Subjekty sdružené ve vládní koalici se nadále těší podpoře srovnatelné s výsledky voleb do sněmovny v roce 2021. Ukázal to poslední průzkum agentury Kantar. Podle něj by sice jako samostatný politický subjekt volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta, pokud by ale do voleb šla koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), tak by ve volbách zvítězila dokonce s vyšším ziskem v říjnu 2021 a to navzdory přetrvávající ekonomické krizi, chystaným nepopulárním opatřením a nízké důvěře ve vládu jako instituci. Podle odborníků jde do jisté míry o dozvuk prezidentských voleb, zároveň se domnívají, že se nejsilnějším subjektům, tedy ANO a ODS, daří „luxovat“ voliče menších stran.

Celkově by podle únorového průzkumu agentury Kantar vyhrála koalice Spolu se ziskem 31 procent, hnutí ANO by v tomto případě bylo druhé s 30,5 procenta. Případná, v současnosti již nepravděpodobná, koalice Starostů a nezávislých s Piráty by získala 13 procent. Samostatně by Piráti získali 11 procent, hnutí STAN sedm procent. Mluvčí Pirátů Veronika Šmídová deníku Echo24 potvrdila, že s navázáním koaliční spolupráce pro příští volby se nepočítá.

„Ohledně koalice s hnutím STAN platí, že máme společný program, který prosazujeme a budeme prosazovat, k čemuž jsme se zavázali voličům. Současné vedení obou stran již uvedlo, že v příštích sněmovních volbách předpokládají samostatnou kandidaturu, samozřejmě to u Pirátů vždy záleží na vůli členské základny,“ uvedla Šmídová.

Odborníci ze společnosti Kantar přitom upozorňují, že podíváme-li se na aktuální hodnocení politické situace detailněji, tak za velmi nebo spíše dobrou ji nyní považuje celkem 33 % dotázaných, přičemž 3 % ji vidí jako velmi dobrou a 30 % jako spíše dobrou. Na opačné názorové straně pak stojí 32 % lidí, kteří situaci vidí jako spíše špatnou, a dalších 31 %, kteří ji vidí jako velmi špatnou.

Vláda Petra Fialy (ODS) navíc chystá řadu nepopulárních opatření v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí. Takzvaný konsolidační balíček, který chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představit během jara, by mohl mimo jiné zrušit řadu daňových výjimek, zvýšit odvody pro OSVČ či sjednotit sníženou sazbu DPH. Ministerstvo práce také připravuje důchodovou reformu, která by mohla posunout věk odchodu do důchodu.

V měřeních po volbách do sněmovny v roce 2021 si až do dubna postupně významně polepšil lídr koalice Spolu, tedy právě zmíněná ODS. Zejména nárůst přízně vloni v únoru podle analytiků Kantaru souvisí do velké míry s postoji a kroky vlády, které tehdy zaujala po invazi na Ukrajinu, a s velmi dobrým hodnocením premiéra Fialy.

„K ODS se stahovali především voliči jiných stran současné vládní koalice. V květnu se však zisk ODS propadl a srpnové a následně i zářijové měření tento propad potvrdilo, respektive ještě dále prohloubilo,“ uvádí analýza. „ODS s sebou tak zřejmě nesla tíhu celé vládní koalice a na propadu preferencí se podepsala ekonomická a energetická situace. Říjnový model naznačil stabilizaci a nárůst přízně na 21,5 % a tuto hladinu ODS potvrdila i v únoru letošního roku,“ stojí také v analýze.

Pomáhá spor Babiše s Fialou

Podle politologa Jana Kubáčka lze vysledovat několik aspektů, které výrazně ovlivňují současný postoj voličů k vládní koalici. „Jednak máte dozvuk prezidentské volby, která je zcela jednoznačně ve druhém kole postavena jako buď, anebo. Taková v uvozovkách antivládní a provládní soutěž. Část voličů tedy přešla na jedné straně za Andrejem Babišem a hnutím ANO, na straně druhé za ODS,“ řekl Kubáček pro Echo24. „Ukazuje se, že vláda pětikoalice se postupně přetavuje v očích voličů do vlády občanských demokratů jako dominantní politické síly,“ míní Kubáček.

