Macron přijal demisi vlády premiéra Attala. Jejich vztahy ochladly, všímají si média
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přijal demisi vlády premiéra Gabriela Attala. Zároveň ale ministry požádal, aby své úřady vykonávali dál, dokud nevznikne nový kabinet. Očekává se, že to nebude dříve než po skončení letních olympijských her 11. srpna, uvedly agentury Reuters a DPA.
Pětatřicetiletý Attal přijel demisi podat už 8. července po prohraných předčasných volbách, Macron, jehož centristický vládní tábor skončil v hlasování druhý za levicovým blokem Nová lidová fronta, ji ale tehdy odmítl přijmout.
Nyní tento krok formálně učinil, na složení kabinetu se ale bezprostředně nic nemění. Zároveň však vláda v demisi podle expertů nemůže uskutečňovat žádné velké změny ani předkládat parlamentu nové návrhy zákonů. „Řízení aktuálních záležitostí znamená realizaci již přijatých opatření a zvládání vzniklých mimořádných situací. Nic víc, nic míň,“ řekl Reuters profesor práva Mathieu Disant.
Vlády v demisi, které měla Francie v minulosti, nikdy nepůsobily déle než několik dnů, i když není přesně stanoven žádný časový limit a parlament si jejich konec nemůže vynutit. Attalova vláda bude v demisi pokračovat o poznání déle, a to především kvůli olympijským hrám, které v Paříži začnou 26. července.
Macron minulý týden vyzval k vytvoření široké koalice republikánských sil. Svého politika či političku by však v čele příští vlády ráda viděla i Nová lidová fronta.
Vztahy ochladly, budou muset ale nadále spolupracovat
V posledních dnech vztahy mezi prezidentem Macronem a premiérem Gabrielem Attalem výrazně ochladly, alespoň podle zpráv francouzských médií. Pětatřicetiletý Attal začínal jako mluvčí vlády, mluvilo se o něm i jako o Macronově chráněnci nebo možném nástupci. To se ale podle médií od červnového vyhlášení předčasných voleb mění. „Už se nesnesou,“ řekl o prezidentovi a premiérovi podle AFP jeden z poradců vlády. „Něco se rozbilo,“ popsal jinými slovy totéž poslanec vládního tábora pod podmínkou anonymity. V soukromí „není Gabriel nijak vřelý, ale nic neříká“, uvedl člověk, který spolupracuje s oběma politiky.
Macronovi spolupracovníci agentuře AFP řekli, že prezidenta naštvalo, že Attal „spěchal, aby začal hrát své hry“. Attal byl zmiňován jako možný prezidentský kandidát pro volby v roce 2027, v nichž už se Macron nemůže ucházet o třetí mandát. Na nedělní přehlídce u příležitosti státního svátku ale vše vypadalo jako dřív – Macron srdečně třásl Attalovi rukou, následovalo přátelské poplácávání. Attal mu ale oplatil chladným úsměvem, píše AFP.
Attal se nemůže dočkat, „až si sbalí kufry“, ale uvázl v Matignonském paláci, píše deník Le Point s odkazem na sídlo francouzských premiérů. Attal a Macron se v posledních šesti měsících nedokázali doplňovat v tandemu výkonné moci, „nadcházející období pravděpodobně ještě zvýrazní dosud tlumený rozkol mezi oběma muži“, napsal Le Point. „Prezident je nyní nucen vypořádat se se svou novou nemesis, která má na mysli jediné: nahradit ho v roce 2027,“ dodal list.
Ačkoliv Attal bude v demisi, nejspíš bude ještě na nějaký čas jediným premiérem, kterého Francie má. Levicový blok Nová lidová fronta, který ve volbách zvítězil, totiž nemá ve sněmovně většinu a zatím se ani nebyl schopen shodnout na jménu společného kandidáta na premiéra. „Macron hraje o čas,“ píše o dlouhém hledání premiéra deník Libération. Macron a Attal tak budou muset dál spolupracovat.