Nelegální migrace do Evropy opět začíná stoupat. Počet migrantů je oproti stejnému období loňského roku například v Itálii dvojnásobný. Právě přes Středomoří se do Evropy dostává migrantů nejvíce. Na Slovensku a v Polsku se migrace stává volebním tématem. U severních sousedů Česka jde o výsledek zesilujícího tlaku ze strany Běloruska. V Česku bylo v minulých dnech zadrženo několik desítek migrantů. Podle ministerstva vnitra se však výrazná změna pravidel nechystá, i když například v sousedním Sasku evidují alarmující nárůst migrantů především ze Sýrie. Do Německa se dostávají také přes Českou republiku.

Nejvíce zasažena migrací je Itálie, která v dubnu tohoto roku vyhlásila stav nouze kvůli počtu uprchlíků. V posledních týdnech jen na ostrově Lampedusa přistály tisíce migrantů především z Tuniska a Libye. Krizi ještě zesílilo ztroskotání lodě, u kterého zasahoval Červený kříž, a při kterém se utopilo 41 migrantů. Podle dat Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos do začátku září doplulo jen do Itálie přes 110 000 uprchlíků. Jedná se tedy o téměř 90 % nárůst oproti minulému roku. Zatímco za první půlrok dorazilo do Itálie okolo 65 000 migrantů, za poslední dva měsíce narostla čísla o dalších téměř 50 000 lidí. Španělsko hlásí do začátku září okolo 22 000 uprchlíků. Za celý minulý rok přitom do království na Pyrenejském ostrově přicestovalo 29 000 uprchlíků.

Nápor uprchlíků zaznamenává i Polsko, kde od začátku roku hlásí přes 20 000 nelegálních překročení hranice, a to i přes to, že například na hranici s Běloruskem polská vláda postavila více než pětimetrový plot a ostraha hranic byla posílena o 15 000 členů bezpečnostních složek. V souvislosti s Běloruskem o větším tlaku na východních hranicích informuje i české ministerstvo vnitra. V Polsku, kde proběhnou v říjnu parlamentní volby, se stává migrace volebním tématem, když vládnoucí strana Právo a spravedlnost odmítla připojení země k paktu EU o migraci.

Maďarská vláda v minulých dnech oznámila, že od začátku první migrační vlny v roce 2015 už bylo v zemi zadrženo jeden milion ilegálních migrantů. Maďarsko bylo mezi prvními evropskými zeměmi, které zpřísnily ostrahu svého území, když na jižní hranici postavilo 165 kilometrů dlouhý plot. Na tiskové konferenci na přechodu Röszke bezpečnostní poradce premiéra György Bakondi nedávno uvedl, že za první pololetí pohraniční stráž zadržela okolo 60 000 migrantů především ze Sýrie a Afghánistánu. Podle něj v posledních týdnech bezpečnostní složky zaznamenávají pokusy migrantů o překročení hranic v počtech stovek migrantů denně. Zároveň uvedl, že bylo při střetech s nimi zraněno sedm příslušníků bezpečnostních složek. Maďarsko také oznámilo vyslání policejní podpory do Srbska. Tuto migrační trasu už střeží také slovenští, čeští či turečtí policisté.

Slovensko v minulých dnech povolalo na 500 vojáků k ostraze jižní hranice. Policejní prezident Štefan Hamran nedávno uvedl, že za prvních osm měsíců na Slovensku zaznamenali téměř 25 000 nelegálních překročení hranic. Podle něj 97 % zadržených byli Syřani, kteří Slovensko využívají jako tranzitní zemi. Také uvedl, že nebyl zaznamenán jediný trestný čin v souvislosti se syrskými migranty. Migrační situace se stává i volebním tématem - volby na Slovensku jsou již 30. září. Vůdce opozičního Smeru Robert Fico už požádal o mimořádné jednání parlamentu k tomuto tématu.

V sousedícím Sasku posílil ministr vnitra ostrahu hranic s Českem. Za první půlrok letošního roku zaznamenala tato spolkové země 10 000 nelegálních překročení hranic. Jen v srpnu poté německá police zadržela téměř 2 000 nelegálních migrantů, převážně Syřanů.

Český ministr vnitra v minulých dnech jednal se spolkovou kolegyní Nancy Faeserovou. Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška pro Echo24 potvrdil předchozí slova ministra vnitra, že v současnosti posílení bezpečnosti na hranicích není potřeba, ale v případě nutnosti je možné ho zavést. Upozornil také, že v porovnání s ostatními zeměmi se musí vzít v potaz, že možné odlišné počty už zasahujících policistů. Cizinecká policie v minulých dnech v Česku zadržela desítky syrských migrantů s tím, že všichni mířili do Německa. Česko také v první polovině roku schválilo pomoc přes 30 milionů pro Turecko a Tunisko. Dále také poslalo 60 milionů korun na pomoc Ukrajině a Moldavsku v souvislosti s ostrahou hranic.