O vlivu prezidentských voleb je přesvědčen i Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně. „Zásadním aspektem je reprodukce rozdělení společnosti v prezidentských volbách. V nich stála vláda (všechny vládní strany) na straně vítěze, což jí pomáhá, není pravděpodobné, že by Pavlovi voliči vnímali politiku úplně rozpojeně a v parlamentních volbách volili ANO,“ uvedl pro Echo24 Chytilek.

Podle Kubáčka tento fakt ještě umocňuje i duel mezi vládou a opozicí, který ale lidé vnímají hlavně jako spor Andreje Babiše s Petrem Fialou. „Stačí se podívat do minulosti, na vztah mezi Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem. Jejich spor vždy posiloval ty dva klíčové subjekty, tedy v té době ODS a ČSSD,“ připomněl Kubáček s tím, že na spor dvou velkých politických aktérů tehdy doplácely menší středové subjekty a také KSČM. „Jakýmsi vedlejším produktem nynějšího sporu lídrů ANO a ODS je vzkaz: Nevolte kovaříčky, volte kováře,“ domnívá se Kubáček.

Krize více dopadá na lidi, kteří by vládu stejně nevolili

Podle Chytilka je důležité, že preference vládních stran se nedají automaticky srovnávat s popularitou vlády, která je koaliční a části voličů mohou vadit jen některé strany, což si sice projektují do celé vlády, ale zároveň mohou volit jiné vládní subjekty.

Ostatním subjektům se podle Kubáčka nedaří vytvořit další mocenské jádro, tedy jakýsi třetí „mocenský subjekt“, který by reálně mohl vstoupit do hry a k němuž by se mohla větší část voličů přesunout s vidinou skutečné politické perspektivy. Jasně to je podle něj vidět u toho, že hnutí ANO začíná postupně přebírat voliče SPD, problém ale mají i Piráti a STAN.

Kubáček dodává, že v minulosti nebylo nemožné vytvořit třetí silný subjekt mimo dva hlavní hráče. „Konkrétním příkladem budiž někdejší šéf KDU-ČSL Josef Lux, jemuž se podařilo z lidovců udělat subjekt, který dokázal sekundovat jak ODS Václava Klause, tak ČSSD Miloše Zemana, sice ho neměli rádi, ale dařilo se mu prosazovat své priority. To se Pirátům a Starostům nepodařilo,“ uvedl Kubáček.

Co se týká nepopulárních rozhodnutí, upozorňuje Chytilek, ty dělají vlády i jinde na světě. „Zatím není jasné, zda v některých oblastech zejména v cenách energií jsou ta česká funkčnější nebo naopak horší. Důležitá kategorie může být jejich vnímaná (ne)spravedlnost. Vláda celkem často vysvětluje různá opatření jako ‚spravedlivá‘, to je podle mě dobrá strategie,“ řekl pro Echo24 Chytilek s tím, že současná krize více zasahuje skupiny, kde je podpora vládních stran tradičně malá. „I proto jsou aspektem vnitřní problémy ANO a SPD, začínají soupeřit o podobné voliče, ANO se vzdaluje mainstreamu a bude pro něj těžší získávat neprotestní voliče,“ uvedl Chytilek.

Prezidentské volby podle Kubáčka vyburcují k účasti u voleb i části populace, které obvykle k volbám nechodí. „To ale postupně upadá a většinou pak tito lidé opět k volbám nejdou. Nemají totiž tu vidinu jednoznačného rozhodnutí mezi jedním nebo druhým nejsilnějším hráčem v politice. Sněmovní volby jsou pro tyto lidi výrazně více neuchopitelné, takže zůstanou doma,“ míní Kubáček.