Reforma dávkového systému z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má motivovat žadatele k práci i razantněji vstoupit do jejich soukromí. Tvrdším majetkovým testem budou muset nově projít i žadatelé, kteří mají zájem o populární příspěvek na bydlení. Revize dávek obsahuje také pojistky pro skutečně zranitelné. Zároveň nově umožní žádat o dávky na pobočkách České pošty. Ministr Jurečka dnes zopakoval hlavní body revize. Předloha míří příští týden do sněmovny.

Čtyři dosavadní dávky by mohla od července příštího roku nahradit jedna nová podpora, tzv. superdávka. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci. Podávat a vyřizovat by se měla jen jedna žádost. Kvůli nároku na peníze od státu by se víc posuzoval příjem i majetek žadatelů. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za práci.

Majetek žadatelů mají hlídat tvrdší majetkové testy a stanovené hranice pro majetek či našetřené finance. Mimo jiné pak kvůli majetkovému testu prosadil ministr práce Marian Jurečka výjimku pro úřady práce pro prolomení bankovního tajemství. To na tiskové konferenci opět popíral s tím, že je vše se souhlasem klienta a nikoho nebudou zajímat jeho detailní transakce. Jak ale deník Echo24 psal, ministerstvo s tímto prosadilo tuto změnu v jedné z předchozích novel a v následující prováděcí vyhlášce skutečně chtělo znát jednotlivé transakce žadatelů o dávky. Až po medializaci a kritice návrh resort „opravil“ tak, aby banky informovaly „jen“ o zůstatcích na účtech. Zároveň to, že jde o prolamování bankovního tajemství, potvrdila i řada dalších institucí.

Podle ministerstva práce je nová podpora adresnější a motivuje k práci a řešení nepříznivé situace, ulevit má také úřadu práce díky digitalizaci a úbytku administrativy. Nová dávka se má skládat ze čtyř částí – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200 000 až 400 000 korun podle počtu svých členů.

Část na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobkem životního minima jejich členů. U zranitelných osob, tedy dětí, lidí nad 68 let, či invalidů by měla dosahovat životního minima. U ostatních dospělých by se pohybovala od existenčního do životního minima podle snahy o zlepšení vlastní situace.

Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka by vycházela z normativních nákladů a energetického paušálu, které by se stanovily na každý rok. Roli by hrála při výpočtu i výše výdělku.

Na peníze na dítě by dosáhly rodiny s příjmem pod čtyřnásobkem minima místo dosavadního 3,4násobku u přídavků na děti. Podmínkou by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Domácnosti s příjmem do 1,43násobku minima by dostávaly na potomka 500 korun, nad tuto hranici do trojnásobku minima pak 1000 korun. Vyšší částka má podle ministerstva motivovat lidi k práci a k výdělku. U příjmu mezi trojnásobkem a čtyřnásobkem minima by podpora zas postupně klesala.

Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus. Domácnostem s příjmem do 1,6násobku minima by stát přidal navíc částku, která by odpovídala dvěma pětinám výdělků členů rodiny. Při vyšším příjmu by se pak bonus snižoval.

Podle propočtů ministerstva se dopady na rozpočet pohybují od snížení nynějších výdajů o 2,46 miliardy korun do jejich zvýšení o 7,37 miliard korun. U nejvyšších možných odhadů se částky pohybují od úspory 8,69 miliard korun až do vyplacení 26,06 miliard navíc. Digitalizace a aplikace by měly stát asi 130 milionů korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že cílem změn není ušetřit. Uváděl, že víc lidí by mohlo díky revizi a pracovnímu bonusu začít pracovat, stát by získal peníze z odvodů a daní.