„Žádné zákazy a příkazy, které by zdražovaly život občanům, nezavádíme.“ To jsou slova členů vlády, která zazněla na ostře sledovaném vystoupení po jednání kabinetu. Na něm jsme se nakonec dozvěděli „jen“ vítěze jaderného tendru na dostavbu jaderných bloků – korejskou společnost KHNP. Právě kvůli tomu prý změnila původní program, a to schvalování mimořádně důležitých strategických dokumentů. Zjednodušeně řečeno jde o naplňování zelených závazků z evropského Green Dealu v českých podmínkách. Jejich začlenění do tuzemské legislativy bude mít na život občanů zásadní ekonomický dopad.

Vláda měla původně jednat o třech dokumentech, kterými jsou Státní energetická koncepce, Národní klimaticko-energetický plán a Politika ochrany klimatu. Vše je dohromady provázané a jde o opatření, na jejichž přijetí jsme se již v rámci EU dříve podíleli. Málo jsme ale zdůrazňovali, jak velké změny budou znamenat, až začnou postupně nabíhat v platnost.

„Je zřejmé, že tyto strategické dokumenty, které předkládám, nezavádí žádné příkazy a zákazy, které by zdražovaly život občanům. Jedná se o analytické materiály, které ze své podstaty nemohou žádné nové příkazy nebo zdražení přinést. Kdokoliv, kdo tvrdí, že tyto dokumenty mohou něco zdražit, tak lže,“ bránil se ještě na tiskové konferenci ministr průmyslu Jozef Síkela.

Měl na mysli hlavně to, co vzbudilo v posledních pár dnech největší rozruch. Jde o unijní směrnici týkající se rozšíření systému emisních povolenek i na další, běžné oblasti života. Tedy ne jen na těžký průmysl a energetiku, ale od roku 2027 i na vytápění domů a osobní dopravu. Znamená to, že emisní povolenky se budou vztahovat i na benzin, naftu či plyn, což se výrazně promítne do koncové ceny pro zákazníky, protože distributorům paliv kvůli zvýšeným nákladům nic jiného nezbude. O tom, s jakými cenovými skoky se počítá, jsme podrobněji psali například zde.

S tím, že benzin i nafta zdraží, počítá už platná směrnice. Zde se mluví v přepočtu o dvou korunách za litr. V systému povolenek ETS 2 se počítalo s nastavením prahu pro cenu povolenky na 45 eur za tunu CO2 s tím, že „pokud bude tržní cena vyšší, uvolní se na trh dodatečné množství povolenek, aby se cena snížila“. Už loni se ovšem začaly objevovat varování a propočty, podle kterých bude cena povolenky v rozmezí 100 až 300 eur. Pokud by cena povolenky byla 200 eur, rovnalo by se to cenové přirážce 53 centů za litr nafty a 47 centů za litr benzínu. Při současném kurzu eura lehce nad 25 korun to znamená, že benzin by mohl být o více než 13 korun dražší, nafta zhruba o 12 korun.

Už zde si vláda protiřečí. Ministr Síkela tvrdí, že nedojde k žádnému zdražení běžného života, přitom ministr financí Stanjura vzápětí tvrdil, že se Česko pokusí v Evropské unii prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti nového systému emisních povolenek ETS 2. Sám Stanjura uvedl, že by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy, zároveň v systému nevidí žádný bonus pro českou ekonomiku.

Kdo co schválil?

Vláda ale především do poslední chvíle argumentovala tím, že jde o „nekompetenci“ vlády Andreje Babiše. Přitom rozšíření emisních povolenek dostalo zelenou v roce 2022 za českého předsednictví a k finálnímu odsouhlasení došlo loni na jaře. Opět proto přinášíme shrnutí toho, jak se Green Deal a jednotlivé směrnice schvalovaly.

Green Deal, tedy zelený unijní plán, brzy po svém nástupu do funkce v prosinci představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská rada ho jednomyslně schválila v prosinci 2019. Pro byl tehdejší premiér Andrej Babiš.

V prosinci 2020 odsouhlasila Evropská rada cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. S tím opět souhlasil Andrej Babiš. Následně ve stejném měsíci závazek schválili ministři členských států, tedy i Česka, na Radě pro životní prostředí. V červenci 2021 dohodu posvětil Evropský parlament. Tehdy tedy Babišova vláda Green Deal definitivně odsouhlasila. Celé evropské zelené snahy a neustále zdůrazňovaný „boj s klimatickou změnou“ se pak zhmotnily ve známém balíčku Fit for 55 představeném Evropskou komisí v polovině července 2021.

Tento radikální klimatický plán Bruselu je souborem legislativních návrhů, jak cíle zredukovat emise dosáhnout, a je to zjednodušeně páteř celého Green Dealu. V polovině roku 2022 ho v rámci Rady EU podpořily členské státy. Za nás byla při souhlasu přítomna tehdejší lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Finální podobu jednotlivých opatření jsme si pak ještě dojednali jakožto předsedající země, k žádnému převratnému zmírnění mnohdy radikálních změn však nedošlo.

V dubnu 2023 Rada EU přijala klíčové právní předpisy v rámci balíčku Fit for 55. Celou časovou osu schvalováním lze přečíst zde. Nejznámějším opatřením z balíčku je asi ukončení prodeje nových spalovacích motorů po roce 2035. Zcela zásadní je ale také právě rozšíření systému emisních povolenek od roku 2027 na vytápění budov a dopravu.