Jako nesystémový krok by vnímali ekonomové zavedení sektorové daně na banky, což je ambice především hnutí STAN. Podle nich by totiž dopad této daně zaplatili v první řadě klienti bankovních domů. Hledat dodatečné příjmy nebo naopak škrtat výdaje by vláda měla například v návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV). Nabízí se zrušení státní podpory pro stavební spoření, případně zrušení daňového zvýhodnění hypoték.

Hned několik variant sektorové daně má připraveno hnutí STAN. Záměr by mohl mít podporu KDU-ČSL a Pirátů, naopak proti jsou TOP 09 a ODS. „My to téma zvedáme, protože vidíme, že jednak se nenaplnila windfall tax tak, jak si vláda představovala. Protože banky jsou velmi dobré v optimalizaci zisku, respektive vyvádění peněz svým matkám. V tomto ohledu máme k dispozici nějaké podklady od ČNB a dalších orgánů, které nyní analyzujeme,“ řekl pro Echo24 první místopředseda hnutí ANO Lukáš Vlček.

„A zároveň banky nenaplnily v minulosti sliby, které daly. A to především to, že tady bude fungovat určitý investiční fond, který ony budou plnit. Nás tedy k tomu vede situace na bankovním trhu, který by oproti ostatním státům podle nás mohl fungovat lépe. Nechci být konkrétní, ale my to téma máme formulované v několika variantách a primárně hledáme podporu v rámci vládní koalice. Souvisí to samozřejmě i s tématem rozpočtu na rok 2025,“ uvedl Vlček s tím, že vláda má řadu priorit, jako je školství, vnitřní bezpečnost, investice do energetické či dopravní infrastruktury, což jsou výdajové položky. „A na ně musíme mít i nějaké příjmové položky. A zrovna u těch bank si tu intenzivní debatu dokážeme představit,“ dodal Vlček.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka by šlo v první řadě o krok nesystémový. „Protože by se tu vybrala část jednoho odvětví a zdanila by se více než ty ostatní. Chápu, že to pro někoho může vypadat lákavě a v podstatě bezbolestně, ale až tak jednoduché to není,“ řekl Dufek pro Echo24.

„Každá firma pracuje s nějakou návratností kapitálu a pokud se do ní ad hoc shůry zasáhne dodatečným zdaněním, automaticky se tomu obvykle přizpůsobí. Bude se snažit zvýšit ceny a současně ještě více snížit náklady. Ten, kdo to v první řadě zaplatí, budou nejspíš zákazníci. Jak by to asi dopadlo, kdyby se takto zvýšily daně obchodním řetězcům nebo mobilním operátorům?“ pokládá si Dufek otázku.

„Vyšší daňové zatížení bank by ceteris paribus podle všeho vedlo k růstu cen a poplatků za využívání bankovních služeb, k růstu úrokových sazeb na úvěrech, poklesu úrokových sazeb u spořících produktů a k nákladovým škrtům, které by se mohly projevit i v samotné kvalitě poskytovaných služeb zákazníkům,“ uvedl Peterka.

„Když se podíváme na dopady bankovní sektorové daně v Polsku, vidíme řadu očekávaných závěrů. Vláda vybrala dodatečné daňové příjmy, banky nesou část vzniklé daňové zátěže stejně jako jejich klienti. Je zajímavé pozorovat, že výpadek v příjmech některé banky kompenzují zvyšováním rizika. Příkladem může být schvalování o něco rizikovějších úvěrů, což může být z pohledu stability v dobách krize zásadním problémem,“ uvedl pro Echo24 Peterka s tím, že pravděpodobné je také omezení výdajů na výzkum, vývoj a rozvoj kvality služeb pro koncové zákazníky.