Jako když se Top Gun střetne se Star Wars, popisuje izraelský stíhací pilot v záloze svůj čerstvý zážitek, když v noci na neděli sestřeloval íránské rakety a odpoledne už opět seděl ve své kanceláři. S rezervistou, který se představil jen jako „major G“ a který obranu své vlasti před salvou více než 300 střel a dronů označil za nejsložitější misi svého života, hovořil britský deník The Telegraph.

„Bylo to opravdu něco jiného, když kolem vás létaly stovky těch bezpilotních letounů a raket, asi jako když se Top Gun potká s Hvězdnými válkami… všude nekonečné množství výbuchů a zásahů,“ popisuje major G. „Byla to nejkomplikovanější mise, jakou jsem za dvacet let u letectva absolvoval. Věděl jsem, že když nějaký cíl mineme, může vybouchnout v Izraeli.“

„Letěli jsme v úžasné koalici s USA, Británií a dalšími silami. Na jednu stranu tu byl velmi agresivní, Íránem koordinovaný útok, který jsme možná v moderním válečnictví ještě neviděli, ale na druhou stranu jste svědky absolutní obrany v akci,“ dodal.

Izraeli pomáhaly odrazit íránský útok v noci na neděli Spojené státy, Británie, Francie i Jordánsko. Stroje Typhoon Královského letectva sestřelily několik cílů a spojeneckým pilotům pomáhaly sledovat mnohé další, které letěly směrem na Izrael.

Írán tvrdí, že salva byla odpovědí na údajně izraelský vzdušný úder z 1. dubna na íránský konzulát v Damašku, který zabil velitele íránských revolučních gard v Sýrii a šest dalších důstojníků těchto elitních jednotek. Izrael se k úderu nepřihlásil, ale předpokládá se, že je za něj zodpovědný, i s ohledem na léta trvající stínovou válku mezi oběma zeměmi.

S více než 3000 nalétanými hodinami byl major G dobře připraven i na noční mise. Ale při stíhání nízko letících střel s plochou dráhou letu se piloti vystavují vážnému nebezpečí.

„V noci je vždycky těžší tyhle cíle najít a zlikvidovat. Létají opravdu nízko, takže vy letíte také nízko, ale přitom nevidíte zem,“ řekl. „Spoléháte na přístroje, ale občas je to vážně těsné. Někdy vidíte pouliční osvětlení nebo další věci velmi blízko na zemi a to je dost nepříjemný pocit. Ale na to jsme dobře vycvičeni a i tentokrát jsme dokázali, že víme, jak na to.“

Když přišel rozkaz ke startu, byl doma se svou ženou a dětmi. „Tu situaci už dobře znají: když vám zavolají, vy popadnete bágl neustále připravený ve skříni a v ten moment se seberete a jdete. Stává se to každou chvíli, ale nikdy to nebylo nic tak extrémního jako minulou sobotu.“

V neděli ve čtyři odpoledne už byl tento voják v záloze, civilním povoláním právník, zpátky ve své kanceláři, kde místo sestřelování raket dle svých slov „likvidoval emaily“. Podobně jako další členové jeho letky, kteří jsou například inženýry či učiteli, vede komplikovaný dvojí život. „Dal jsem si sprchu, šel si na pár hodin lehnout, probudil se, dal si skvělou snídani a vrátil jsem se do práce,“ říká.

„To přepínání je složité, ale časem se v tom naučíte chodit. V jednu chvíli sestřelujete drony někde na Blízkém východě, riskujete život, sotva to dáte, s tou obrovskou odpovědností na misích tak důležitých pro celou zemi a její lid; a pak se vrátíte ke každodenním povinnostem, vypravujete děti do školy, vodíte je do školky, lidé vás v práci otravují s úkoly, které jsou samozřejmě důležité, ale vy si musíte zvyknout pokaždé se ponořit a vynořit z jednoho světa do druhého,“ říká major G.

Za posledních šest měsíců války v Pásmu Gazy, kterou vyvolal 7. října teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael, se účastnil mnoha leteckých misí, ale žádná nebyla tak významná ani nebezpečná jako tato.

„Tady to bylo celé bitevní pole, vysoko na obloze vidíte vybuchovat balistické rakety, jiný cíl bouchne jako ohnivá koule vedle vás, letíte uprostřed noci nízko nad zemí, a když pak vystřelíte vlastní raketu, která vám odpálí cíl přímo před nosem, je to celé docela neuvěřitelný pohled,“ popisuje.

„Je tma, takže toho moc nevidíte, ale všechno máte na radaru. Odpálíte raketu a vidíte její ohnivou stopu. Jen vteřinu a půl trvá, než zasáhne cíl, je to jako ve zpomalenému záběru a vy se soustředíte jen na to, zda neminula. Pak spatříte obří ohnivou kouli a pokusíte se o úhybný manévr, abyste do ní nenarazil.“

Major G a jeho kopilot sestřelili dva cíle a ve formaci s letkou pak zneškodnili několik dalších dronů a střel s plochou dráhou letu. Tato mise podle něj znamenala stát se „lovcem“. „Není to situace, kdy střílejí i po vás. Hlavním rizikem tu není, že bychom mohli přijít o letadla, ale to, že mineme cíl, který pak dopadne na Tel Aviv nebo Jeruzalém nebo jiný strategický cíl v Izraeli. Druhou šanci nemáte. Nemohli jsme ani vědět, zda jsme je dostali všechny, ale naštěstí se nám to povedlo.“

Výsledek předčil očekávání, pokračuje. „Zasáhnout v noci střely s plochou dráhou letu nebo drony letící nízko nad zemí je asi jeden z nejnáročnějších úkolů, který se můžete pokusit splnit. Chce to nejdřív je najít, což je samo o sobě výzva, ale velmi těžké je také zaujmout pozici, aniž byste vrazili do země nebo do ostatních letadel, aniž byste ohrozili vlastní stroj. Nejsem si jistý, zda by to jiné letectvo dokázalo. Člověk se opravdu dostává na hranu.“

Dnes patří mezi národní hrdiny, sám ale tvrdí, že jeho práce je jednoduše „pro Izrael obecně velice důležitá“. A tato mise se také velice lišila od všech ostatních.

„V neděli brzy ráno jsem se vrátil domů a běžně nemůžete mluvit o tom, co jste dělali, ale tohle bylo všude ve zprávách a já spatřil tu hrdost v očích své ženy. Cítila se bezpečněji než předchozího večera, takže vědomí, že vaše práce má význam pro životy ostatních, kteří se díky vám cítí bezpečněji ve svých domovech, je důvod, proč to děláme.“

A zatímco svět čeká, co bude dál, major G přiznává, že je moc rád, že to není on, kdo musí rozhodnout o dalším postupu a o případné odvetě proti Íránu, jakkoli zůstává neustále v pohotovosti. „Všichni doufáme, že nakonec dojde k mírovému řešení,“ uzavírá.