Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a na stole je stále téma, které rozštěpilo i samotnou vládní koalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí. Lidé z náročných pracovních pozic mají odcházet do důchodu až o pět let dříve bez jakéhokoliv krácení penze. To však musí pochopitelně někdo zaplatit, podle nynějšího návrhu reformy to budou právě zaměstnavatelé. A zdá se, že na tom příliš nezmění ani kompromis, který se má podle hnutí STAN už rýsovat mezi koaličními stranami.

Vládní koalice našla podle hnutí STAN základ shody na penzi náročných profesí. O důchodu pro pracovníky takzvané třetí kategorie bude dál jednat pracovní skupina. Řešením by mohlo být spoření na stáří s příspěvkem zaměstnavatelů. Na tiskové konferenci klubu hnutí STAN ve sněmovně to řekl jeho poslanec Viktor Vojtko. Původní návrh počítal s dřívější penzí pro pracovníky z takzvané čtvrté kategorie a zčásti třetí kategorie, týkal se asi 120 000 lidí. Poslanci ODS a TOP 09 navrhli omezení jen na čtvrtou kategorii pracovníků, tedy na 12 000 osob.

„Můžu tady říci, že jsme dospěli k nějakému základu koaliční shody. Vytvořila se pracovní skupina, která bude tuto kategorii tři ještě nadále řešit. Budeme usilovat o to, abychom dokázali najít řešení především v tom spořicím pilíři, které této skupině umožní za příspěvku zaměstnavatelů právě odcházet třeba do předdůchodu, případně kompenzovat jejich finanční prostředky a příjmy během předčasného důchodu tak, aby i pro tuto skupinu byla jasná cesta, jak mohou při náročné pozici do důchodu odejít dříve bez buďto penalizací, nebo díky samotným úsporám,“ řekl Vojtko.

Podle nynějšího návrhu by zaměstnavatelé měli za pracovníky v náročné profesi platit vyšší sociální odvody o pět procent. Sazba by se jim měla podle návrhu zvedat postupně od příštího roku do roku 2028. Z údajů ministerstva vyplývá, že v prvním roce 2025 se zvýšením odvodů o dvě procenta by zaměstnavatelé mohli odvést 1,2 až 1,6 miliardy korun navíc.

V dlouhodobém měřítku odcházelo v posledních deseti letech do předčasného důchodu většinou kolem 30 % seniorů a seniorek. Ministerstvo práce se v návrhu penzijních změn odkazuje na analýzy, podle kterých zhruba ve 20 % případů dochází k odchodu do předčasné penze kvůli zdravotním důvodům či ztrátě zaměstnání. Právě pro zaměstnance zatížené vybranými faktory, které škodí zdraví, tak mají penzijní změny přinést možnost odejít do důchodu dříve, aniž by se jim kvůli tomu penze krátila.

K samotným předčasným odchodům má docházet postupně. Kromě faktu, že ze zvažovaných 120 tisíc lidí nejsou všichni v předdůchodovém věku, hraje roli i stanovený výpočet. Ačkoliv se mluví o odchodu až o pět let dřív, takovou možnost získají lidé až za desítky let. Pokud by člověk odpracoval v rizikovém prostředí 2200 směn – tedy deset let, mohl by jít do penze bez krácení částky o rok a čtvrt dřív. O dva a půl roku dřív na odpočinek by mohli jít lidé po odpracování 4400 směn, tedy 20 let v náročné profesi. Za každých dalších 74 směn by to pak mohlo být dřív o další měsíc. Celkem by to mělo být nejvýš pět let. Háček vězí v tom, že zaměstnavatelé mají v současnosti ze zákona povinnost archivovat údaje o směnách jen deset let, tedy na plné „zkrácení“ důchodu může u prvních zaměstnanců dojít až s výrazným odstupem.

Reformu odmítají opoziční hnutí ANO a SPD. Piráti uvedli, že pokud by prošel poslanecký návrh s omezením dřívějších penzí za práci v riziku, nepodpořili by celou reformu. Sněmovní sociální výbor minulý pátek nedoporučil dolní komoře omezení původní verze dřívějších penzí schválit. Vyslovilo se tak 12 z 18 přítomných členek a členů z opozice i koalice, šest se zdrželo. Ministerstvo práce zaujalo neutrální postoj.