V krajských volbách kandiduje celá řada členů Parlamentu. Ať se jedná o místopředsedu sněmovny Jana Skopečka (ODS), předsedy poslanců SPD Radima Fialy, místopředsedy hnutí ANO Richarda Brabce či senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Mzda placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy parlamentu nebo vlády, se při kumulaci funkcí snižuje na 40 procent. Vedla k tomu novela zákona platná od roku 2020.

Mezi nejvýraznější politické osobnosti, které v krajských volbách chtějí získat mandát, patří zmínění Jan Skopeček (lídr Spolu ve Středočeském kraji), Richard Brabec (lídr ANO v Ústeckém kraji), Radim Fiala (lídr koalice SPD, Trikolory a PRO v Olomouckém kraji), ale také třeba stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (lídryně ANO v Karlovarském kraji, kandiduje zároveň do Senátu). Na posledním místě kandidátky ve Středočeském kraji je i stínový premiér a místopředseda sněmovny Karel Havlíček, ve stejném kraji se pak na kandidátce objeví i první místopředsedkyně dolní komory Věra Kovářová (STAN). Senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek vede kandidátku koalice lidovců a Zlín 21.

V roce 2019 představila skupina poslanců ANO a Pirátů novelu s cílem omezit kumulaci odměn z funkcí, kterou po ostré debatě schválila Poslanecká sněmovna. Novela tehdy odolala návrhu lidovců na vrácení do druhého čtení i občanských demokratů na zamítnutí. Z úst odpůrců často zněla slova jako pokrytectví, populismus a závist.

Krácení odměn mělo tehdy podle Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) snížit motivaci ke hromadění funkcí. Peníze zůstanou v rozpočtech měst, obcí a krajů, které je budou moci použít na své projekty, uvedla před pěti lety za předkladatele Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Ta nyní pro Echo24 dodala, že ji kvůli této novele neměli rádi obzvláště senátoři. „Dali dokonce i ústavní stížnost a Ústavní soud to shodil. Já to považuji za spravedlivé. Je to na tom člověku, který se rozhodne, jestli tu funkci vykonávat chce. Když si někdo řekne, že je pro něj odměna neadekvátní, tak zkrátka může dělat jen jednu funkci. Nicméně třeba z kraje lze přenášet témata do sněmovny a mít pak o to větší vliv na jejich řešení,“ řekla Mračková Vildumetzová.

Naopak nynější předseda poslanců ODS Marek Benda mluvil o „zbytečném populismu“, tehdejší předseda lidovců Pavel Bělobrádek o „normálním hnusném populismu“ a poslanec Petr Pávek (STAN) o „výronu závisti a populismu“. Odpůrci poukazovali také na to, že někteří zákonodárci souběžně působí ve svých původních zaměstnáních, přičemž v takovém případě by se jim mzda nekrátila.

„Tohle je pouze štvanice na politiky,“ řekl Bělobrádek. Někteří poslanci včetně například Karla Raise (ANO) také zdůrazňovali, že během hry se nemají měnit pravidla, a upozorňovali, že voliči vědí, jaké funkce kandidáti do voleb zastávají. Pirát Jakub Michálek řekl, že zákon je o tom, zda „multifunkcionář“ bude brát 170 tisíc čistého nebo 130 tisíc čistého.

Sněmovna nepodpořila žádný z pozměňovacích návrhů, jak je prosazovali poslanci Pirátů a SPD Tomia Okamury. Hnutí SPD chtělo nulovou odměnu za druhou funkci, Piráti například krácení odměn placených členů obecního zastupitelstva, pokud zároveň zastávají placené funkce v krajském zastupitelstvu a také začlenění prezidenta pod zákon o střetu zájmů. Piráti tyto návrhy předložili už dříve v samostatné novele. Sněmovna ji vrátila předkladatelům k dopracování, což je obecně vnímáno jako měkčí forma zamítnutí.

Komunální politici si v letošním roce navzdory škrtům značně polepšili. Zastupitelům se od ledna zvýšily odměny o více než 8 procent. Zatímco vloni měl starosta nejmenší obce asi 47 tisíc korun, od ledna to je přes 51 tisíc. Primátorům měst nad 200 tisíc obyvatel zase skočil plat ze 135 na 145 tisíc korun. O zhruba 12 tisíc korun si přilepšili hejtmani, o 13 tisíc pražský primátor. Vyšší odměny jim přinesl nový zákon o obcích, který v prosinci schválili senátoři a podepsal prezident.

Platy starostů, místostarostů, hejtmanů, primátorů, náměstků a uvolněných zastupitelů se vypočítávají podle stanoveného vzorce z průměrné hrubé nominální mzdy přepočtené na počet zaměstnanců v národním hospodářství za první pololetí předchozího kalendářního roku a koeficientu, který vychází z velikosti obce. Základna pro výpočet pro rok 2024 činí 42 249 korun. „Jedná se o navýšení o cca 8,2 procenta oproti stávajícímu stavu,“ uvedlo k tomu vloni ministerstva vnitra.