Školení, speciální skříňky s klíči, bezpečnostní rámy či posilování bezpečnostních oddělení. Na univerzitách běží od tragické prosincové střelby debata o bezpečnostních opatřeních a v některých případech už se rýsují či připravují konkrétní řešení. Univerzity pak řeší také například palčivou otázku, zda mají právo zakázat nošení legálně držených zbraní ve svých prostorách.

V posledních měsících docházelo několikrát k zásahům policie i v důsledku zvýšených obav o bezpečnost na školách, které panují po prosincové tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Naposledy v pátek spustil rozsáhlou akci anonymní e-mail, ve kterém pisatel vyhrožoval několika vysokým školám v Česku střelbou.

Mezitím probíhá diskuze o financování i potřebě zvýšených bezpečnostních opatření na univerzitách. Například Technická univerzita v Liberci nedávno informovala o jmenování pověřence pro bezpečnost budov. „Necháme specializovanou firmou vypracovat popisy a analýzy budov, tyto podklady pak předáme policii, aby se v případě zásahu rychle zorientovala. Praxe ukazuje, že policie dokáže být na místě velmi rychle, ale pokud nezná vstupy do budov a v budově se dobře neorientuje, zásah to zbrzdí o čas, který může být klíčový,“ řekl ve čtvrtek rektor Miroslav Brzezina. Vzniknout má také pilotní projekt, který umístí do některých učeben zasklené krabičky s klíčem, kterým bude možné v případě nebezpečí uzamknout se v učebně.

Západočeská univerzita v Plzni dokončuje analýzu současného stavu zabezpečení vysoké školy. Některá bezpečnostní opatření už zavedla, o dalších diskutuje, všechna zavádí po konzultacích s policií, informoval rektor ZČU Miroslav Lávička. Podle něj jde o technické, organizační i personální kroky. „Zvažujeme třeba, zda po vzoru některých univerzit nebude třeba posílit bezpečnostní úsek, tedy jestli by neměla vzniknout nějaká významnější personální ostraha a dohled u kamer,“ řekl.

Policie od prosincového útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze mapuje pracoviště ZČU. „Několik týdnů máme v kampusu na Borech nainstalované detektory střelby, tříštivých zvuků a panického volání, těch zvuků se tam dá naprogramovat mnoho. Momentálně zvažujeme, zda by mělo význam umístit je i dovnitř některých budov,“ řekl Lávička. V některých budovách škola nainstaluje turnikety. „Budeme spouštět systém jakéhosi alarmu, tedy rozesílání výstražných zpráv po určitých skupinách,“ řekl Lávička.

Pokud by v areálu Mendelovy univerzity v Brně došlo k mimořádné události, jakou je třeba střelba, studenti i vyučující ji mohou oznámit prostřednictvím univerzitní aplikace krizovému týmu. Krom toho spustila škola novou stránku na univerzitním webu, jež shrnuje postup v případě různých krizových situací. „Hlavním cílem je se začátkem semestru přehledně informovat studující i zaměstnance, jak se v neobvyklých situacích chovat,“ uvedl rektor univerzity Jan Mareš.

Škola od konce minulého roku spolupracuje s policií na bezpečnostních opatřeních. Policisté se i zde seznamují s areálem školy, aby v případě zásahu prostředí znali. Na konci ledna policisté poprvé školili krizový tým. Jeho členové v případě oznámení mimořádné události sami kontaktují záchranné složky. Univerzita plánuje také školení zaměstnanců a studujících pro případ mimořádných událostí.

Univerzita Karlova se má v následujících měsících na jednotlivých fakultách věnovat například zlepšování evakuačních postupů, doplňování vybavení pro krizové situace či školení pro zaměstnance i studenty o tom, jak se chovat v krizových situacích. Naopak se univerzita podle rektorky Mileny Králíčkové nechystá například zavádět zprvu diskutované bezpečnostní rámy. Podle Králíčkové, která je také předsedkyní České konference rektorů, se právně řeší i otázka možného zákazu vnášení zbraní do prostor vysokých škol.

„V současné době probíhá, i díky iniciativě přímo z naší vysoké školy, snaha o právní expertizu, která nám řekne, jakým způsobem bychom mohli přistoupit právě k tomu, pokud by vysoká škola chtěla omezit nošení legálně držené zbraně například na své akademické půdě,“ řekla Králíčková po únorovém jednání. Na bezpečnostní opatření bude podle rektorů třeba zhruba 200 milionů ročně navíc v rozpočtu vysokých škol.