Den, který změnil českou politiku. Kolem olomouckých žalobců je i po letech dusno
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Policisté z protimafiánského útvaru vedeného Robertem Šlachtou v noci na 13. června zasahují na úřadu vlády a dalších místech a odnášejí odtamtud stamiliony v hotovosti a desítky kilogramů zlata. Byla vznesena zvlášť závažná podezření týkající se premiéra Petra Nečase (ODS) a šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové, dnes Nečasové. Od razie spojené nejen s ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou, ale také vrchním státním zástupcem v Olomouci Ivo Ištvanem, uplynulo dnes deset let.
Zatímco Šlachta je od roku 2016 de facto v policejním důchodu, Ivo Ištvan stál v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci až do loňského března, kdy na vlastní žádost odešel na pozici řadového žalobce na Nejvyšší státní zastupitelství do Brna.
„Bylo hrozně náročné to zorganizovat narychlo. Pamatuji si, že na instruktáži, když jsme našim lidem řekli, o co jde, tak jim spadly brady,“ vzpomíná po deseti letech Šlachta. Policie tehdy obvinila 8 lidí.
Impulzem pro zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) bylo tehdy podle vyšetřovatelů prověřování podezření o činnosti organizované skupiny složené z lobbistů Ivo Rittiga, Romana Janouška nebo Tomáše Hrdličky.
Ačkoli monstrózní razie za účasti stovek policistů vyústila prakticky po několika dnech v pád Nečasovy vlády a nástup Zemanovy půlroční úřednické vlády, razie bývá dodnes hodnocena jako „fiasko“. Nakonec totiž vyšetřování i přes závažná obvinění vznesená ze strany Šlachty a Ištvana na několika tiskových konferencích vedlo pouze k podmíněným trestům. O kauze se proto dodnes mluví také jako o „kabelkové aféře“. Policisté a dozorující žalobci totiž před soudem nedokázali propojit důkazy s podezřelými.
Známe vystoupení tandemu Šlachta-Ištván nicméně v dané době vyvolalo zdání, že policisté rozkryly historicky největší korupční kauzu, což vyvolalo značný zájem i v zahraničí.
Nedůvěry v tradiční politické strany pak využil hned v předčasných volbách na podzim roku 2013 Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, které hned na první pokus zaznamenalo významný úspěch.
Kauza, která přepsala politickou mapu Česka, i po deseti letech stále rezonuje ve společnosti. Kriticky se k práci tehdejších dozorujících žalobců staví například ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který zastával stejný post i v Nečasově vládě. I proto bylo už krátce po Blažkově jmenování jasné, že Ivo Ištvan musí z pozice vrchního státního zástupce po téměř 20 letech odejít. Jeho dobrovolný odchod pak byla pouze formalita.
Jednou z Blažkových podmínek pro nového vrchního státního zástupce bylo, že to musí být někdo mimo Ištvanovy staré olomoucké struktury. Takového kandidáta mu po Ištvanově odchodu navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Ministr Blažek pak loni v červenci jmenoval do čela olomouckých žalobců Radima Daňhela, který má za sebou na svůj věk bohatou kariéru a do loňského roku působil jako okresní státní zástupce v Kroměříži.
Jenže Daňhel po ani ne roce ve funkci oznámil k překvapení všech svou rezignaci. Skončí 31. července. Údajně z „osobních a profesních důvodů“, které mají být spojené s řízením poboček v Brně a Ostravě. Stříže a Blažka teď čeká výběr jeho nástupce. Pokud k tomu nedojde, povede vrchní státní zastupitelství jeho náměstek Radek Bartoš.