Senátní ústavně-právní výbor podpořil Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu jako ústavního soudce. Nominaci advokátky Lucie Dolanské Bányaiové naopak nedoporučil, chyběl jí jeden hlas. Kühn v tajném hlasování získal podporu osmi z deseti členů výboru, pro Dolanskou Bányaiovou hlasovalo pět členů výboru.

Kandidaturu obou navržených projedná odpoledne ještě senátní výbor pro lidská práva. Senát jako celek má o nominacích rozhodnout tento čtvrtek po poledni. Nominaci obou adeptů má senátorům na plenární schůzi tradičně zdůvodnit prezident Petr Pavel.

Kühn je soudcem od roku 2008, předtím působil jako právní poradce několika amerických advokátních kanceláří pro české a československé právo a také jako asistent ústavních soudců. Dosud vyučuje na katedře teorie práva a právních učení Karlovy univerzity. Je expertem v ústavněprávní a lidskoprávní oblasti v řadě evropských institucí. Je také soudcem ad hoc Evropského soudu pro lidská práva.

Profesní rozmanitost je podle Kühna tím, co by mohl u Ústavního soudu využít. Ústavní soud by podle soudce měl mít právo zrušit jako protiústavní i ústavní zákon, pokud by byl v rozporu se základními náležitostmi demokratického právního státu. Vztahovat by se to podle Kühna mohlo například i na zrušení Ústavního soudu, což by „narušilo tvrdé jádro ústavnosti“.

Rozhodnutí prezidenta o amnestiích by Ústavní soud měl mít právo zrušit jen „velmi výjimečně“, pokud by například hlava státu udělila milost sama sobě, uvedl Kühn. Úpravu manželství by ústava obsahovat neměla, mohla by být ale rozšířena o „garanci“ platby v hotovosti, míní. Za důležitější považuje možnou úpravu kontrasignace prezidentských milostí nebo procesu jmenování členů bankovní rady ČNB. Ke stručnosti zdůvodnění svých soudcovských verdiktů Kühn uvedl, že to neznamená pohrdání, ale snahu učinit rozhodnutí „maximálně srozumitelné“.

Dolanská Bányaiová se v advokátní praxi zaměřuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo. Zastupovala klienty v restitučních kauzách. Kromě akademického angažmá působí v Rozhodčím soudu Hospodářské a Agrární komory, je v předsednictvu České advokátní komory, která se za její nominaci postavila.

Dolanská Bányaiová jako svou slabinu označila to, že se podílela jen na jednom podání k Ústavnímu soudu. Zdůvodnila to tím, že řada jejích kauz stále trvá. Advokátka, jejímž otcem je předseda Židovské obce v Praze František Bányai, podle senátora Pavla Fischera (nezávislý) v motivačním dopise senátorů uvedla, že by chtěla na Ústavní soud přinést optiku národnostních menšin. Podle Dolanské Bányaiová nebylo jejím úmyslem dopouštět se nějaké „manipulace poukázáním na menšinovou přináležitost“, ale deklarovat schopnosti lépe se vcítit do sporů týkajících se menšin.

Advokátka objasňovala také svou podporu větší solidaritě v rámci EU při přijímání uprchlíků. Znamenalo to podle ní podporu potřeby jednoty EU v migrační politice, nikoli to, jak měnit vnitrostátní azylové právo. Podobně jako Kühn se Dolanská Bányaiová postavila proti ústavnímu zakotvení manželství či ochrany vody. „Je to věc podústavního předpisu,“ dodala.