Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá přitvrzení vůči podnikatelům i vyšší zdanění zaměstnanců či živnostníků. V případě novely zákoníku práce se zaštiťuje povinností transponovat evropské směrnice. Podle kritiků však samotné směrnice naopak umožňují dopady zmírnit. Utáhnout šrouby na trhu práce se chystá i konsolidační balíček, který na zaměstnavatele a zaměstnance uvrhne další administrativu a k tomu přidá tvrdší zdanění. Odkazovat v tomto případě „dědictví“ Bruselu není možné už vůbec.

„Jsme v situaci, kdy nemůžeme jít dál, nemůžeme to rozvolnit. Nejsme schopni už dále ten systém upravit,“ obhajoval ministr Marian Jurečka před Senátory chystanou novelu zákoníku práce. Ti ho však nevyslyšeli a vrátili předlohu do sněmovny se snahou alespoň lehce zmírnit podmínky pro pracující na dohody či účinnost zákona alespoň odložit. Stejně tak s ministrem nesouhlasí ani někteří další kritici.

„Ministr Jurečka má i nemá pravdu. Ano, ty směrnice – konkrétně směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách a směrnice o rovnováze mezi prací a rodinou – se musejí zapracovat do zákoníku práce i do souvisejících zákonů, ale v obou z těch směrnic jsou také ustanovení, že by se při provádění směrnic měly státy ve svých legislativách vyhnout zejména nadměrné zátěži, ať už právní, finanční či dále omezující třeba administrativně v případě mikropodniků a malých a středních podniků,“ řekl v rozhovoru s deníkem Echo24 expert na pracovní právo Jiří Gorčík, advokát působící v advokátní kanceláři Rada&Partner.

Odkazuje se přitom na úvodní ustanovení obou směrnic, podle něj politici možnosti zmírnění podmínek nevyužili, tedy například skrze princip velikosti zaměstnavatele. „Tyto podmínky se nezohlednily, požadavky nejsou nijak rozlišovány, mají tedy platit pro všechny zaměstnavatele. Přitom tyto podniky tvoří zhruba 90 % všech podniků v EU, podobně je to i u nás,“ dodal Jiří Gorčík.

Ministerstvo práce nevidí podle předložených materiálů zátěž jako výraznou, podniky se však na změny tváří jinak. V průzkumech rovnou hovoří v nemalé míře o propouštění zaměstnanců na dohody, přechodům na jiné a pro zaměstnance spíše nevýhodné druhy smluvních vztahů či o jiných způsobech, jak nová pravidla obejít. Zátěž pak podle odborníků dopadne hůře především na malé podnikatele, kteří mají omezenější zdroje.

Nejde jen o povinnosti plynoucí z novely zákoníku práce, na jehož přijetí tlačí hrozba sankcí – ve výši desítek milionů korun – ze strany Evropské komise. Spolu se zákoníkem práce má dojít k přitvrzení pracovního práva i v případě balíčku k ozdravení veřejných financí. Opět to znamená více administrativy a zejména tvrdší zdanění. Na odvodech si mají výrazně připlatit živnostníci, totéž čeká právě lidi pracující na flexibilních úvazcích. Zatímco podnikatelé i zaměstnanci volají dlouhodobě naopak po navýšení limitu pro odvody při dohodách o provedení práce, vláda ho chce navázat na průměrnou mzdu a v současnosti tak ponechat prakticky na stejné hranici 10 tisíc korun, navíc v případě více smluv vznikne odvodová povinnost už na zhruba 16 tisíci korunách.

Spolu s tím pak souvisí chystaná povinnost, podle které budou zaměstnavatelé evidovat dohodáře u České správy sociálního zabezpečení. Ačkoliv se koalice dohodla se zaměstnavateli na tom, že se má evidence dohodářů zjednodušit, zatím zůstává jen příslib, že na návrhu zjednodušení pracuje ministerstvo práce.

Zaměstnavatelé i instituce upozorňují, že ekonomice v řadě ohledů naopak může prospět větší atraktivita flexibilnějších úvazků, vláda je však naopak chce tvrdě zdanit a jejich využívání zkomplikovat. Dopadnout to tak může mimo jiné na rodiče na mateřských, pracující seniory či brigádníky. Pomoct jim do budoucna zřejmě může dlouhodobě neutěšený nedostatek zaměstnanců v Česku a vývoj demografické křivky směrem k rapidnímu stárnutí populace, pro firmy to však bude znamenat další náklady a ty se mohou podle expertů zkrátka přenést na zaměstnance.

Vládní konsolidační balíček ve čtvrtek ve sněmovně prošel druhým čtením a je tak před závěrečným schvalováním. Poslanci vznesli osm desítek návrhů úprav, úpravy balíčku navrhla i vládní koalice. Poslanci by měli předlohu schvalovat na konci září. Opozici se nepodařilo prosadit vrácení předlohy k novému projednání v rozpočtovém výboru. Samotné druhé čtení trvalo zhruba 17 hodin a provázela ho kritika ze strany opozice. Vládě má umožnit v příštím roce snížit schodek rozpočtu o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun.

Podobně se pak blíží schválení novela zákoníku práce. Tu vrátil s mírnými úpravami zpět do sněmovny Senát, který navrhl pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Na poslance tlačí také část lékařů kvůli pozměňovacímu návrhu, který do novely zanesl možnost dalších „dobrovolných“ přesčasů. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o 1000 hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince tyto přesčasy sloužit.

Novela zavádí pravidla ze dvou směrnic EU o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Česko je mělo v praxi mít už od srpna loňského roku, mělo na to přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. ČR teď hrozí pokuty. Podle podkladů k novele může Evropská komise požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 31,7 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95.013 eur (zhruba 38.300 až 2,3 milionu korun).