SITUACE V BALTSKÉM MOŘI

Švédsko ruší plány na větrné elektrárny v Baltském moři. Obává se ruské hrozby v Kaliningradu

SITUACE V BALTSKÉM MOŘI
Švédsko ruší plány na větrné elektrárny v Baltském moři. Obává se ruské hrozby v Kaliningradu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Stockholm se kvůli ruské hrozbě rozhodl zrušit ambiciózní plán na větrné elektrárny v Baltském moři. Švédská vláda odmítla plány na výstavbu 13 větrných elektráren kvůli obavám o národní bezpečnost. Rozhodnutí přišlo po analýze švédských ozbrojených sil, které varovaly, že tyto projekty by mohly zkomplikovat obranu země, zejména kvůli potenciální ruské hrozbě v podobě nedaleké exklávy Kaliningrad, píše zpravodajská agentura Reuters.

Podle švédského ministra obrany Påla Jonsona vláda schválila pouze jeden z plánovaných projektů na východním pobřeží. „Vláda věří, že realizace těchto projektů v Baltském moři by vedla k nepřijatelným důsledkům pro obranyschopnost Švédska,“ uvedl Jonson „V současné vážné mezinárodní bezpečnostní situaci, kdy je Švédsko a Kaliningrad tak blízko, ozbrojené síly usoudily, že by to představovalo nepřijatelná rizika,“ řekl.

Jonson zdůraznil, že větrné elektrárny by mohly negativně ovlivnit obranné systémy Švédska, zejména senzorové a radarové vybavení, což by komplikovalo detekci ponorek a leteckých útoků v případě konfliktu. „Balistické a křižující střely jsou vážným problémem, pokud máte na moři větrné elektrárny. Silné detekční systémy a radary, jako je například systém Patriot, by mohly být negativně ovlivněny,“ dodal. Ministryně energetiky a průmyslu Ebba Buschová potvrdila, že rozhodnutí bylo „obtížné“, ale národní bezpečnost je prioritou.

Britský deník The Guardian poznamenal, že jediným projektem, který dostal povolení, je větrná farma Poseidon. Ta má být postavena na západním pobřeží Švédska u Stenungsundu a produkovat až 5,5 terawatthodin ročně. Návrhy na výstavbu větrných elektráren by se nacházely v oblasti mezi Alandy, autonomním finským regionem mezi Švédskem a Finskem, a úžinou Sound mezi jižním Švédskem a Dánskem. Ruská exkláva Kaliningrad, která se nachází asi 500 kilometrů od Stockholmu, zvyšuje strategické obavy.

Podle viceadmirála Didiera Maleterra z NATO čelí Evropa a Spojené státy bezpečnostní hrozbě, protože Rusko se zaměřuje na podmořskou infrastrukturu, včetně větrných elektráren. „Rusové vyvinuli řadu hybridních válečných technik zaměřených na narušení evropské ekonomiky prostřednictvím podmořských kabelů a potrubí,“ řekl Maleterre pro deník The Guardian. NATO v reakci na rostoucí hrozby nedávno zřídilo centrum pro podmořskou bezpečnost v britském Northwoodu.

Zamítnutí projektů však vyvolává otázky o budoucím švédském plánu na zdvojnásobení výroby elektřiny během následujících dvaceti let, kdy má dosáhnout až 300 terawatthodin ročně. Švédsko plánuje rozšíření jaderné energie s cílem přidat 2500 megawattů do roku 2035 a dalších deset reaktorů do poloviny 40. let 21. století.

Echo24.cz, vhk