Česká politika se do jisté míry ocitá v podobné situaci jako před čtyřmi lety – za necelý rok a půl čekají zemi klíčové sněmovní volby, které buď potvrdí převahu hnutí ANO, anebo se ještě postarají o překvapení ve prospěch potácející se kolice Spolu, případně někoho jiného. Podobně jako tehdy nás navíc letos čekají druhotné, evropské a doplňující senátní volby, zatímco tehdy šlo o volby krajské. Ať už jde o rok 2020, nebo 2024, preference jednotlivých stran jsou podle průzkumů do dolní komory ve skutečnosti velmi podobné a nechávají prostor pro růst na různých frontách.

Sněmovní volby by nyní podle posledního volebního modelu agentury Kantar vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32 procenty hlasů. Na druhém místě by byla s výrazným odstupem vládní ODS s 15,5 procenta. Pokud by vládní strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 stejně jako v posledních sněmovních volbách utvořily společnou koalici Spolu, získaly by 22,5 procenta hlasů, což je asi o pět procent méně, než s kolika vyhrály sněmovní volby v roce 2021.

Je to ale srovnatelně, na kolik sahali občanští demokraté s lidovci a TOP 09 na jaře před čtyřmi lety. Především díky ODS, která supluje oslabení dvou zbylých partnerů. Naopak v roce 2020 se poměrně velké naděje vkládaly do Pirátů, výsledek okolo 15 procent je více než současných přibližně 10 procent.

Nahoru šli naopak Starostové a hnutí SPD, jimž se daří stabilně alespoň v průzkumech získávat větší podporu než před lety. Úplným hegemonem v preferencích je pak už tradičně hnutí ANO, které dlouhodobě oslovuje více než 30 procent voličů. Zajímavý je propad levice – komunisté i sociální demokraté evidentně propadli k drobným stranám jako Přísaha, Trikolóra, PRO nebo Svobodní.

Účtuje se až u uren

Voliči vládní koalice teoreticky mají ještě naději na to, že jejich preferované subjekty vystoupají, je ale třeba myslet na to, že zatímco tehdy byly v roli kritické opozice a kabinet Andreje Babiše mimo jiné neustále tepali za zvládání covidové pandemie, nyní jsou u moci oni. Rozhodující tak bude to, jak se vládě Petra Fialy podaří přesvědčit voliče, že zvládla situaci na domácí scéně ve vztahu k ekonomické či energetické krizi a vládnímu konsolidačnímu balíčku.

„Přeci jen rozhodující bude spojenost s domácí politikou, respektive nespokojenost s vládou. Velmi důležitý je i tzv. jádrový volič, z nějž může těžit ANO i SPOLU,“ soudí politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Politolog z Roman Chytilek brněnské Masarykovy univerzity upozornil i na logiku volebního cyklu. „Podpora vlády a opozice se zatím vyvíjí tak, jak předpokládají teorie politického cyklu – uprostřed volebního má vládní být (a bývá) nejnižší. (...) Z hlediska výsledku voleb je vše nadále naprosto otevřené,“ upozorňuje.

Jeho kolega Otto Eibl upozorňuje, že průzkumy jsou úplně jiná disciplína, která s vládou nemusí bezprostředně souviset. „Voliči dali aktuálním stranám mandát ve volbách, účty pak bude vláda skládat až před volbami nadcházejícími. V mezičase se toho ještě může stát mnoho a preference všech subjektů se mohou vyvíjet jak směrem nahoru, tak směrem dolů. Pokud by aktuální preference měly bezprostředně ovlivňovat vládu, politika by se stala naprosto nepředvídatelnou, závislou na aktuálních náladách a v konečném důsledku neinovativní či populistickou – jen proto, aby voliči zachovali stranám přízeň,“ prohlásil.

Babišova pirátská antikampaň

Do značné míry bude také záležet na tom, jak se k politickému soupeření postaví jednotlivé strany. Koalice Spolu doposud vedla kampaň spíše nekonfliktně. To prozatím potvrzuje i rétorika, jakou zvolila před červnovými evropskými volbami. „Koalice Spolu je jediné demokratické uskupení, které má reálnou šanci porazit v evropských volbách hnutí ANO a zabránit tak zhoubnému vlivu populistů a extremistů na budoucnost Evropy,“ řekl u příležitosti zahájení kampaně premiér Petr Fiala.

Zato Andrej Babiš před lety proslul ostrou kampaní, v níž se mu podařilo uškodit Pirátům. Ti mnohdy měli i své PR nedostatky, šéf ANO se na ně ale také zaměřil a podařilo se mu stranu částečně vykreslit jako nebezpečné uskupení podporující nelegální migraci, drogy a všemožná progresivní témata. „Vy jste taky skutečně největší ohrožení naší země, s tou vaší politikou. Z vás jde skutečně strach. Jste extrémní levice a propagujete drogy,“ prohlašoval tehdy. Také ale podcenil nástup koalice Spolu, která posléze volby ovládla.

Pokud by se Kantar případně srovnával s jinými agenturami, nebyly by výsledky příliš odlišné. Podle Medianu by sněmovní volby v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do Sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent.