Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje postupné zvyšování důchodového pojistného pro živnostníky. Měsíční odvod by se jim měl zvedat každý rok asi o 600 korun. Alespoň tak zní uniklý návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který nicméně vláda odmítla potvrdit jako finální. Opatření se má týkat především živnostníků odvádějících minimální sociální pojištění. Těch je v Česku kolem 400 000. Lidovci i Piráti se shodují na tom, že současný systém není spravedlivě nastaven a doplácí na něj všichni občané. Podle ODS a Pirátů si nicméně lidé o svých penězích nejlépe rozhodnou sami.

V současnosti tvoří vyměřovací základ pro odvod na důchodovém pojištění čtvrtina průměrné mzdy. Ta je kolem 40 000 korun, pojistné se tedy počítá z částky asi deset tisíc. Z nich se odvádí 29,2 procenta. Pro letošní rok činí tak odvod na důchodové pojištění 2944 korun měsíčně.

Nově chce Jurečka podle Hospodářských novin, které mají návrh k dispozici, zavést vyměřovací základ, který by se rovnal minimální mzdě. Ta je v současnosti 17 300 korun. Při stejné procentní výměře odvodů by tak živnostníci na důchody přispívali minimálně částkou 5052 korun měsíčně. To by znamenalo nárůst o více než 70 procent.

Ministr podle deníku plánuje zvednout odvody i živnostníkům, kteří platí vyšší než jen minimální pojistné. Ti mají jako vyměřovací základ stanovenou polovinu příjmů po odečtení nákladů. Nově by to mělo být 70 procent příjmů. „Opatření efektivně zvyšuje odvody u středních a vyšších příjmů s nízkými reálnými náklady,“ uvádí k záměru podle HN Jurečka.

Mluvčí MPSV Jakub Augusta deníku Echo24 sdělil, že resort nebude podrobně představovat parametry připravovaných návrhů ještě před tím, než bude skutečně znát jejich konečnou podobu. „V případě důchodové reformy tedy třeba musí nejdříve skončit jednání s opozicí a sociálními partnery. Předpoklad je nyní stále takový, že poté – tedy v průběhu dubna – dojde k představení důchodové reformy,“ uvedl Augusta.

„K důchodům a materiálům, které se neoficiálními cestami dostávají do médií lze ještě doplnit, že ministr Jurečka již například potvrdil, že není v plánu prosadit paušálně věkovou hranici pro odchod do penze na 68 letech. Tento parametr ale uváděla jen média a ne pan ministr ani MPSV,“ řekl Augusta. „Tyto nesrovnalosti jsou ostatně důvodem, proč s představením důchodové reformy chceme počkat až na chvíli, kdy budou u konce veškerá nutná jednání a budeme přesně vědět, na kterých parametrech je shoda mezi všemi dotčenými subjekty,“ dodal mluvčí MPSV.

Ekonomický expert lidovců a člen rozpočtového výboru Miroslav Zborovský deníku Echo24 řekl, že stát musí zajistit důstojnou penzi všem. „Pokud jde o OSVČ, musíme si uvědomit, že při zachování aktuální výše jejich odvodů velká část z nich nedosáhne na důstojnou penzi. Mnozí z nich jsou v současnosti překvapeni, jak nízký důchod jim úřad vyměřil,“ uvedl Zborovský. „KDU-ČSL trvá na tom, že stát musí zajistit důstojnou penzi každé osobě, která poctivě pracovala. Právě k tomu ale potřebujeme spravedlivě nastavenou výši odvodů,“ řekl Zborovský.

Zborovský dodal, že si lidovci umí naopak představit zvýšení zdanění právnických osob, kterým během pandemie koronaviru a během energetické krize plátci daní skrze státní rozpočet finančně pomáhali, nebo vyšší zdanění fyzických osob s nejvyššími příjmy. „V rámci koalice však budeme usilovat o kompromis. Nejde nám o žádné vítězství, ale o českou společnost a veřejné finance,“ uvedl pro Echo24 Zborovský.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš pro deník Echo24 zopakoval, že u OSVČ zastává strana názor, že je třeba systém férově a citlivě vybalancovat a přenastavit. „Dnes odvody některých OSVČ nepokryjí ani nejmenší důchod a doplácejí na to tak ostatní občané. Tratí na tom všichni – OSVČ jsou mnohdy překvapeni z nízké výše důchodu, zaměstnanci jsou zase zatížení daněmi, a lidé mají tendence odcházet na švarcsystém, kde nemají žádné jistoty,“ řekl Bartoš.

Bartoš dříve uvedl, že zvyšování odvodů OSVČ o 60 % Piráti rozhodně nepodpoří. „Pokud by se férově nepřenastavil i systém minimálních odvodů podle výše příjmů, pohřbilo by to živnostníky s menšími příjmy a odrazovalo lidi od podnikání,“ dodal Bartoš.

Lidé si o penězích lépe rozhodnou sami

Piráti společně s ODS se nicméně nejostřeji vymezují proti různým návrhům na zvyšování daní, ať už se jedná o DPH či daně z příjmu. Obě strany ústy svých představitelů opakovaně uvedly, že lidé si se svými penězi nejlépe poradí sami. Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) deníku Echo24 již dříve řekl, že ODS jednoznačně zvyšování přímých daní odmítá.

„Jako občanský demokrat jsem přesvědčen o tom, že lidé o svých penězích rozhodují efektivněji než stát prostřednictvím přerozdělování,“ řekl Munzar. „Zároveň se obávám efektu ‚západky‘, kdy vyšší výběr daní zapadne do rozpočtu a nemotivuje stát ke snižování svých přebujelých výdajů,“ uvedl Munzar.

Pro vyšší daně jsou naopak právě lidovci a také hnutí STAN. Místopředseda Starostů a nezávislých Lukáš Vlček nicméně deníku Echo24 potvrdil, že o návrzích, která v tomto týdnu kolovala médii, zatím koalice nejednala. „Za roky 2020 až 2023 se rapidně zvýšilo zadlužování naší země. V absolutních hodnotách jsme vygenerovali za tyto čtyři roky stejný dluh, jako za předchozích 27 let. Jsme přesvědčeni o nutnosti provedení zásadních změn jak na výdajové, tak na příjmové straně rozpočtu. Všechny naše návrhy směřují k co možná maximální eliminaci dopadů na nízkopříjmové obyvatele,“ uvedl pro Echo24 Vlček.

Připomněl, že STAN navrhuje navýšení příjmů u nepřímých daní, například hazard či spotřební daně a také nalezení příjmů u přímých daní, především u daně z nemovitosti. „Ta ale musí zůstat příjmem obcí. A pak navrhujeme daňovou progresivitu u daně z příjmu fyzických osob a tak dále,“ řekl Vlček s tím, že například uniklý pracovní materiál k DPH je pro Starosty nepřijatelný. Sami přitom navrhují mimo jiné zvýšení základní sazby.