Letošní schválený rozpočtový schodek ve výši 295 miliard se podaří udržet jen v případě, že vláda přistoupí k úsporám v řádu desítek miliard korun ještě v průběhu tohoto roku. Pro deník Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj je ale i zákonem schválený deficit extrémně vysoký a jeho dodržení nebude na žádnou velkou oslavu. Šéf rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) pro Echo24 řekl, že v této chvíli nemá smysl spekulovat, zda se deficit podaří dodržet. Přesvědčen o tom je například šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Ekonomičtí experti v čele s Národní rozpočtovou radou opakovaně upozorňují na to, že letošní schválený deficit ve výši 295 miliard se nepodaří dodržet. „Z hlediska celkového stavu státního rozpočtu a českých veřejných financí je důležitý deficit rozpočtu po očištění o vliv transakcí z EU, jehož výše se v tuto chvíli pohybuje na úrovni 253 miliard korun. Při zohlednění prostředků z EU je deficit o 39 miliard příznivější, což je dáno dominantně platbami na projekty Národního plánu obnovy. Dodržení 295 miliardového schodku hodnotíme v případě rozpočtu očištěného o transakce z EU jako málo pravděpodobné, a to i v případě, že by se podařilo realizovat avizované dodatečné úpravy, tedy seškrtání 20 miliard korun na provozních výdajích,“ uvedla NRR pro Echo24.

Ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala (oba ODS) nadále trvají na tom, že schodek bude dodržen, což na dotaz deníku Echo24 potvrdilo i samo ministerstvo. „MF chápe a respektuje roli NRR, tedy i její snahu o co nejrychlejší a nejzodpovědnější konsolidaci veřejných financí. Za MF sdělujeme, že za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy. MF předpokládá, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhne-li se s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard, podaří se dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Stefan Fous.

Místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že schválený rozpočtový schodek se podaří udržet jen v případě, že vláda přistoupí k úsporám v řádu desítek miliard korun ještě v průběhu tohoto roku. „I schválený 295 miliardových schodek mně přijde natolik obří deficit zvyšující výrazně zadlužení naší země, že i jeho případné dodržení není tedy na žádnou velkou oslavu. Tím zároveň říkám, že si nemyslím, že by vláda měla snahu o dodržení letošního schodku vypustit a nechat jeho osud spontánnímu vývoji,“ míní Skopeček.

„Kdybychom žili v éře deficitů v řádu několika desítek miliard korun a rozpočet skončil na konci roku o pár miliard korun jinak, asi bych dokázal přimhouřit všechny oči. Ale v takové situaci bohužel po pandemii covidu, která byla záminkou pro otevření stavidel stamiliardovým výdajům, nejsme. Proto bych byl nerad, aby se vláda na letošní rozpočet vykašlala,“ dodal Skopeček.

Podle předsedy rozpočtového výboru Bernarda v této fázi nemá smysl řešit, zda se deficit podaří dodržet. „My už jsme si s panem ministrem Stanjurou řadu věcí vyjasnili. Poslední vývoj je 214 miliard, vstoupí nám do toho ještě některé příjmy včetně daně z mimořádných zisků a naopak nějaké škrty. Není to tak, že bychom nic nedělali. Nové daně jsou něčím, co značně znejistilo ten rozpočet při sestavování. V této fázi bych to nechal být a uvidíme,“ řekl pro Echo24 Bernard. První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že vzdát úsilí o udržení plánovaného schodku na začátku srpna by byla chyba. „Nesmíme to vzdát především s ohledem na kontinuální tlak na snižování provozních výdajů státu,“ řekl Vlček.

Druhá polovina roku je fiskálně napjatá, říká člen NERV

Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že vláda ve svém tvrzení ohledně dodržení schodku vychází z údajů a výhledu MF. „Dle toho, co máme nyní k dispozici, bychom měli daný rozpočet dodržet. Tedy novelizace by neměla být s největší pravděpodobností potřeba. U rozpočtu platí, že do něj značná část příjmů přichází až v létě či druhé polovině roku. Je to dáno mimo jiné termíny výběru daní,“ poukázal Bartoš s tím, že naopak výdaje se hradí celý rok.

„Očekáváme rekordní dividendu ČEZ, finance z Národního plánu obnovy a EU či tzv. windfall tax, také na dani z příjmu právnických osob se vybere díky růstu podnikatelského sektoru víc, než bylo původně predikováno,“ dodal Bartoš.

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že zákon o státním rozpočtu je závazný z hlediska výdajových limitů, ty nemohou být překročeny. „Pokud by měl skončit státní rozpočet v roce 2023 ve vyšším schodku, než je nyní plánován, stalo by se tak díky nižším než předpokládaným příjmům. Koalice však musí trvat na tom, že dodrží svůj fiskální cíl na rok 2023. Je to její politický závazek vůči občanům,“ řekl Kohajda s tím, že pokud by rozpočtový vývoj v druhé polovině roku 2023 byl nějakým způsobem negativní, bude muset vláda více šetřit na svých výdajích.

„Nemyslím si, že by ve sněmovně byla pozitivní nálada na změnu schváleného státního rozpočtu ve smyslu zvyšování schváleného schodku,“ uvedl pro Echo24 Kohajda.

Člen NERV a ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz pro Echo24 uvedl, že udržení schodku bude záviset na tom, jak do projektovaných příjmů a výdajů budou promlouvat exogenní vlivy, jako politicky-populistické snahy připomínat se vlastním voličům, vývoj války na Ukrajině, inflace a její dopady. Nejen na výdajové straně rozpočtu, ale třeba i ušlé daňové výnosy z nákupů v zahraničí,“ řekl Rod pro Echo24.

„Vstoupí do toho také účetně-technická opatření týkající finančního toků z fondů nebo dotací. Dlouhodobě platí, že druhá polovina roku je fiskálně poměrně napjatá, což vysvětluje slova pana ministra Stanjury o nutnosti podstupovat fiskální opatření ještě v letošním roce,“ míní Rod.