby tak Rittig mohl lépe zakrýt své kontakty a vliv na stát. Soudy však v roce 2020 všechny obžalované v této větvi kauzy pravomocně osvobodily.

Nyní se u soudu řeší křivá výpověď bývalého premiéra, který podle obžaloby křivě svědčil právě v kauze ovlivňování Vojenského zpravodajství. Podle své výpovědi zaúkoloval Vojenské zpravodajství on sám, a to z obavy o bezpečnost své rodiny. “Mně, manželce i mým dětem bylo opakovaně vyhrožováno zabitím,“ řekl Nečas u soudu loni v prosinci.

Poslední větví kauz z roku 2013 byla kauza tzv. trafik pro poslance ODS. Nečas, tehdejší šéfka jeho kabinetu Nagyová (nyní Nečasová) a tehdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček, podle státního zastupitelství slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, jehož schválení blokovali. Soud v srpnu 2020 obžalované zprostil viny. Podle verdiktu se nepodařilo prokázat, že se skutek popsaný v obžalobě vůbec stal.